Rubio: Írán za útoky na americké lodě „přijde o tankery“

Nejnovější eskalace stojí na pokusu USA učinit útoky na své námořní síly pro Írán ekonomicky nákladnými. Americké Centrální velení (CENTCOM) uvedlo, že íránské Revoluční gardy během dvou dnů dvakrát zaměřily americkou válečnou loď balistickými střelami. Loď se podle něj útokům vyhnula a nikdo z amerického personálu nebyl zraněn. Spojené státy následně oznámily zničení pěti íránských přepravců ropy: čtyř v Ománském zálivu a jednoho poblíž ostrova Chárk. 1520

Ministr zahraničí Marco Rubio tuto posloupnost popsal jako trvalý odstrašující vzkaz: za každý pokus zasáhnout americkou námořní loď Írán „přijde o tankery“. V dalších vyjádřeních řekl, že USA budou dál zvyšovat ekonomický tlak na Teherán; použil přitom formulaci, že ho budou „ekonomicky škrtit“.

Od raketových útoků k ropným příjmům

Logika útoků na tankery je přímočará: lodní přeprava ropy je pro Írán zároveň zranitelným bodem i zdrojem příjmů. Údery na tankery spojované s Islámskými revolučními gardami mají Washingtonu umožnit odvetu, která se neomezuje jen na bezprostřední útoky proti válečným lodím či základnám.

Nešlo o izolovaný incident. Reuters uvedl, že americké síly už o několik dnů dříve zasáhly tři íránské tankery, včetně jednoho poblíž ostrova Chárk, hlavního íránského vývozního uzlu pro ropu. Operace proti dalším pěti plavidlům tak navázala na sílící námořní kampaň. 4

Často opakované číslo 10 íránských tankerů je ale nutné brát s výhradou. Jedna zpráva s odkazem na tvrzení americké armády uvedla, že během předchozího týdne bylo vyřazeno z provozu 10 tankerů, včetně pěti zasažených při poslední operaci. Jiné zprávy se soustředily na potvrzené americké oznámení o pěti lodích v této operaci a třech dřívějších úderech. 420 Přesný součet ani stav každého plavidla nelze z dostupných zpráv nezávisle ověřit.

Íránská odveta rozšířila konflikt

Írán na útoky proti tankerům reagoval tvrzeními a hrozbami namířenými proti americkým silám, území spojenců USA i obchodní plavbě:

• Írán uvedl, že po amerických úderech na tankery vypálil střely na americké síly na základně Al Azraq v Jordánsku. 620
• Revoluční gardy tvrdily, že poblíž Hormuzského průlivu napadly 10 lodí, včetně dvou amerických plavidel a osmi tankerů. Reuters o tvrzení informoval; nelze je však pokládat za nezávislé potvrzení úspěchu útoků.
• Námořnictvo Revolučních gard varovalo posádky tankerů v blízkosti přístavů v Kuvajtu a Bahrajnu, aby lodě opustily, protože by se mohly stát cílem odvety za americké akce. 12
• Teherán varoval, že další útoky mohou ohrozit energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, včetně amerických ropných a plynárenských zájmů. 3

To posouvá střet za hranice přímé vojenské výměny mezi USA a Íránem. V sázce jsou také státy, přístavy a námořní trasy, na nichž stojí vývoz energie z Perského zálivu. Bahrajn, Kuvajt a Jordánsko hostí nebo podporují americkou vojenskou přítomnost, a jsou proto více vystaveny hrozbě raketových, dronových či námořních útoků.

Vedle vojenských úderů přicházejí sankce na letectví

Kampaň proti tankerům doprovází širší snaha o omezení íránských obchodních a logistických sítí.

Americké ministerstvo financí 8. září uvalilo sankce na 36 subjektů, které podle něj podporují íránský letecký sektor. Mezi cíli byly údajné krycí firmy, zahraniční zprostředkovatelé a překládkové trasy používané k získávání letadel amerického původu a citlivých technologií. Ministerstvo tvrdí, že Írán tento sektor využívá k přepravě zbraní, personálu a nelegálního nákladu.

Ministerstvo rovněž pozastavilo íránskou obecnou licenci J-1, která povolovala dočasný zpětný vývoz určitých civilních letadel do Íránu, a vydalo časově omezené povolení k ukončení některých dříve schválených transakcí v civilním letectví. Dřívější opatření rozšířila okruh činností souvisejících s Íránem, které mohou čelit riziku sekundárních sankcí, mimo jiné v letectví a lodní dopravě.

Tyto kroky doplňují Rubiův vzkaz ekonomickou složkou: údery na tankery přímo ohrožují aktiva spojená s ropou, zatímco sankce mají ztížit financování, přepravu a udržování klíčových íránských sítí.

Hormuzský průliv se stal globálním problémem ropného trhu

Bezprostředním bodem ekonomického tlaku je Hormuzský průliv, úzká námořní cesta mezi Perským a Ománským zálivem, přes kterou proudí významná část světových dodávek ropy. Zprávy popisovaly výrazné omezení přepravy paliv touto trasou; nové útoky a hrozby zároveň prohloubily obavy z dlouhodobějšího narušení. 11

Na vývoj reagovaly ceny ropy. Brent, hlavní mezinárodní referenční cena, se 1. září pohybovala kolem 94,52 dolaru za barel, jak uvedla CNBC. Pozdější zprávy uváděly cenu kolem hranice 100 dolarů nebo nad ní, jak se střet o lodní dopravu vyostřoval. 51113 Ceny neodrážejí jen skutečné výpadky dodávek, ale také riziko útoků na lodě, přístavy, vývozní zařízení a tranzitní trasy.

Další tlak v regionu vytváří hútíjské hnutí. Reuters informoval o jeho tvrzeních, že drony a střely zasáhly saúdskou leteckou základnu a několik ropných cílů v Saúdské Arábii. Potenciální dopad se tak rozšiřuje za bezprostřední střet USA a Íránu. 1

Co to znamená pro diplomacii

Současný vzorec je především eskalací založenou na nátlaku, nikoli viditelnou cestou k jednání. Washington se pokouší obnovit odstrašení tím, že spojuje pokusy o útok na své síly se ztrátami íránských ropných aktiv a hlubší ekonomickou izolací. Teherán naopak dává najevo, že dokáže zvyšovat náklady pro americké partnery, vojenská zařízení i obchodní lodní dopravu v celém Perském zálivu.

Vzniká tím nebezpečná spirála: pokus o raketový útok může vést k úderům na tankery, ty pak k odvetě proti základnám či lodím a každá další epizoda zvyšuje riziko pro plavbu Hormuzským průlivem i energetickou infrastrukturu v regionu. Dostupné zprávy neukazují na aktivní diplomatický kanál, který by tuto spirálu dokázal spolehlivě zastavit. 3