Evropa čelí nové energetické krizi. Proč rostou ceny a koho zasáhne nejvíc?

Evropský energetický otřes má především podobu krize dodávek a energetické bezpečnosti. Narušení infrastruktury v Perském zálivu a omezená lodní doprava přes Hormuzský průliv zužují globální toky ropy i zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropa přitom míří do zimy s nízkými zásobami plynu a s menším prostorem pro nahrazení ruských dodávek. Důsledkem jsou dražší vytápění, pohonné hmoty, elektřina a doprava, pokles reálných příjmů a nový tlak na inflaci. 1516

Proč energie zdražují

• Uzavření či omezení provozu v Hormuzském průlivu snížilo námořní přepravu světové ropy přibližně o 15 % a LNG asi o 20 %. ECB uvádí, že bylo přerušeno zhruba 20 milionů barelů ropy denně, tedy asi pětina globálních dodávek ropy. Zdražuje proto nejen samotná surovina, ale také lodní přeprava, pojištění a rafinované ropné produkty. 413
• Plyn se často používá jako zdroj, který určuje výslednou cenu elektřiny na velkoobchodním trhu. Jeho zdražení se proto může rychle promítnout do cen elektřiny. Vyšší cena ropy naopak působí přímo na ceny benzinu, nafty a topného oleje.
• Problém zhoršují nízké evropské zásoby plynu před zimou a nedostatečné investice do alternativních dodávek, obnovitelných zdrojů a elektrických sítí, na něž upozornil Evropský účetní dvůr. 16
• EU současně právně závazně ukončuje dovoz ruského plynu: ruské LNG má být plně zakázáno do konce roku 2026 a dovoz plynu potrubím má skončit v roce 2027. Jde o strategický krok ke snížení závislosti, krátkodobě však zvyšuje nároky na náhradní zdroje a infrastrukturu. 68

Dopady na Řecko, Kypr, Severní Makedonii a Itálii

Řecko

Dražší benzin, nafta a topný olej dopadají na domácnosti závislé na automobilové dopravě, na ostrovy i na dopravu spojenou s cestovním ruchem. Vyšší účty za elektřinu a potraviny snižují kupní sílu. Náklady rostou také zemědělcům, energeticky náročným firmám a provozovatelům trajektů.

Řecko zavedlo na tři měsíce strop obchodních marží u paliv a vybraného zboží v supermarketech, aby omezilo spekulativní zdražování. Vláda rovněž využívá podporu maloobchodní ceny nafty, pomoc zemědělcům a zapojení do uvolňování strategických ropných rezerv. 193

Kypr

Kypr je ostrov s omezeným energetickým propojením a výraznou závislostí na dovážených palivech. Je proto citlivý zejména na zdražení ropných produktů a námořní přepravy. Vyšší náklady se mohou rychle přenést do účtů domácností, dopravy, malých podniků i cestovního ruchu. Dostupné podklady však nepotvrzují konkrétní nový kyperský nouzový zásah ani konkrétní aktuální cenovou úroveň.

Severní Makedonie

Vyšší ceny dovážené elektřiny, plynu a ropy zatěžují rozpočty domácností i konkurenceschopnost průmyslu. Pokud stát drží tarify níže prostřednictvím dotací, narůstá i tlak na veřejné finance. Země navíc není členem eurozóny, a proto může být zranitelnější vůči kurzovým pohybům a dražšímu financování. Dostupné podklady nedokládají konkrétní novou mimořádnou intervenci.

Itálie

V Itálii se dražší plyn a elektřina silně promítají do výroby, logistiky, zemědělství a výdajů domácností. Nafta a benzin zároveň zvyšují náklady na přepravu zboží, a tím i tlak na ceny potravin. Rozsáhlé plošné dotace jsou pro zemi s vysokým veřejným dluhem fiskálně citlivější, zejména pokud rostou tržní úrokové sazby. Dostupné podklady nepotvrzují konkrétní aktuální italský nouzový balíček.

Jak mohou reagovat vlády

Na úrovni EU se zvažuje návrat k některým opatřením používaným během plynové krize v roce 2022. Patřit mezi ně mohou koordinované snižování poptávky, kroky k zajištění zásob a dodávek, pomoc spotřebitelům i zásahy proti nadměrnému chování na trhu. Evropská komise mimo jiné diskutovala možnost omezit síťové poplatky a daně z elektřiny. 17

Nejrychlejšími národními nástroji jsou cílené příspěvky na paliva, vytápění nebo účty za elektřinu, dočasné snížení daní a poplatků, cenové či maržové stropy, pomoc zemědělcům a energeticky náročným podnikům a uvolňování strategických zásob ropy. Dlouhodobější odolnost má zvýšit rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů, sítí, LNG terminálů a přeshraniční infrastruktury.

Taková pomoc ale má i nevýhody: plošné dotace jsou drahé, mohou oslabit motivaci k úsporám energie a při nedostatečném zacílení podpořit poptávku, a tím i inflaci.

Inflace, ECB a finanční trhy

Energetický šok už inflaci v eurozóně zvyšoval. Energetická inflace dosáhla v dubnu 10,9 % po 5,1 % v březnu; zrychlila také inflace potravin. 11 Březnový základní scénář ECB počítal ve druhém čtvrtletí s ropou okolo 90 USD za barel a plynem okolo 50 EUR/MWh. Vyšší ceny energií podle ECB oslabují kupní sílu, spotřebu i hospodářský růst. 9

Pro měnovou politiku jde o nepříjemné dilema. Dražší energie snižují produkci a reálné příjmy, ale dlouhotrvající inflace či přelévání cen do mezd mohou vést k přísnější politice centrální banky. ECB v červnu zvýšila klíčové sazby o 25 bazických bodů; depozitní sazba se dostala na 2,25 %. V červenci pak sazby ponechala beze změny. 75

Napětí se může projevit i na trzích: dražší financování dopadá na státy a firmy, energeticky náročná odvětví mohou čelit tlaku na zisky a spotřebitelské podniky slabší poptávce. Náklady na emise podnikových dluhopisů na trhu vzrostly v březnu na 3,9 % z únorových 3,5 %. 11

Proč budou rozhodující zásoby a průběh zimy

Zásobníky plynu fungují jako pojistka pro období mrazů, výpadků dodávek a zpožděných zásilek LNG. Nižší počáteční zásoby znamenají, že Evropa bude muset v době vrcholné světové poptávky agresivněji soutěžit o okamžitě dostupný LNG. 16

Riziko v Perském zálivu zároveň není jen otázkou fyzického objemu suroviny. I když lze část dodávek přesměrovat, škody na infrastruktuře a omezený průjezd Hormuzem zvyšují náklady na dopravu, pojištění i rizikovou přirážku v ceně dodávek. 413

Klíčovou neznámou zůstává délka narušení. Krátký výpadek lze částečně tlumit zásobami, uvolněním strategických rezerv a změnou tras. Pokud by se však omezení protáhlo, přišla chladná zima a zároveň klesla dostupnost ruského LNG, výrazně by vzrostlo riziko nedostatku, nákladů pro veřejné rozpočty i dalšího inflačního tlaku.