Čínská inflace v srpnu zrychlila kvůli energiím, ne díky oživení spotřeby

Čínská srpnová inflační data na první pohled působí příznivěji. Jejich složení ale naznačuje něco jiného než trvalé oživení domácí ekonomiky. Spotřebitelské ceny vzrostly meziročně o 0,8 %, oproti 0,5 % v červenci a přesně v souladu s očekáváním. Ceny u výrobců, měřené indexem PPI, vzrostly o 3,8 %; červencové tempo činilo 3,5 % a konsenzus v průzkumu Reuters byl 3,6 %. 7

Hlavní zprávou tedy není návrat silné spotřebitelské poptávky, ale zdražení energií vyvolané vnějšími nákladovými tlaky.

Srpnová inflace ve srovnání s odhady

Oba klíčové cenové ukazatele zrychlily:

• Index spotřebitelských cen (CPI): meziročně +0,8 %, tedy v souladu s odhady a po červencovém růstu o 0,5 %. 7
• Index cen výrobců (PPI): meziročně +3,8 %, nad konsenzem 3,6 % i nad červencovým růstem o 3,5 %. 7

Zrychlení částečně obrátilo červencové ochlazení. Tehdy CPI vzrostl o 0,5 % a PPI o 3,5 %; oba údaje zaostaly za očekáváním ekonomů. 3

Ceny zvedly hlavně energie

Hlavním motorem byly vysoké náklady na energie. Rizika pro dodávky související s válkou na Blízkém východě a narušení námořní dopravy držely ceny energií vysoko. To zvýšilo výrobní náklady a přispělo také k rychlejšímu růstu spotřebitelských cen. 7

PPI je vůči podobnému šoku obzvlášť citlivý: energie jsou vstupem prakticky pro celý průmyslový dodavatelský řetězec. Výrobní inflaci podle zpráv podpořily i vyšší globální ceny komodit a silná poptávka spojená s výrobou vyspělých technologií. 9

Tento rozdíl je podstatný. Růst takzvané headline inflace, tedy celkového cenového indexu, tažený energiemi může domácnostem a firmám zdražit život i podnikání, i když domácí poptávka zůstává slabá.

Proč čísla neukazují na široké oživení poptávky

Zprávy o zveřejněných datech nadále hodnotily základní domácí poptávku jako utlumenou. 7 Srpnový růst CPI proto nelze automaticky vykládat jako důkaz, že čínské domácnosti začaly napříč ekonomikou výrazněji utrácet.

Už červencová data ukazovala slabé tempo: spotřebitelská inflace tehdy klesla na nejnižší úroveň za šest měsíců a domácí výdaje podle reportů stagnovaly, zatímco dřívější ropný šok slábl. 2 Srpnový tlak dražších energií cenové indexy znovu zvedl, ale základní slabinu spotřeby nevyřešil.

Vývoz pomáhá, domácnosti zaostávají

Čínská ekonomika zůstává nevyrovnaná. Průzkum Reuters před zveřejněním obchodních dat očekával, že vývoz v srpnu vzroste meziročně o 25 % v dolarovém vyjádření, po červencových 23,9 %. Zahraniční poptávka tak pomáhá podporovat růst v době slabé domácí spotřeby a útlumu na trhu nemovitostí. 17

Obrázek potvrdila i červencová data o aktivitě: průmyslová výroba meziročně vzrostla o 4,5 %, což bylo méně, než se čekalo. Reuters přitom popsal ekonomiku jako stále závislou na vývozu, který má kompenzovat vlažnou spotřebu a investice.

Jde o dvourychlostní oživení. Vývozně orientovaná výroba může držet produkci a zaměstnanost, sama o sobě však nezaručuje důvěru domácností a výdaje potřebné pro vyváženější růst.

Náročný úkol pro Peking

Pro čínské politiky představují vysoké ceny energií nepříjemnou kombinaci. Zvyšují vykazovanou inflaci i firemní náklady právě v době, kdy domácí poptávka zůstává slabá. Pokud energie zůstanou drahé, mohou spíše snížit kupní sílu domácností a stlačit marže podniků, než přinést zdravější inflaci vyvolanou poptávkou.

Peking tak hledá obtížnou rovnováhu: potřebuje podpořit spotřebu a důvěru, aniž by se opíral jen o další expanzi průmyslu. Zároveň musí řešit slabý realitní sektor a nejistou zahraniční poptávku. Silný vývoz krátkodobě zmírňuje dopady těchto problémů, zároveň ale více vystavuje ekonomiku obchodním sporům a změnám poptávky v zahraničí. 17

Srpen je proto přesnější chápat jako nákladově tažené oživení inflace, nikoli jako rozhodující obrat domácí ekonomiky. Přesvědčivější zotavení by vyžadovalo trvalé posílení výdajů čínských domácností, ne jen dražší energie a komodity.