Proč 17 šéfů evropských telekomů žádá změny v unijním aktu o digitálních sítích

Otevřený dopis 17 šéfů evropských telekomunikačních firem není odmítnutím zabezpečení sítí. Jeho hlavním sdělením je, že unijní akt o digitálních sítích (Digital Networks Act, DNA) má vytvářet silnější pobídky k investicím do konektivity, místo aby operátorům přidával povinnosti, které by podle nich odvedly kapitál od optických sítí, 5G a 6G. Mezi signatáři jsou společnosti Orange, Deutsche Telekom a Telefónica. Chtějí, aby zákonodárci návrh během projednávání upravili. 46

Nejostřejší spor: výměna zařízení od vysoce rizikových dodavatelů

Nejnaléhavější výhrada šéfů se týká navrhovaných pravidel pro dodavatele označené z kyberbezpečnostních důvodů za „vysoce rizikové“. Podle informací o dopise by operátoři měli na vyřazení takových zařízení ze sítí tři roky. Odvětví odhaduje náklady až na 40 miliard eur a upozorňuje, že by takové výdaje omezily prostředky na budování sítí nové generace. 58

Částka 40 miliard eur je odhadem odvětví, nikoli konečným veřejným vyčíslením nákladů. Spor proto není jen o to, zda zařízení nahradit, ale také jak rychle, kdo náklady ponese a na základě jakých podkladů má platit celoevropská povinnost.

Bezpečnostní obavy Komise vycházejí z její dřívější práce na zabezpečení 5G. V roce 2023 uvedla, že Huawei a ZTE představují ve srovnání s jinými dodavateli 5G podstatně vyšší riziko. Poukázala přitom na možné působení právních předpisů třetích zemí, které mohou dodavatele nutit k rozsáhlé spolupráci v oblasti zpravodajství a datové bezpečnosti. Rozhodnutí členských států tyto firmy omezit nebo vyloučit proto Komise považovala za odůvodněná v rámci unijního souboru nástrojů pro kyberbezpečnost 5G. 17

Proč Brusel usiluje o společný postup

Dosavadní soubor nástrojů pro 5G se převážně opíral o provádění na úrovni jednotlivých států. Komise uvedla, že 24 členských zemí přijalo nebo připravovalo právní opatření, která úřadům umožňují dodavatele posuzovat a ukládat omezení. Jen 10 států však tato omezení skutečně zavedlo.

Právě tento nerovnoměrný postup vysvětluje snahu EU o závaznější pravidla. Z pohledu Bruselu jsou komunikační sítě propojenou kritickou infrastrukturou. Roztříštěné národní přístupy k rizikovým dodavatelům tak mohou zanechat společné slabiny. Komise DNA představuje jako jediné přímo použitelné nařízení, které má modernizovat pravidla konektivity a podpořit vyspělou i odolnou digitální infrastrukturu. 3

Operátoři namítají, že i společný rámec musí být přiměřený. Varují před jednotným harmonogramem výměny, protože instalované sítě, možnosti náhrady i investiční plány se mezi zeměmi liší.

Co dalšího telekomunikační firmy požadují

Spor o zařízení je součástí širšího volání po pravidlech, která více podporují investice. Šéfové firem a sdružení Connect Europe žádají zejména:

• omezit regulační a administrativní překážky, které podle nich brzdí investice a inovace v rychlých sítích; 46
• zajistit dlouhodobé, případně časově neomezené licence na rádiové spektrum, aby měli operátoři větší jistotu při investicích s dlouhou životností; 4
• ponechat větší prostor pro konsolidaci trhu, protože větší měřítko může podle odvětví posílit investiční schopnost;
• ustoupit od přístupu „nejdřív regulace“ a vytvořit více harmonizovaný jednotný telekomunikační trh. 119

Jde o známý argument oboru: telekomunikační sítě vyžadují vysoké a dlouhodobé investice, a proto jsou pro modernizaci infrastruktury klíčová předvídatelná pravidla, jistota ohledně spektra a dostatečný rozsah podnikání.

Proč odmítají pevný termín konce měděných sítí

Dopis zpochybňuje také centrálně stanovený harmonogram pro ukončení provozu starších měděných sítí. DNA zavádí postupný přechod k optice a vyžaduje, aby členské státy do konce roku 2035 zajistily vypnutí měděných sítí ve vymezených oblastech, kde jsou splněny stanovené podmínky pokrytí optikou a cenové dostupnosti služeb. 1

Operátoři nezpochybňují směr přechodu od mědi k optickým přípojkám. Podle nich ale musí být vypínání mědi přizpůsobeno místním podmínkám výstavby, ochraně zákazníků, technické připravenosti a odolnosti sítí. Žádají tedy flexibilitu, nikoli plošný termín stanovený z Bruselu. 4

O čem se ve skutečnosti vyjednává

Tento spor se často zjednodušuje na volbu mezi levnějším čínským vybavením a bezpečností. Ve skutečnosti je složitější.

Komise tvrdí, že omezení vysoce rizikových dodavatelů je nezbytné pro ochranu kritických sítí a pro nápravu nedostatků dobrovolného, nerovnoměrného postupu členských států. 17 Operátoři naopak varují, že rychlá a jednotná povinnost výměny by mohla oslabit právě ty investice, které Evropa potřebuje pro lepší konektivitu. 58

Pro Evropský parlament a vlády členských států tak vyvstávají praktické i strategické otázky:

1. Jak rychle mají být zařízení určených dodavatelů odstraněna?
2. Kdo ponese náklady na jejich nahrazení?
3. Kolik prostoru pro národní rozhodování má zůstat ve společném evropském bezpečnostním rámci?
4. Dokáže EU zvýšit bezpečnost, aniž by zpomalila investice do optiky, 5G a budoucích sítí 6G?

Výsledek rozhodne, zda bude DNA vnímán hlavně jako bezpečnostní zásah, jako investiční reforma, nebo jako pokus vyvážit oba cíle. Šéfové operátorů chtějí verzi, která podle nich více zvýhodní kapitálové investice a provozní flexibilitu. Komise usiluje o důslednější a jednotnější bezpečnostní základ v celé EU. 34