Kushner: USA využily izolaci Izraele po útoku v Dauhá k prosazení dohody o Gaze

Jared Kushner uvedl, že administrativa Donalda Trumpa považovala diplomatické důsledky izraelského úderu na představitele Hamásu v Dauhá v září 2025 za vyjednávací páku. Podle jeho verze operace vojensky selhala, Izrael mezinárodně izolovala a Washingtonu otevřela prostor, aby na izraelskou vládu tlačil k přijetí dohody o příměří v Gaze a rukojmích. 315

Co Kushner řekl

Kushner útok v Dauhá označil za „strašnou věc“ a řekl, že šlo o operaci „neúspěšnou z vojenského hlediska“. Podle něj následně zůstal Izrael „globálně izolován“. Američtí vyjednavači této změněné diplomatické situace využili k tomu, aby Izrael „dotlačili k dohodě, se kterou jsou dnes docela spokojeni“. 313

Netvrdil tedy, že dohoda vzešla z vojenského úspěchu samotného úderu. Jeho výklad je opačný: vyjednávání posunuly politické následky operace — mezinárodní odsouzení a oslabení diplomatické pozice Izraele. Dohoda přitom již byla předmětem jednání. 915

Úder 9. září 2025 mířil na představitele Hamásu v katarském hlavním městě. Hamás uvedl, že jeho vrcholní představitelé přežili. Podle informací citovaných BBC zahynulo pět níže postavených členů Hamásu a katarský bezpečnostní pracovník. Katar útok odsoudil jako porušení své svrchovanosti. 1719

Později téhož měsíce měl premiér Benjamin Netanjahu podle popisu Bílého domu, o němž informovala BBC, katarskému premiérovi vyjádřit lítost nad smrtí katarského příslušníka ostrahy i nad porušením katarské suverenity. Současně uvedl, že Izrael podobný úder už nezopakuje. 17

Likud nabízí opačný výklad

Netanjahuova strana Likud Kushnerovu interpretaci odmítla. Tvrdí, že rozhodnutí rozšířit operace ve městě Gaza, zasáhnout představitele Hamásu v Kataru a zároveň tlak prezidenta Donalda Trumpa přiměly Hamás upustit od svých požadavků a souhlasit s propuštěním zbývajících rukojmích.

Jde o dva zásadně odlišné pohledy na příčinu dohody:

• Kushnerův pohled: Selhání úderu a následná izolace Izraele poskytly Spojeným státům vyjednávací páku vůči Izraeli. 313
• Pohled Likudu: Izraelský vojenský tlak včetně operace v Dauhá ukázal, že představitelé Hamásu nemají bezpečné útočiště, a zvýšil tlak na Hamás.

Obě strany tak hodnotí politický dopad události, nikoli nezávisle prokázanou skutečnost, že jediný konkrétní krok sám o sobě dohodu vynutil.

Proč se provádění dohody zaseklo

Hlavní spor se přesunul od počáteční dohody o příměří a rukojmích k otázce, co bude následovat v Gaze. Plán podporovaný USA počítal s tím, že Hamás odevzdá zbraně i správní pravomoci, Izrael stáhne své síly a správu území převezme palestinská struktura namísto Hamásu. Počítalo se také s možným nasazením mezinárodní stabilizační mise.

Strany se však rozcházejí v pořadí těchto kroků. Agentura Reuters v srpnu 2026 informovala, že jednání skončila bez průlomu: Izrael i Hamás trvaly na svých zásadních požadavcích. Popsaný rámec zahrnoval postupné odzbrojování Hamásu souběžně se stahováním Izraele, zatímco Hamás podmiňoval provádění dohody tím, že Izrael nejdříve splní vlastní závazky.

Izrael mezitím uváděl, že se dále nestáhne ani nepřeskupí síly, dokud nebude Hamás komplexně odzbrojen. Američtí a izraelští představitelé také spojovali obnovu Gazy s demilitarizací.

Spor, který rozhodne o další fázi

Kushnerova slova ukazují, jak podle něj vznikla dohoda z října 2025: američtí vyjednavači využili diplomatické zranitelnosti Izraele po útoku v Dauhá, aby dosáhli posunu. Vládní strana v Izraeli naopak tutéž epizodu pokládá za součást tlaku na Hamás.

Zásadnější nevyřešenou otázkou je však provádění dohody. Trvalejší uspořádání bude záviset na ověřitelném odzbrojení, načasování a rozsahu izraelského stažení, obnově Gazy a na tom, zda nová správní struktura bez účasti Hamásu dokáže v Pásmu Gazy převzít pravomoci.