Provokace jako známka tlaku na Kreml
Italská premiérka Giorgia Meloniová řekla, že opakované ruské provokace v Evropě ukazují „určitou nervozitu“ Moskvy. Podle ní jde také o snahu odvést pozornost od války na Ukrajině, která se nevyvíjí tak, jak Kreml očekával. Italský postoj na podporu Ukrajiny se podle premiérky „nikdy nezměnil“: země, která chce hrát významnou roli, musí být v zahraniční politice jasná a konzistentní.
14
K setkání vicepremiéra Mattea Salviniho s ruským velvyslancem v Miláně se Meloniová stavěla jako k ničemu mimořádnému. Uvedla také, že pro italské firmy neplatí absolutní zákaz působení v Rusku, pokud dodržují sankce. Ani jedna z těchto věcí však podle ní nemění zahraničněpolitickou linii Říma, tedy podporu Kyjeva.
14
Pomoc Ukrajině pokračuje, nový balík ale není potvrzen
Itálie formálně povolila pokračování vojenské pomoci Ukrajině do roku 2026.
5
Opatrnost je na místě u zpráv o údajném třináctém balíku pomoci v hodnotě kolem 3 miliard eur. Ten měl podle dřívějších informací zahrnovat baterie protivzdušné obrany SAMP/T NG, střely Aster 30 a radiolokátory dlouhého dosahu. Ministr obrany Guido Crosetto ale na konci srpna uvedl, že takový balík dosud nebyl přijat jako formální vládní akt.
15
Dron nad Litvou a útok v Lipsku
Dne 15. září italský stíhací letoun nasazený v misi NATO v Litvě sestřelil dron, který vnikl do litevského vzdušného prostoru. Crosetto uvedl, že stroj „s největší pravděpodobností“ pocházel z Ruska. Jeho původ i typ – v médiích se objevilo označení Gerbera – však zůstávají hodnocením, nikoli veřejně potvrzeným výsledkem forenzního vyšetřování.
2
V případě pokusu o útok výbušným dronem na letiště Lipsko/Halle Německo odpovědnost přímo připsalo Rusku a označilo událost za součást systematické hybridní kampaně. Moskva odpovědnost odmítá. Evropská unie incident popsala jako eskalaci na území EU a spolu s NATO signalizovala tvrdší tlak na Rusko a posílení reakce.
7
8
Tyto případy zapadají do širších evropských obav, že Moskva vedle konvenční války proti Ukrajině využívá i méně otevřené formy nátlaku: narušování vzdušného prostoru, sabotáž a útoky na kritickou dopravní infrastrukturu. Jejich účelem může být testování připravenosti NATO, zastrašování vlád a oslabování spojenecké jednoty, aniž by nutně došlo k přímému konvenčnímu střetu. Evropská reakce se proto soustředí na rychlejší protivzdušnou a protidronovou obranu, lepší zpravodajské vyhodnocování a určování odpovědnosti, odolnější infrastrukturu i koordinované diplomatické a ekonomické kroky.
1
7