Francie zkouší znovu omezit sociální sítě pro děti do 15 let — tentokrát jinak

Francie se podruhé pokouší omezit přístup dětí mladších 15 let k sociálním sítím. První zákon ale v srpnu zastavila francouzská Ústavní rada. Neodmítla samotný cíl ochrany dětí, nýbrž dospěla k závěru, že plošně pojatý zákaz překračoval ústavně přípustné meze. Přepracovaný návrh už Francie oznámila Evropské komisi, takže se z něj stává součást širší evropské debaty o věkových limitech, ověřování věku a bezpečnějším návrhu digitálních služeb. 2517

Co měl přinést původní zákon

Původní úprava měla od 1. září 2026 zakázat dětem mladším 15 let zakládat účty na sociálních sítích. Platformy by musely zrušit již existující účty do čtyř měsíců a používat postupy ověřování věku schválené francouzským úřadem pro ochranu soukromí. 2

Šlo o široký zákaz přístupu: nerozlišoval dostatečně mezi jednotlivými službami ani mírou rizika, které mohou představovat. Vztahoval se na rozsáhle vymezenou kategorii online sociálních sítí. 16

Proč Ústavní rada zákon zrušila

Dne 14. srpna Ústavní rada zneplatnila klíčové ustanovení zákona. Uvedla, že zákaz nepřiměřeně zasahuje do svobody projevu a komunikace lidí mladších 15 let: nebyl vhodný, nezbytný ani přiměřený sledovanému cíli. 313

Nešlo jen o hranici 15 let. Podle informací o rozhodnutí zákon nedostatečně odlišoval situaci jednotlivých nezletilých a rozdílná rizika jednotlivých platforem. Problém představovalo také soukromí: takto koncipovaný zákaz může v praxi znamenat, že věk musí před vstupem na dotčenou službu prokazovat všichni uživatelé, tedy i dospělí. 111416

Verdikt tak vymezil podmínku pro další legislativu: ochrana dětí může omezení odůvodnit, ale pravidla musí být přesněji zacílená a mít jasné hranice.

Co zatím víme o přepracovaném návrhu

Prezident Emmanuel Macron 14. září oznámil, že vláda po „důkladné technické práci“ předala přepracovaný návrh Evropské komisi. Oznámení má předem prověřit slučitelnost vnitrostátního pravidla s právem EU, ještě než začne platit. 45

Úplné znění návrhu nebylo v podkladech k dispozici, proto zatím nelze s jistotou říci, které konkrétní služby, funkce, výjimky nebo metody ověřování věku budou ve výsledném textu. Směr je však zřejmě užší než u původního plošného zákazu:

• Zpráva Evropské komise popisuje francouzský návrh jako věkovou hranici 15 let založenou na seznamu zakázaných služeb. 1718
• Další informace uvádějí, že obecný zákaz přístupu má nahradit omezení vybraných funkcí platforem, které jsou pro děti do 15 let označovány jako škodlivé nebo návykové. 6

To ukazuje na přístup založený na riziku, nikoli na stejném zákazu pro každou sociální službu. Zda nová verze obstojí i z hlediska přiměřenosti a ochrany soukromí, ukáže až přesné znění zákona a prováděcí pravidla.

Macron chce z národní otázky udělat evropské pravidlo

Macron postupuje dvěma cestami. Francie nejprve nový národní návrh oznámila Komisi, aby se ověřila jeho slučitelnost s unijním právem. Zároveň Macron v dopise předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové vyzval k nové evropské legislativě, která by zákaz přístupu na sociální sítě pro děti do 15 let sjednotila v celé Unii. 14

Pravidlo na úrovni EU by mohlo omezit praktické i právní potíže, které by přineslo 27 rozdílných národních systémů. Ani unijní úprava by ale nemohla obejít požadavek respektovat základní práva, být vymahatelná a nepoužívat zbytečně invazivní ověřování věku.

