Evropa se dívá na zisky bank. Kolik může přinést italský odvod 5 %

Evropské banky vydělávají výrazně lépe než v období velmi nízkých sazeb – a vlády, které hledají cesty k zacelení rozpočtových mezer, si toho všímají. Debata o nových odvodech či daních pro banky zesílila ve Spojeném království, Francii, Portugalsku, Švédsku i Itálii. Politická otázka je citlivá: jak velkou část zisků spojených s vyššími úroky má sektor odvést do veřejných rozpočtů? 3

Nejnověji je v centru pozornosti Itálie. Strana Liga chce v rámci přípravy rozpočtu na rok 2027 prosadit tříletý roční odvod ve výši 5 % ze zisků deseti největších italských bank. Nejde ale o hotový zákon: zveřejněn nebyl návrh legislativy a neurčena zůstává přesná definice daňového základu, rozsah opatření i možnost započtení vůči jiným daním. 211

Proč jsou banky pro vlády lákavým cílem

Vyšší úrokové sazby zlepšily čisté úrokové výnosy řady bank, tedy rozdíl mezi úroky, které banky inkasují, a úroky, jež vyplácejí. To podpořilo jejich mimořádnou ziskovost. Z politického hlediska se pak banky snadno vykreslují jako sektor, který těžil z prostředí, jež zároveň zdražilo úvěry domácnostem a firmám. 315

Rozsah zisků ukazuje příklad Británie: HSBC, NatWest, Barclays a Lloyds za předchozích pět let vytvořily dohromady 200 miliard liber zisku před zdaněním. 8

Argument pro mimořádné zdanění však není jednoznačný. Banky namítají, že vyšší odvody mohou omezit úvěrování a investice a snížit atraktivitu země jako finančního centra. Ve Spojeném království by případná nová daň navíc přibyla k dani z příjmů právnických osob, bankovní přirážce a existujícímu bankovnímu odvodu – tedy k už tak složitému systému.

Italských 5 %: co je zatím známo

Návrh Ligy počítá s tím, že deset největších italských bank bude po tři roky odvádět 5 % ze zisku. Peníze mají pomoci veřejným financím v rámci rozpočtu na rok 2027. 2

Strana odhaduje výnos na 2 až 3 miliardy eur. Nejde však o oficiální prognózu obsaženou v návrhu zákona. Dokud nebude známá konstrukce daně, nelze tento odhad považovat za jistý roční výnos ani jej prostě násobit třemi. 711

Záměr je užší než plošná sektorová daň: míří na největší věřitele a základem má být zisk. Liší se také od dřívějšího italského řešení. V roce 2023 země zavedla jednorázovou 40% daň z „nadměrného“ čistého úrokového výnosu, měřeného vůči referenčnímu roku 2021. 15

Itálie už navíc od domácích bank a pojišťoven hledala peníze jinými rozpočtovými opatřeními. V roce 2024 vláda uvedla, že z finančního sektoru získá 3,5 miliardy eur na zdravotnictví a podporu zranitelných skupin. Banky se tak staly opakovaným terčem rozpočtové politiky. 4

Evropa nemá jeden model bankovní daně

Zásadní je, co se daní. Stát může zdanit zisk, výnosy, pasiva bank, nebo konkrétní finanční transakce. Stejná sazba proto nemusí znamenat stejný skutečný dopad.

• Daně ze zisku či mimořádných výnosů: Italských navrhovaných 5 % by se počítalo ze zisku největších bank. Španělsko v letech 2023 až 2025 použilo přirážku 4,8 procentního bodu k čistým výnosům bank a vláda signalizovala záměr ji zachovat natrvalo. 15
• Odvody z pasiv pro finanční stabilitu: Portugalsko vybírá bankovní odvod od roku 2011; základem jsou celková pasiva po odečtení vlastního kapitálu a podřízeného dluhu. Uplatňuje také solidární přirážku. Švédský bankovní odvod obdobně vychází z pasiv očištěných o vlastní kapitál a pojištěné vklady. 112
• Stávající daně a možná další vrstva: Britské banky už platí 25% daň z příjmů právnických osob, 3% bankovní přirážku na relevantní zisky nad skupinový limit 100 milionů liber a bankovní odvod. Nová mimořádná daň by tyto platby nenahrazovala, ale přidala by se k nim.
• Daň z finančních transakcí: Francie používá jiný přístup: zdanění nákupu akcií vybraných velkých kotovaných společností a zvláštní odvod z části vysokofrekvenčního obchodování. Nejde o přímou daň ze zisku bank.

