Proč trhy čekají další zvýšení sazeb ECB v prosinci 2026

Zářijové zvýšení sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) změnilo krátkodobý pohled trhu. Několik velkých bank už nepovažuje cyklus zpřísňování měnové politiky za uzavřený a počítá s dalším zvýšením o čtvrt procentního bodu v prosinci.

Důvodem není jen samotný zářijový krok. ECB jej doprovodila varováním, že inflace může kvůli novým tlakům na ceny energií zůstávat nad cílem delší dobu. 134

Co ECB rozhodla v září

Dne 10. září 2026 ECB zvýšila všechny tři klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů, tedy o 0,25 procentního bodu. Sazba pro vkladovou facilitu, kterou Rada guvernérů používá jako hlavní nástroj pro nastavení měnové politiky, se od 16. září zvýšila na 2,50 %. Hlavní refinanční sazba činí 2,65 % a sazba mezní zápůjční facility 2,90 %. 12

Šlo o druhé zvýšení o čtvrt bodu od června. Zprávy spojovaly zhoršení inflačního výhledu s konfliktem na Blízkém východě a dražšími energiemi. 45

Proč některé banky považují prosincové zvýšení za základní scénář

Podle Reuters po zářijovém rozhodnutí začaly Goldman Sachs, Citigroup a Barclays očekávat další zvýšení sazeb ECB. Jejich hlavní obavou je, že inflace může zůstat zvýšená déle, než se dříve předpokládalo. 3

Další krok o 25 bazických bodů by zvedl sazbu pro vkladovou facilitu z 2,50 % na 2,75 %. Goldman Sachs ve svém zveřejněném shrnutí počítá právě s prosincovým zvýšením na tuto úroveň a upozorňuje i na riziko vrcholu na 3,00 %, pokud by inflační tlaky nepolevovaly. 6

Podstatná změna tedy spočívá v očekávané délce restriktivní politiky. Dřívější představa, že růst sazeb už dosáhl vrcholu, ustoupila scénáři „vyšší sazby po delší dobu“. Sazby by měly zůstat restriktivní — a případně dále růst — dokud ECB nezíská větší jistotu, že se inflace udržitelně vrací k jejímu 2% cíli. 34

Bezprostředním spouštěčem je energetická inflace

Vyšší úrokové sazby samy o sobě nezajistí více ropy ani plynu. ECB ale musí zvažovat, zda se vnější energetický šok nepřelije do širšího růstu cen, mezd a inflačních očekávání.

ECB uvedla, že konflikt na Blízkém východě nadále vytváří inflační tlaky a že inflace má zůstat výrazně nad cílem po delší období. 4 To je zásadní rozdíl: jednorázový růst cen ropy či plynu může časem odeznít, zatímco trvalejší promítání nákladů do cen a mezd se tlumí obtížněji.

Výhled proto bude silně záviset na tom, zda se ceny energií stabilizují a zda jádrová inflace začne přesvědčivě klesat. Trvalejší úleva by argument pro další zpřísnění oslabila. Přetrvávající tlak na energie a širší inflační setrvačnost by jej naopak posílily.

Co bankovní prognózy potvrzují — a co ne

Dostupné zprávy dokládají očekávání prosincového zvýšení u Goldman Sachs, Citi a Barclays. Citi navíc připouštěla možnost dalšího zvýšení v březnu 2027. 3

Předložené podklady ale nezávisle nepotvrzují konkrétní prognózy připisované Commerzbank nebo Morgan Stanley, včetně očekávání jediného snížení sazeb v roce 2027. Tyto výroky proto nelze na základě zde dostupných důkazů považovat za doložené.

Je to důležité rozlišení: prognózy bank jsou scénáře, nikoli závazek ECB. Podle hodnocení BBVA Research ECB po zářijovém zasedání neposkytla vodítko k dalšímu kroku. 8

Odolnější ekonomika nahrává jestřábímu scénáři, ale jen do určité míry

Argument pro další zvýšení je silnější, pokud eurozóna dokáže snášet přísnější finanční podmínky bez výrazného propadu. Určité známky odolnosti ukázal zářijový průzkum ZEW v Německu: index ekonomických očekávání vzrostl z 34,2 na 34,7 bodu a hodnocení současné situace se výrazně zlepšilo z -61,1 na -47,1 bodu.

Tato čísla však stále popisují ekonomiku se slabými aktuálními podmínkami, ne široce rozjetý růst. Spíše ukazují omezený důkaz proti bezprostřednímu zhroucení než volnou ruku pro agresivní zvyšování sazeb.

Riziko přílišného utažení politiky

Proti dalšímu zvýšení hovoří skutečnost, že šok je z velké části nabídkový. Vyšší sazby mohou tlumit poptávku a bránit tak druhotným inflačním efektům, zároveň ale zdražují financování domácnostem, firmám i vládám.

ECB tak stojí před obtížnou volbou:

• Příliš malé zpřísnění může umožnit, aby se zvýšená inflace stala trvalejší.
• Příliš silné zpřísnění může prohloubit slabost ekonomiky, která už čelí vysokým cenám energií a omezeným finančním podmínkám.

Zářijové rozhodnutí ukazuje, že ECB považovala inflační riziko za dostatečně vážné, aby jednala. O prosincovém kroku ale rozhodnou nová data — nejen ceny energií, ale také širší vývoj inflace, hospodářské aktivity a známky domácí cenové setrvačnosti.

Shrnutí

Očekávání prosincového zvýšení sazeb ECB o čtvrt procentního bodu zesílilo, protože zářijový krok spojil skutečné zvýšení sazeb s výrazně jestřábím sdělením o inflaci. Energetický šok zvýšil riziko, že inflace zůstane déle nad 2% cílem ECB, zatímco určité známky ekonomické odolnosti podle části analytiků umožňují další zpřísnění. 134

Posun depozitní sazby na 2,75 % je ale stále prognózou, nikoli jistotou. Čím rychleji poleví energetické tlaky a jádrová inflace, tím slabší bude důvod protahovat cyklus zvyšování sazeb do roku 2027.