Brazilská pravidla pro AI ve volbách čeká první velká zkouška

Brazílie vstupuje do prvního kola voleb 4. října 2026 s poměrně podrobnými pravidly pro využití umělé inteligence v kampani. Klíčový problém už ale nespočívá v sepsání regulace. Půjde o to, zda ji dokáže Nejvyšší volební soud (TSE) rychle a jednotně vynucovat ve chvíli, kdy levná syntetická videa, obrázky nebo odpovědi chatbotů mohou oslovit voliče dříve, než se ověří jejich původ, kontext či zákonnost. 12

Co pravidla TSE stanovují

TSE zavedl pro kandidáty, politické strany, platformy i volební materiály využívající AI několik podstatných omezení:

• Povinné výrazné označení: Volební obsah vytvořený nebo významně upravený AI či obdobnou technologií musí nést explicitní, viditelné a dostupné upozornění. Platí pro text, zvuk, video i obrázky.
• Zákaz volebních deepfakeů: Deepfaky ve volební propagandě jsou zakázány. TSE 1. září poměrem hlasů 5:2 vymezil deepfake jako syntetický obsah vytvořený či upravený pomocí AI nebo rovnocenné technologie, který působí realisticky či věrohodně a vytváří, napodobuje nebo mění podobu, hlas či projev živé, zemřelé nebo fiktivní osoby. Zákaz se podle soudu uplatní tehdy, pokud materiál představuje volební propagandu.
• Chatbot nesmí radit, koho volit: Chatboti a virtuální asistenti nesmějí doporučovat volbu, zvýhodňovat kandidáty či strany, sestavovat jejich žebříčky ani upřednostňovat politické informace ve prospěch konkrétního volebního aktéra — ani když o to uživatel výslovně požádá. 14
• Ochranné období kolem voleb: Od 72 hodin před hlasováním do 24 hodin po uzavření volebních místností je zakázáno zveřejnit, znovu zveřejnit nebo placeně propagovat nový AI vytvořený či upravený obsah s obrazem, hlasem nebo podobou kandidátů a veřejně známých osob. 12

Pravidla tedy rozlišují mezi transparentně přiznaným a přípustným použitím AI a syntetickým materiálem, který už naplňuje znaky zakázané volební propagandy. To je podstatné: plošný zákaz „AI“ by zahrnul i běžnou postprodukci či kreativní grafiku, příliš úzké vymezení však otevírá prostor pro sporné případy na hraně.

Avatar Jaira Bolsonara ukázal problém hranic

Nejviditelnější test přišel při zahájení kampaně Flávia Bolsonara, kde se objevil AI vytvořený obraz bývalého prezidenta Jaira Bolsonara. Jair Bolsonaro měl zákaz kandidovat a byl v domácím vězení, takže jeho simulované vystoupení mělo výrazný politický význam. 3

Právníci Flávia Bolsonara tvrdili, že video neobsahovalo výzvu k volbě a že použitá technologie nebyla skrývána. 8 Oponenti naopak namítali porušení pravidel proti deepfakeům. 7

Následné rozhodnutí TSE upřesnilo, že ne každé zobrazení vytvořené AI je automaticky zakázaným deepfakem. Materiál musí splňovat soudem stanovený požadavek realističnosti a současně musí jít o volební propagandu. Pro další kauzy tak zůstávají zásadní otázky: Byl syntetický původ jasně označen? Šlo jen o interní stranickou akci, nebo o šířenou volební reklamu? Mělo sdělení získat volební podporu? A mohl rozumný divák pokládat záznam za skutečný?

Označení sice může publiku napovědět, že sleduje syntetický materiál. Samo o sobě ale nemusí odstranit přesvědčivost realistické podoby — zvlášť když je klip sestříhán, přeposílán nebo se při dalším sdílení ztratí původní štítek.

Proč mohou syntetická média poškodit integritu voleb

AI může sloužit i k běžné politické komunikaci, například ke stylizovaným obrázkům nebo zjevně fiktivním vizuálům. Vyšší riziko představuje obsah, který vydává vymyšlené události, doporučení, výroky nebo údajné důkazy za skutečnost. Agentura Reuters upozornila, že brazilské úřady řeší šíření AI obsahu v příspěvcích, které se před volbami dostávají do sociálních sítí voličů. 2

Nejzávažnější podoby mohou zahrnovat:

• falešné záznamy kandidáta, který údajně něco řekl nebo udělal;
• vymyšlená doporučení kandidátů či svědectví voličů;
• zfalšovaná tvrzení o průzkumech a volební dynamice;
• syntetické záběry stylizované jako dokumentární důkaz.

Nejde jen o samotnou existenci nepravdivého klipu. Může vyvolat dojem přímého důkazu, masové podpory nebo náhlého obratu ve volebním souboji. Oprava pak může přijít pozdě, zasáhnout menší publikum nebo nedokázat obnovit důvěru v to, co už lidé viděli. Právě tím se vysvětluje povinné označování i přísnější režim v bezprostředním okolí volebního dne. 12

Chatboti: problém vymáhání, nejen obsahu

Zákaz doporučování kandidátů chatboty je formulován nezvykle přímo: platí i tehdy, když se volič systému výslovně zeptá, koho má podpořit. 14 Praktický dosah pravidla je však nejistý. Univerzální AI služby provozují globální firmy a jejich odpovědi se dynamicky mění podle jednotlivých dotazů.

Výzkum organizace Ekō, která se zabývá odpovědností firem, zjistil, že ChatGPT, Grok a Gemini zřejmě doporučovaly kandidáty v Brazílii. Téměř čtvrtina testovaných odpovědí Meta AI byla podle výzkumu částečně nebo zcela nesprávná. Tato zjištění sama o sobě nedokazují, jak bude kterýkoli poskytovatel dodržovat pravidla v každé jednotlivé konverzaci. Ukazují však rozdíl mezi formálním zákazem a reálným chováním široce používaných systémů.

Regulátor musí současně rozpoznat nezákonnou odpověď, uchovat konverzaci jako důkaz, určit odpovědnou službu či platformu, včas zajistit nápravu a ověřit, že se oprava projeví ve velkém měřítku. Brazilské pravidlo může stanovit povinnosti pro volební činnost v Brazílii, samo však nezaručí, že každý globálně nasazený chatbot odpoví na každý voličský dotaz v souladu s tamními pravidly.

Rozhodne rychlost a jednotný postup

Pravidla pro rok 2026 dávají TSE konkrétnější nástroje než obecný boj proti dezinformacím: povinné označování, vymezený standard deepfaku, omezení systémů doporučujících kandidáty a časové omezení syntetického obsahu kolem voleb.

Jejich účinnost ale bude záviset na rychlém zásahu, spolupráci platforem a na pečlivém posouzení případů, které nelze jednoduše označit za „pravé“ nebo „falešné“. Spor o Bolsonaroův avatar ukázal, že roli může hrát realističnost, souhlas zobrazené osoby, označení, distribuce i volební účel. S tím, jak je politický obsah vytvořený AI levnější na výrobu a hůře dohledatelný, brazilské volby prověří, zda dokáže podrobný soubor pravidel držet krok s technologií, kterou má regulovat.

Dostupné podklady neposkytují dostatečně spolehlivá data pro definitivní součet kauz TSE souvisejících s AI, konkrétní přehled nařízených odstranění obsahu ani celostátní údaje o využívání AI mezi Brazilci či jejich ochotě radit se o kandidátech s chatboty. Taková tvrzení by vyžadovala původní soudní data nebo metodiku průzkumu.