Sedmý měsíc války s Íránem: mír v nedohlednu, Hormuz zůstává ohniskem krize

Sedmý měsíc války nepřinesl přiblížení k dohodě, ale další rozšíření krize. Diplomatická cesta k uvolnění situace v Hormuzském průlivu se zadrhla, Húsíové posílili tlak na námořní dopravu v Rudém moři a výpadky či rizika pro energetickou infrastrukturu zvedaly ceny ropy i paliv. 123

Írán popřel, že by spěchal k míru

Írán odmítl tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že Teherán naléhavě usiluje o mírovou dohodu. Trump přesto uvedl, že by Spojené státy mohly po skončení konfliktu v Íránu zůstat a „ponechat si ropu“. Výslovně to přirovnal k americkému ujednání s Venezuelou. 6

Bílý dům popsal venezuelskou dohodu jako zajištění většinové kontroly USA nad více než 65 miliardami barelů prokázaných venezuelských zásob ropy. O konkrétním fungování širšího ujednání ale zůstávaly nejasnosti. 15 Veřejně doložené podmínky srovnatelné dohody týkající se íránské ropy se neobjevily. 6

Teherán také prohlásil, že nad Hormuzským průlivem sestřelil americký dron MQ-1. Šlo však o íránské tvrzení, které nebylo nezávisle ověřeno. 14

Hormuz a Bab al-Mandab: rozhodující jsou námořní trasy

Nejdůležitějším strategickým problémem zůstával přístup k námořním trasám pro přepravu energií. Hormuzský průliv byl nadále silně narušen. Současně Húsíové ovládli jemenský přístav Mochá a postupovali k ostrovům strategicky položeným u Rudého moře. Tím posílili svou schopnost ohrožovat průliv Bab al-Mandab, jižní vstup do Rudého moře, i možnosti Saúdské Arábie vyvážet ropu. 3

Na pondělí plánované rozhovory v Ománu mezi Íránem a státy Perského zálivu o možném uspořádání v Hormuzském průlivu byly odloženy. Tím se bezprostřední diplomatická možnost, jak průliv znovu otevřít, dále vzdálila. 214

Húsíové navíc oznámili útok desítkami raket a dronů na vojenskou leteckou základnu v saúdskoarabském Chamis Mušajtu. Útok označili za odvetu za saúdské nálety v Jemenu. 2

Energie: ropa nad 100 dolary, citelnější problém představují paliva

Útoky na saúdské cíle a hrozby pro energetickou infrastrukturu posílily obavy z omezení dodávek. Cena ropy se dostala nad 100 dolarů za barel. Ještě hůře konflikt dopadal na rafinované produkty, zejména naftu, benzin a letecké palivo: vývoz z regionu zůstával podle odhadů Mezinárodní energetické agentury přibližně o 60 % pod předválečnou úrovní. 34

Uváděné vrcholy zahrnovaly cenu ropy Brent nad 109 dolarů za barel a průměrnou cenu nafty v USA nad 6 dolarů za galon; v jednom z měření dosáhla více než 6,23 dolaru. 347

Washington nepřistoupil k přímé intervenci, o kterou Saúdská Arábie usilovala, zatímco příspěvky spojeneckých námořních sil byly omezené. Státy Perského zálivu proto čelily obavám z dalšího šíření konfliktu při přetrvávající nejistotě na lodních trasách. Zdroje jednoznačně dokládají odklad jednání a eskalaci Húsíů, neposkytují však dost podrobností pro přesné vyčíslení nasazení lodí jednotlivých zemí. 23

Trumpův termín a politické riziko

Trump předpověděl, že Írán ustoupí a válka skončí bezprostředně po listopadových volbách do Kongresu v USA. Po konci konfliktu podle něj mají ceny pohonných hmot prudce klesnout. 313

Takový odhad však představoval politické riziko. Zprávy popisovaly rostoucí obavy, že válka a dražší paliva mohou poškodit republikány. Uváděný průzkum, podle něhož válku považovala za ospravedlnitelnou zhruba čtvrtina Američanů, zároveň ukazoval na slabou veřejnou podporu. 16