Nizozemsko, Španělsko a Dánsko: hledání společného věkového minima

Nizozemsko a Španělsko společně navrhují celoevropský zákonný minimální věk pro sociální sítě, pokud tyto služby nejsou pro děti dostatečně bezpečné. Jejich návrh zdůrazňuje přiměřenost, přístup založený na riziku, vymahatelnost a ověřování věku šetrné k soukromí — namísto roztříštěných pravidel stát od státu.

Debata se přitom netýká pouze klasických sociálních sítí. Obě vlády uvedly, že evropský přístup by se mohl vztahovat také na videohry, AI chatboty a další digitální služby, jejichž design může děti vystavovat škodlivým nebo návykovým prvkům. 20

Materiál Evropské komise uvádí několik národních směrů: Francie pracuje s hranicí 15 let, Řecko zvažuje 15 let pro online sociální sítě a Dánsko limit pro osoby mladší 16 let. Jde ale o návrhy či politické směry, nikoli o jednotné a už platné evropské pravidlo. 1718

Alternativa Komise: věkově odstupňovaný přístup a bezpečnost už v návrhu služby

Evropská diskuse se neomezuje na úplné zákazy. Expertní přístup podpořený Komisí doporučuje omezený přístup pro děti do 13 let, pokud poskytovatel nedokáže prokázat, že služba je bezpečná už svým návrhem. Členské státy by poté mohly zavést dodatečná preventivní omezení pro starší dospívající. 1718

Informace o připravovaném aktu EU Kids Act obdobně popisují odstupňovaný režim pro sociální sítě a služby pro sdílení videí před dosažením 15 let. Současně by se měl klást důraz na bezpečnější účty a produkty navržené s ohledem na ochranu dětí. 22

Tento model mění základní otázku. Nezní jen „smějí děti na sociální sítě?“, ale také „jaký přístup, jaké funkce a jaké ochranné prvky jsou přiměřené v různém věku?“. Větší díl odpovědnosti pak nese návrh samotných platforem, nejen rodiče a děti.

Jak Francie zapadá do světového trendu

Francouzský návrh je součástí širšího posilování věkově vázané ochrany dětí online.

V Austrálii začala omezení platit 10. prosince 2025. Platformy s věkovým omezením musí přijmout přiměřené kroky, aby si Australané mladší 16 let nemohli založit účet ani si jej ponechat. Mezi hlavní dotčené služby patří TikTok, YouTube, Instagram a Facebook.

Britská vláda oznámila záměr předložit Parlamentu zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let ještě před Vánoci, přičemž ochranná opatření se očekávají na jaře 2027. Navrhovaný model má zahrnout sociální platformy založené na komunikaci mezi uživateli; komunikační služby jako WhatsApp a Signal do něj podle plánu spadat nemají. Británie zároveň zvažuje omezení živého vysílání a kontaktu s cizími lidmi prostřednictvím herních aplikací.

Dostupné zdroje neposkytují dostatečně spolehlivé podklady pro popis konkrétního japonského návrhu. I to je podstatné: mezinárodní trend je zřejmý, jednotlivé země však volí velmi odlišné právní modely — od zákazů účtů přes věkové minimum a omezení konkrétních funkcí až po rodičovský dohled či povinnost navrhovat služby bezpečněji.

Rozhodnou detaily

První francouzský zákon ukázal, že i politicky silný cíl — ochrana dětí — může narazit, pokud je zásah vymezen příliš široce. U druhého pokusu bude záležet na tom, které služby nebo funkce návrh zahrne, jak bude určovat rizika, zda a jakou roli dostanou rodiče, jak se bude ověřovat věk a jaké budou pojistky pro soukromí.

Francie se nyní snaží přesunout toto obtížné vyvažování z národní úrovně k evropskému standardu. Výsledek může napovědět, zda se evropská ochrana dětí online bude opírat hlavně o plošné zákazy, odstupňovaný přístup, nebo o kombinaci věkových limitů a pravidel pro návrh digitálních produktů. 117