Čína spojuje rizika AI s politickou stabilitou a technologickou nezávislostí

Čínský ministr státní bezpečnosti Čchen I-sin vykreslil umělou inteligenci nejen jako otázku technologické politiky, ale jako téma národní bezpečnosti. Podle něj může AI narušovat politickou stabilitu, zvyšovat zranitelnost kritické infrastruktury a prohlubovat závislost země na zahraničních technologiích. 16

AI jako nástroj politického a informačního nátlaku

Čchen uvedl, že „nepřátelské síly“ a lidé se zlými úmysly mohou zneužívat generativní AI k vytváření politických fám, šíření škodlivých informací a podněcování konfrontačních nálad. Tyto aktivity označil za válku o veřejné mínění a „kognitivní válku“ vedenou proti Číně, která má ohrožovat její politickou, institucionální a ideologickou bezpečnost. 4611

Podstatou obavy je rozsah. Syntetický text, obraz, zvuk i video umožňují vytvářet zavádějící obsah rychleji, levněji a cíleně pro konkrétní publika. V ministrově výkladu to usnadňuje rozsáhlé vlivové operace, které by mohly narušit společenský pořádek či důvěru v instituce. 24

Tento důraz zapadá do domácí čínské kampaně proti zneužívání AI. Čínský úřad pro kyberprostor uvádí, že jeho akce pro rok 2026 míří na AI vytvářené dezinformace, vydávání se za jiné osoby, násilný či vulgární obsah a další závadný materiál. Zaměřuje se také na nedostatky v registraci modelů a bezpečnostních prověrkách, nebezpečná trénovací data, otravu dat a neoznačování syntetického obsahu. 17

Proč zazněla jména amerických modelů

Čchen ve svém článku podle dostupných zpráv zmínil modely Claude Mythos společnosti Anthropic a GPT-5.5-Cyber od OpenAI v souvislosti s riziky pro čínskou kritickou informační infrastrukturu. Zprávy o čínském textu uvádějí, že jejich možné schopnosti spojil s vyšší efektivitou vyhledávání zranitelností a vývoje malwaru. 7

Jde však o tvrzení o potenciálních schopnostech a riziku zneužití, nikoli o důkaz útoku provedeného těmito firmami či modely. Jeden ze zdrojů výslovně uvádí, že Čchen žádný z modelů neobvinil z použití při útocích proti Číně. 11

Bezpečnostní argument je širší než dezinformace. Ministr varoval před riziky AI pro kritickou infrastrukturu, ochranu dat i vedení války; další zpravodajství zmiňuje také obavy z rozsáhlých úniků dat a technologické monopolizace. 912 Čínští představitelé tak výkonné zahraniční systémy AI chápou jako nástroje, které by protivníkům mohly pomoci při kybernetických operacích, automatizovaném sběru, analýze nebo profilování dat.

Odpovědí má být technologická soběstačnost

Čchen nenavrhuje jen důslednější moderování obsahu či kybernetickou obranu. Vyzval také k větším investicím do čínských AI společností, výpočetních zdrojů, dat a pokročilých čipů, aby země dokázala samostatně ovládat klíčové technologie. 13

Tím se dodavatelské řetězce AI stávají otázkou národní bezpečnosti. Závislost na zahraničních modelech, cloudových službách nebo špičkových polovodičích lze v Pekingu vnímat jako strategickou slabinu, zejména vzhledem k americkým omezením vývozu pokročilých čipů a zařízení pro jejich výrobu do Číny. Čchen zároveň označil AI za nové pole soupeření velmocí. 3

Spor o zpomalení vývoje AI

Varování přichází v době veřejné roztržky o tom, jak řídit bezpečnost nejvýkonnějších systémů AI. Šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke zpomalení vývoje hraničních modelů AI a k zachování omezení čínského přístupu k nejpokročilejším čipům a výrobním technologiím.

Čínský státem podporovaný deník Global Times tento návrh označil za „manuál studené války“, nikoli za neutrální bezpečnostní agendu. Čínské ministerstvo zahraničí rovněž kritizovalo to, co označilo za strašení, konfrontaci a zhoubnou soutěž.

Obě strany sice používají slovník bezpečnosti AI, soustředí se však na rozdílná nebezpečí. Peking do debaty zahrnuje zneužití technologie, politickou stabilitu, datovou bezpečnost i přístup k technologiím. Americká diskuse, jak ji odrážejí citované návrhy a reakce, je zároveň spojena s udržením technologického náskoku před Čínou a s riziky výkonných modelů.

Co to znamená pro americko-čínský dialog

Čína podle médií považovala dialog o AI za žádoucí výstup před summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga plánovaným na 24. září. Představitel Bílého domu však v první polovině září uvedl, že samostatné jednání o AI zatím v plánu není.

Trump mezitím zlehčoval požadavky na silnější bezpečnostní opatření s argumentem, že Spojené státy musí udržet náskok před Čínou. Rozsáhlá společná dohoda o zpomalení vývoje hraniční AI je proto nepravděpodobná.

Reálnější prostor pro jednání by mohly představovat užší praktické otázky: zneužití AI v kybernetických útocích, škody způsobené syntetickými médii, komunikace při incidentech nebo ochrana kritické infrastruktury. I zde ale stojí v cestě zásadní spory o vývozní kontroly, přístup k pokročilým čipům, datovou suverenitu i samotnou definici toho, co je skutečná bezpečnost AI a co strategická soutěž.

Čchenovo vystoupení tak ukazuje, že Čína považuje správu AI za neoddělitelnou od bezpečnosti režimu a technologické nezávislosti. Spolupráce na konkrétních škodách zůstává možná, společná pravidla, která by podle jedné strany omezovala její strategickou pozici, se však budou prosazovat podstatně hůře.