NAZA: Co 24 izraelských whistleblowerů říká o AI při výběru cílů v Gaze

Dokument NAZA zkoumá systémy stojící za izraelskou leteckou kampaní v Gaze prostřednictvím chráněných výpovědí 24 lidí z izraelské armády a zpravodajských služeb. V hlavní soutěži 83. ročníku Benátského mezinárodního filmového festivalu měl premiéru 10. září 2026. Tvůrci a svědci v něm tvrdí, že civilní oběti nebyly jen nechtěným důsledkem jednotlivých útoků, ale součástí rozhodování o cílech. Jde o argument filmu a tvrzení jeho zdrojů, nikoli o soudní zjištění. 12

Co znamená název NAZA

Název má vycházet z izraelského vojenského termínu pro počet očekávaných „vedlejších obětí“ při leteckém úderu. Právě to je ústředním tématem snímku: ne jeden konkrétní incident, ale způsob, jakým se při výběru cílů údajně vyhodnocovalo očekávané usmrcení civilistů. 1

Podle festivalové synopse, o níž informovaly Reuters a AP, se film natáčel v noci na střechách v Tel Avivu. Zaměřuje se na lidi, technologie a rozhodovací procesy stojící za kampaní v Gaze. 23

Co popisují anonymní svědci

Všech 24 respondentů vystupuje anonymně, aby byla chráněna jejich totožnost. Jejich výpovědi popisují zpravodajské a zaměřovací postupy podporované umělou inteligencí, včetně sledování a práce s telefonními daty při identifikaci a monitorování osob pro možné útoky. Hovoří také o omezené lidské kontrole v některých fázích procesu a o tom, že odhadované civilní oběti mohly být součástí výpočtů před schválením úderu. 16

Je důležité rozlišovat mezi obsahem filmu a právně prokázanými fakty. NAZA předkládá svědectví insiderů o tom, jak měly tyto systémy fungovat; samo o sobě neurčuje trestní odpovědnost a zde uvedená tvrzení nebyla představena jako soudně potvrzená zjištění.

Souvislost s dřívějším investigativním zjišťováním

Film přichází po investigativním textu magazínu +972 Magazine a hebrejsky psaného serveru Local Call o údajném izraelském systému AI nazvaném „Lavender“. Jejich reportáž uváděla, že systém sloužil k označování velkého počtu Palestinců jako podezřelých ozbrojenců pro možné cílené zabití a že zejména v rané fázi války byly lidský dohled i limity civilních obětí nastaveny velmi volně. 3

NAZA tuto širší novinářskou práci převádí do formátu celovečerního dokumentu založeného na výpovědích z první ruky. Jeho otázka nezní, zda AI jednala samostatně, ale jak lidé údajně využívali automatizované či AI podporované výstupy v rámci vojenského rozhodovacího řetězce.

Kdo film natočil

Režiséry jsou izraelští novináři a filmaři Yuval Abraham a Rachel Szor, kteří patřili také mezi režiséry oscarového dokumentu No Other Land. Dostupné zprávy uvádějí jako producenta nového filmu deník The Guardian. 235

Poskytnuté zdroje nenabízejí zcela jednotný a nezávisle ověřený přehled všech producentských a výkonných producentských funkcí. Nebylo by proto přesné domýšlet úplný seznam kreditů z neúplných zpráv.

Proč je uvedení v Benátkách významné

NAZA bylo do benátské hlavní soutěže zařazeno jako jediný dokument mezi 21 kandidáty na Zlatého lva. 23 Navázalo na soutěžní snímek z Benátek v roce 2025, The Voice of Hind Rajab režisérky Kaouther Ben Hania. Ten dramatizoval neúspěšnou snahu zachránit pětiletou Hind Rajab v Gaze. 5

Oba filmy volí výrazně odlišnou perspektivu. The Voice of Hind Rajab soustředí pozornost na konkrétní rodinnou tragédii a tísňové volání; NAZA zkoumá údajné vojenské systémy a postupy, které podle tvůrců ovlivňovaly mnohem širší kampaň.

Střet s oficiálním stanoviskem Izraele

Abraham a Szor popisují jednání zachycené ve filmu jako promyšlené masové zabíjení palestinských civilistů, nikoli jako souhrn izolovaných pochybení. 5 To přímo odporuje dlouhodobému veřejnému stanovisku Izraele, podle něhož země civilisty záměrně necílí a při boji proti Hamásu se snaží civilní škody omezovat. Reuters uvedla, že dokument zpochybňuje oficiální výklad války. 1

Nejpřesnější je tedy číst NAZA jako důkazně založený zásah do sporného veřejného záznamu války. Snímek pomocí výpovědí zevnitř argumentuje, že dohled, automatizované vytváření cílů a odhady civilních škod nelze posuzovat jako oddělené technické či taktické otázky. Dostupné zdroje tento základní rámec podporují, neposkytují však dostatečně doložený podklad pro širší tvrzení o sankcích, přístupu médií nebo celkovém humanitárním a politickém kontextu války.