Odvod z pasiv může dopadat na banku i ve chvíli, kdy její zisk klesá. Daň ze zisku se naopak přizpůsobuje výkonnosti. Daň z výnosů může zatížit instituci i tehdy, když jí ziskovost stlačí horší marže nebo úvěrové ztráty.

Kolik mohou opatření vynést

U italského návrhu je zatím nejkonkrétnější odhad 2 až 3 miliardy eur. Pro spolehlivý výpočet tříletého souhrnu ale scházejí parametry zákona. 711

Ve Švédsku opoziční sociální demokraté navrhli dočasnou daň z čistých úrokových výnosů bank. Podle jejich odhadu by vynesla asi 12,6 miliardy švédských korun, přibližně 1,3 miliardy dolarů. Citigroup odhadla, že by odvod mohl odpovídat až 9 % zisku švédských bank před zdaněním v roce 2027.

Španělský plán mimořádné daně z roku 2022 měl od bank získat 3 miliardy eur za dva roky. Pozdější úprava zavedla 4,8% přirážku na domácí bankovní výnosy nad stanovený práh. 815

Jedno souhrnné číslo za Evropu by bylo zavádějící. Návrhy jsou v různých fázích, liší se základem i dobou platnosti a řada z nich zůstává politicky sporná. Jisté je spíš to, že hledání příjmů v bankovním sektoru je rozšířené, nikoli to, kolik by Evropa dohromady vybrala.

Spor o spravedlnost, úvěry a konkurenceschopnost

Zastánci tvrdí, že banky mají přispět více, pokud profitují z prostředí vysokých sazeb. Liga uvádí, že peníze by mohly podpořit rodiny, firmy a bezpečnostní opatření. Italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti zároveň argumentoval, že sektor ovlivňují ekonomické renty a nízká konkurence. 7

Odpůrci upozorňují na riziko odlivu kapitálu, slabších investic a přenesení nákladů na klienty. Ve Švédsku se objevilo varování, že dočasná bankovní daň by mohla zdražit hypotéky domácnostem. Britští zástupci oboru zase varují před poškozením úvěrování, investic a konkurenceschopnosti londýnského finančního centra.

Ve Francii je téma součástí širšího boje o rozpočet. Předseda Národního sdružení Jordan Bardella prohlásil, že jeho strana bude proti zvyšování daní pro domácnosti i podniky. Ukazuje to, jak obtížné může být získat podporu pro nové fiskální kroky i v zemi s velkým rozpočtovým deficitem. 17

Co z toho plyne pro investory

Přímá cena dočasného odvodu je jen částí investiční rovnice. Důležité je, zda vláda opatření skutečně pojme jako jednorázovou reakci na mimořádné podmínky, zda jej bude prodlužovat, nebo pravidla po politickém tlaku znovu změní.

Itálie už ukázala, proč záleží na jasných parametrech. Oznámení 40% mimořádné bankovní daně v roce 2023 vyvolalo výprodej bankovních akcií. Vláda následně narychlo upřesnila, že odvod bude zastropován na 0,1 % aktiv bank; ministerstvo financí pak očekávalo výběr nižší než 3 miliardy eur. 16

U současného italského návrhu budou investoři sledovat především délku platnosti, daňový základ, prahy pro zdanění a možnost započítat platbu proti jiným daním. Scope Ratings uvedla, že plánovaný odvod nejspíš výrazně nezhorší úvěrové profily bank, ale mohl by snížit zájem investorů a podpořit další konsolidaci sektoru. 11

Hlavní závěr je jednoduchý: vysoké zisky dělají z bank lákavý zdroj veřejných příjmů. Nepředvídatelná daňová politika se ale může rychle proměnit v riziko pro zisky i ocenění bankovních akcií. Pro investory proto není nejdůležitější samotných 5 %, ale to, zda vlády nastaví jasná, časově omezená a předvídatelná pravidla.