Trumpův telefonát s Putinem nepřinesl průlom v jednání o Ukrajině

Telefonát prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem z 8. září znovu otevřel debatu o diplomatickém řešení války na Ukrajině. Hmatatelný výsledek ale nepřinesl: nebylo oznámeno příměří, rámec mírové dohody ani veřejný ústupek kterékoliv ze stran.

Podle verze Kremlu Trump prosazoval rychlé ukončení války a spojoval je s obnovením vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Putin cíl válku ukončit podpořil, současně však dál mluvil o ruských vojenských cílech. 115

O čem prezidenti mluvili

Kreml uvedl, že rozhovor trval přesně hodinu a byl „konstruktivní“ i otevřený. Prezidenti probírali také nedávné návštěvy amerických vyslanců Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě a Kyjevě. Jejich úkolem bylo znovu rozhýbat dosud uvázlé snahy o ukončení bojů. 15

Zásadní rozdíl ovšem přetrval. Shoda na tom, že válka by měla skončit, sama o sobě neznamená shodu na podmínkách, za nichž by skončila. Putin během hovoru podle dostupných informací prezentoval ruský pohled na vývoj na frontě i budoucí vojenské cíle Moskvy. 111

Ruské podmínky zůstávají hlavní překážkou

Moskva nadále spojuje posun v jednání s požadavkem, aby USA ukončily vojenskou, finanční, zpravodajskou i další podporu Ukrajině. Jde o ruskou pozici; nic nenasvědčuje tomu, že by ji Washington veřejně přijal. 1

Rusko zároveň trvá na svých širších cílech. Ukrajina naopak odmítá dohodu, která by uznala území ovládaná Ruskem, a požaduje dlouhodobé bezpečnostní záruky. Právě území, bezpečnostní uspořádání a budoucí geopolitické směřování Ukrajiny zůstávají jádrem sporu.

Možná třístranná jednání, nikoli dohoda

Kreml nevyloučil obnovení třístranného formátu USA–Rusko–Ukrajina. V médiích se jako možné místo objevilo Abú Zabí, ruští představitelé ale uvedli, že je příliš brzy určovat termín či konkrétní místo. 46

Případný návrat k jednacímu stolu by tedy znamenal hlavně obnovení komunikačního kanálu. Po Trumpově hovoru s Putinem nebylo oznámeno nic, co by ukazovalo na zmenšení rozdílů v otázkách území, bezpečnosti nebo budoucího směřování Ukrajiny.

Cesta Witkoffa a Kushnera přinesla návrhy, ne průlom

Ještě před telefonátem strávili Witkoff a Kushner více než tři hodiny jednáním s Putinem v Moskvě a následně se setkali v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten uvedl, že vyslanci představili několik „slušných nápadů“, dohoda však oznámena nebyla.

Zelenskyj také řekl, že se Ukrajina připravuje na možnost, že válka potrvá i přes další zimu, a usiluje o balíček podpory pro protivzdušnou obranu a energetiku.

Zprávy o možném setkání Trumpa se Zelenským později v září vycházely z toho, že ukrajinský prezident chtěl s Trumpem jednat; veřejně potvrzené konečné ujednání tehdy neexistovalo.

Útok na Kyjev ukázal limity diplomacie

Jednání provázela krátká pauza v útocích na Kyjev a Moskvu. Po jejím skončení Rusko obnovilo raketové a dronové útoky na ukrajinské hlavní město. Reuters uvedl, že útok z 8. září zabil pět lidí, dalších 35 zranil a poškodil obytné budovy i civilní objekty po celém Kyjevě.

Tato časová souvislost sama o sobě nedokazuje, že obnovení útoků způsobila diplomacie. Ukazuje ale, že dočasné omezení úderů nebylo širším příměřím. Rozhovory pokračovaly souběžně s aktivními vojenskými operacemi.

Pomalý postup na frontě neznamená rychlou dohodu

Institut pro studium války (ISW) odhadl, že ruské síly v srpnu 2026 získávaly napříč bojištěm v průměru 2,91 km² denně. U prioritního ruského směru v Doněcké oblasti byl odhad nižší: při stejném tempu by obsazení zbývající neokupované části oblasti trvalo až do října 2032 — pokud by se ho Rusku vůbec podařilo dosáhnout.

Nejde o předpověď výsledku války, ale o propočet vycházející z tehdejšího tempa postupu. Přesto ukazuje, proč ani jedna strana nemusí bezprostředně vidět důvod vzdát se svých klíčových podmínek.

Co z hovoru plyne

Trumpův rozhovor s Putinem vytvořil prostor pro další diplomacii, ale nepřiblížil konflikt k veřejně vymezené dohodě. Moskva signalizovala ochotu zvažovat nová jednání, aniž by opustila požadavky a válečné cíle odmítané Kyjevem. Americká mise přinesla návrhy, ne průlom, a po krátké pauze se obnovily útoky.

V tuto chvíli se proces soustředí spíše na obnovení kontaktů než na vyřešení sporů, bez nichž válku ukončit nelze. 14