PISA 2025: Intenzivní využívání AI při školní práci je spojeno s nižšími výsledky

PISA 2025 přináší varování především před způsobem, jakým žáci generativní AI používají, nikoli prostý verdikt, zda ji školy mají povolit. Šetření zahrnulo více než 760 000 patnáctiletých žáků v 91 zemích a ekonomikách. Časté používání chatbotů pro úkoly, při nichž mohou nahradit vlastní čtení, rešerši nebo psaní, bylo spojeno s horším výsledkem v přírodních vědách. Jde o observační srovnání, které samo o sobě nedokazuje, že rozdíly ve skóre způsobila právě AI. 14

Nejvýraznější údaj: rozdíl 28 bodů

Žáci, kteří uvedli, že AI pro psaní školních textů nepoužívají nikdy nebo téměř nikdy, dosáhli v přírodovědném testu PISA průměru 509 bodů. U těch, kteří ji k tomuto účelu používali denně nebo téměř denně, činil průměr 481 bodů. Po zohlednění socioekonomického zázemí šlo o rozdíl 28 bodů. 25

Podobný vzorec se objevil i u využití AI k úvodní rešerši nového tématu nebo ke shrnování zadané četby. U těchto konkrétních činností se rozdíly v průměru pohybovaly kolem 20 bodů; při častém používání AI ke shrnování četby se blížily 30 bodům. 612

To ovšem neznamená, že chatbot nutně snížil výsledek každého jednotlivého žáka. Ti, kteří se na AI obracejí nejčastěji, se mohou lišit předchozími studijními výsledky, motivací, rodinným zázemím, kvalitou výuky i typem zadávaných úkolů. Přesnější závěr proto zní: intenzivní využívání AI jako náhrady práce a slabší výsledky v přírodních vědách se v datech PISA objevovaly společně. 4

AI už při školní práci používá většina žáků

Pouze 14 % respondentů uvedlo, že AI pro školní práci nepoužívá vůbec. Zbývajících 86 % ji využilo alespoň příležitostně. Podíl žáků, kteří AI nepoužívali, se mezi vzdělávacími systémy výrazně lišil: v Japonsku šlo zhruba o čtyři žáky z deseti, ve Vietnamu přibližně o 4 %. 1

Pro školy se tak otázka neposouvá k tomu, zda se žáci s chatboty setkají. Podstatnější je nastavit pravidla, která zachovají prostor pro čtení s porozuměním, samostatné uvažování, posuzování zdrojů a vlastní formulaci textu.

Rozhoduje četnost i účel použití

Vztah mezi AI a výsledky nebyl přímočarý. Zprávy o zjištěních PISA naznačují, že umírněné používání — přibližně jednou či dvakrát týdně — zvláště pro podporu učení, bylo spojeno s lepšími výsledky než nepoužívání i každodenní využívání. 9

Je rozdíl požádat chatbota o zpětnou vazbu k vlastnímu vysvětlení, jiné příklady nebo otázky ověřující porozumění, a nechat si bez vlastního prověření vytvořit shrnutí četby, poznámky z rešerše či návrh odevzdávané práce.

Data neukazují, že každé využití AI učení škodí. Naznačují však, že použití jako zkratky kolem duševní práce potřebné pro četbu, psaní a ověřování důkazů nemusí rozvíjet dovednosti, které PISA sleduje.

Nestačí AI používat, je třeba ji umět posuzovat

Důležitou roli zřejmě hraje výuka. Mezi častými uživateli dosáhli žáci, kteří se učili hodnotit informace vytvořené AI, zhruba o 13 bodů lepšího výsledku než jejich vrstevníci bez takové průpravy. 4

Užitečný přístup ve výuce tedy chápe AI jako oporu, nikoli berličku: nástroj, jehož výstup musí žák zpochybnit, ověřit a vylepšit. Učitel může například požadovat, aby žáci:

• označili nepodložená tvrzení nebo chyby v odpovědi AI;
• porovnali odpověď s určenými zdroji;
• vysvětlili postup a úvahy za svou konečnou odpovědí;
• přepracovali návrh vytvořený AI vlastními slovy;
• doložili, s čím nástroj pomohl a co žák následně změnil.

Takový postup vede k odpovědnosti za samotné přemýšlení, ne jen za odevzdání uhlazeně znějícího výsledku.

Zjištění přichází v době širšího poklesu

Výsledky týkající se AI jsou součástí delšího propadu výkonu v zemích OECD. Mezi roky 2015 a 2025 kleslo průměrné skóre ve čtení o 28 bodů, v matematice o 22 bodů a v přírodních vědách o 7 bodů. 17

Tyto dlouhodobé změny nelze připsat pouze generativní AI. Pokles začal ještě před masovým rozšířením chatbotů a zprávy kolem zveřejnění výsledků upozorňují také na širší problémy se zapojením žáků do učení, čtením a digitální pozorností. 13

Co si z PISA 2025 mohou odnést školy

PISA 2025 nepodporuje plošný zákaz každého použití AI. Ukazuje ale, proč je rozumné rozlišovat mezi AI, která učení podporuje, a AI, která je nahrazuje.

Při náročné četbě, rešerši a psaní by žáci měli zůstat odpovědní za vlastní práci. Pokud je AI povolena, její použití by mělo být spojeno s ověřováním, vysvětlením a přepracováním výstupu. Hlavní poučení je prosté: vzdělávací přínos chatbota nezávisí tolik na tom, zda je ve třídě přítomen, ale na tom, zda vede žáka k hlubšímu přemýšlení — nebo mu umožní se mu vyhnout. 49