Velké státy EU chtějí prověřit dovozní kvóty na chemikálie a plasty

Francie, Itálie a pravděpodobně i Německo chtějí v příštích týdnech požádat EU o zahájení šetření, které by mohlo vést k širším dovozním omezením pro chemikálie a plasty. Týkat se mají PET pro obaly, epoxidových pryskyřic a skelných vláken. Podstatné je, že nejde o kvóty, které by už byly zavedeny, ale o návrh na jejich prověření. 9

O jaké výrobky jde

Plánované žádosti se zaměřují na tři důležité průmyslové vstupy:

• Polyethylentereftalát (PET): polymerní pryskyřice běžně používaná zejména na obaly.
• Epoxidové pryskyřice: chemické látky využívané v řadě průmyslových dodavatelských řetězců.
• Skelná vlákna: výztužný materiál pro různé výrobky.

Ochranné opatření má reagovat na škodlivý nárůst dovozu, nikoli trestat konkrétního vývozce za nekalé ceny. EU může využít celní kvóty: dovoz do stanoveného objemu podléhá běžnému režimu, zatímco na množství nad limit se uplatní dodatečné clo. Podle pravidel EU by kvóta zpravidla neměla klesnout pod průměrný objem dovozu za tři předchozí reprezentativní roky. 29

V čem se liší od antidumpingových cel

Tento rozdíl je pro celou debatu zásadní.

Antidumpingová cla následují po šetření, které zjišťuje, zda zboží z určených zemí nebo od konkrétních výrobců není prodáváno za dumpingové ceny a zda tím nevzniká újma producentům v EU. Jsou tedy cílená. EU například zavedla cla na epoxidové pryskyřice z Číny, Tchaj-wanu a Thajska po zjištění škodlivého dumpingu; u kontinuálních skelných vláken se opatření týkají Egypta, Bahrajnu a Thajska. 47

Ochranná opatření se naopak soustředí na objem dovozu a na újmu způsobenou jeho prudkým růstem. Mohou platit pro dodavatele napříč obchodními partnery, nejen pro země obviněné z dumpingu. Podle Reuters by tak chemické ochranné opatření mohlo zasáhnout i dodavatele z Japonska či Kanady, tedy států, které mají s EU dohody o volném obchodu. 9

Právě tato šíře z nich dělá politicky citlivější nástroj: mohou omezit obchod i se zeměmi, u nichž se nekalé praktiky neprokázaly.

Proč chemický průmysl žádá silnější zásah

Návrh přichází v době dlouhodobého tlaku na evropskou chemii. Evropská komise mezi hlavní problémy řadí vysoké ceny energií, nekalou globální konkurenci a slabou poptávku. Její akční plán počítá s kroky proti riziku uzavírání kapacit a na podporu rovných podmínek hospodářské soutěže. 6

Zvlášť napjatá je situace v petrochemii. Dokument Rady EU varuje, že bez společného postupu k obnovení konkurenceschopnosti by do roku 2035 mohlo skončit zhruba 20 parních krakovacích jednotek a zaniknout přes 50 000 pracovních míst navázaných na tyto provozy. 3

Reuters zároveň upozornil na růst dovozu, globální expanzi výrobních kapacit vedenou Čínou, vysoké výrobní náklady a stárnoucí evropská zařízení. Tyto faktory oslabují postavení evropských výrobců. 9

Dostupné podklady ukazují na vážný strukturální problém, konkrétní odhady počtu uzavřených provozů a ztracených pracovních míst se však podle metodiky a zdroje liší. Nejjasnější oficiální varování v předložených materiálech se týká právě přibližně 20 krakovacích jednotek a 50 000 navázaných pracovních míst, nikoli definitivní prognózy pro celé zpracovatelské odvětví. 3

Postoj Francie, Itálie a Německa

Tyto tři země nemají zcela totožnou průmyslovou agendu, jejich postoje se ale sbližují v podpoře šetření vybraných segmentů.

• Francie v zásadě podporuje prověření ochranných opatření pro konkrétní chemikálie a plasty vzhledem k obtížné situaci odvětví. 9
• Itálie chce zkoumat vybrané chemikálie, které vstupují do dodavatelských řetězců v obraně, automobilovém průmyslu, energetice, stavbě lodí a infrastruktuře. 9
• Německo uvedlo, že je této možnosti v zásadě otevřené, zatímco chemický průmysl připravuje žádost o šetření. Konečný postoj Berlína by závisel na zjištěních Komise. 9

Zapojení Německa by mělo velkou váhu, protože země bývala vůči obchodním bariérám spíše zdrženlivá. Současná diskuse ukazuje, že velké ekonomiky EU pociťují rostoucí obavy o průmyslovou konkurenceschopnost a závislost na dovážených vstupech.

Proč EU ochranná opatření používala jen zřídka

EU se ve své obchodněobranné politice tradičně opírala spíše o antidumpingová a antisubvenční řízení zaměřená na jednotlivé země. Ochranná opatření jsou nezvyklá, protože představují dočasnou, plošnější reakci na dovozní tlak a mohou se vztahovat i na partnery, jimž dumping nebyl vytýkán. 9

Tato zdrženlivost se nyní znovu přehodnocuje. Evropští politici čelí rostoucí nerovnováze v obchodu se zbožím s Čínou a obavám, že přesměrování obchodu může tlak na trhy EU ještě zvýšit. Reuters uvedl, že schodek EU v obchodu se zbožím s Čínou činil zhruba 1 miliardu eur denně; německé podnikatelské svazy zároveň volají po důraznějším postupu proti narušování trhu. 9

Co bude následovat

Samotná žádost Francie, Itálie nebo Německa by kvótu nezavedla. Evropská komise by musela nejprve otevřít šetření a posoudit, zda jsou splněny právní podmínky pro ochranné opatření. Pokud by EU dospěla k definitivním opatřením, musely by je členské státy podpořit podle platných hlasovacích pravidel. Reuters uvádí potřebu kvalifikované většiny: nejméně 15 členských zemí zastupujících alespoň 65 % obyvatel EU. 9

Pro odběratele a dodavatele je proto bezprostředním důsledkem hlavně nejistota, nikoli okamžitá změna cel. Návrh může znamenat výraznější posun k řízení dovozu strategických chemických vstupů, zatím je ale v rané fázi a bude záviset na důkazech Komise, podpoře členských států i pravidlech obchodního práva EU.