Varování Čchen I-sina: AI jako riziko pro bezpečnost čínského režimu

Čínský ministr státní bezpečnosti Čchen I-sin zařadil umělou inteligenci přímo do rámce ochrany režimu. Nejde jen o běžné varování před kybernetickými riziky: podle něj mohou vyspělé systémy AI ohrozit politickou kontrolu Komunistické strany Číny, institucionální stabilitu, ideologickou bezpečnost i kritickou informační infrastrukturu.

Tento pohled vysvětluje zdánlivý rozpor v pekingské politice. Čína podporuje regulaci a bezpečnost AI, zároveň však považuje domácí kapacity pro vývoj modelů, přístup k datům a výkonnou výpočetní infrastrukturu za strategickou prioritu.

AI jako politicko-bezpečnostní hrozba

Čchenovo hlavní varování se týká možnosti, že protivníci využijí generativní AI ve velkém měřítku. Uváděl výrobu politických fám, šíření škodlivého obsahu a vedení informační či kognitivní války — tedy snahy ovlivňovat postoje a vnímání veřejnosti. AI také spojil s kybernetickými útoky a se sběrem citlivých státních dat, obchodních tajemství a osobních údajů.

Jde o tvrzení a hodnocení hrozeb ze strany čínského bezpečnostního činitele, nikoli o veřejně doložený případ, že by konkrétní zahraniční operace použila určitý americký model. Podstatný je rozsah tohoto bezpečnostního výkladu: Peking vnímá informační vliv, špionáž, kybernetické operace a politickou stabilitu jako propojené problémy AI.

Proč padla jména Claude Mythos a GPT-5.5-Cyber

Čchen zmínil Claude Mythos od společnosti Anthropic a GPT-5.5-Cyber od OpenAI, protože pokročilé systémy mohou pomáhat při práci v kybernetické bezpečnosti, která má dvojí využití. Stejné schopnosti, jež obráncům pomáhají hledat, analyzovat a opravovat zranitelnosti, mohou snížit překážky i pro útočníky.

Základní kybernetické schopnosti těchto systémů jsou měřitelné, testy však nedokazují, že by některý z modelů byl použit proti Číně. Britský AI Security Institute uvedl, že raná verze Claude Mythos Preview jako první dokončila simulaci útoku na firemní síť od začátku do konce. GPT-5.5 dosáhl v expertních kybernetických úlohách průměrné úspěšnosti 71,4 %, zatímco Mythos Preview 68,6 %. GPT-5.5 dokončil celou simulaci ve dvou z deseti pokusů. 1

Přístup k oběma vysoce výkonným systémům je omezený. Anthropic uvádí, že modely třídy Mythos jsou dostupné jen prověřeným organizacím; při prvním nasazení GPT-5.5-Cyber byl přístup určen rovněž pouze prověřeným odborníkům na kybernetickou bezpečnost. 214

„Bezpečnostní bariéra“ kolem celé AI infrastruktury

Čchenova odpověď nespočívá pouze v omezování zahraničních modelů. Vyzývá k vybudování komplexní bezpečnostní bariéry kolem celého ekosystému AI, zejména k:

• přísnějšímu dohledu nad domácími firmami, algoritmy a daty;
• silnější ochraně citlivých informací a kritické infrastruktury;
• bezpečnější domácí výpočetní kapacitě a technologickým dodavatelským řetězcům;
• menší závislosti na zahraničních technologických „úzkých hrdlech“, především na pokročilých čipech.

Logikou tohoto přístupu je strategická soběstačnost. Bezpečnost AI v tomto pojetí nezávisí jen na ochranách zabudovaných v modelu, ale také na tom, kdo ovládá data, výpočetní infrastrukturu a dodavatelský řetězec, na nichž modely stojí.

Spor o význam pojmu „bezpečnost AI“

Čínské státní a státem spojené komentáře vykreslují některé americké výzvy ke zpomalení vývoje nejpokročilejší AI jako selektivní. Navenek jsou prezentovány jako bezpečnostní opatření, v Pekingu jsou však chápány také jako nástroj k udržení technologické převahy USA a k posílení omezení vůči Číně.

Tento výklad nelze zaměňovat za objektivní hodnocení soutěže mezi modely. Tvrzení, že čínské open-source modely dohánějí konkurenci cenou, výkonem či rozšířením mezi vývojáři, silně závisí na zvoleném srovnání, způsobu nasazení a konkrétním modelu. I kybernetické testy ukazují, proč mohou být obecné žebříčky zavádějící: výsledky se liší podle typu úlohy, podmínek přístupu i míry autonomie, kterou test připouští. 1

Politický důsledek je přesto zřejmý. Peking pravděpodobně nepřijme mezinárodní pravidla, o nichž se domnívá, že by omezila budování čínských kapacit, zatímco by ponechala americké výhody v čipech, cloudové infrastruktuře a nejpokročilejších modelech.

Co to znamená pro jednání USA a Číny

USA a Čína se podle zpráv připravovaly na specializovaná jednání o bezpečnosti AI v polovině září. Mezi možnými tématy byly nejpokročilejší modely a kybernetická rizika řízená AI. Čína dialog vnímala jako možný výstup pro schůzku lídrů plánovanou na 24. září, představitel Bílého domu však tehdy uvedl, že žádné jednání o AI naplánováno není. 17

Pro omezenou spolupráci tak zůstává prostor: například pro komunikační kanály při kybernetických incidentech s využitím AI, sdílení postupů hodnocení rizik nebo dobrovolné standardy testování a řízení přístupu. Neznamená to ale dohodu o pozastavení vývoje nejpokročilejší AI ani o uvolnění technologických omezení.

Čchenovo varování vystihuje zásadní rozpor. Washington i Peking mohou mít společný zájem na omezení škod způsobených AI v kyberprostoru. Obě vlády však stále více považují samotnou schopnost AI vyvíjet a provozovat za součást národní moci. Pro Čínu proto bezpečnost AI nelze oddělit od politické bezpečnosti a technologické suverenity.