USA tlačí na G20: AI má smět trénovat na chráněných dílech

Spojené státy vyzvaly země G20, aby vytvořily pravidla umožňující firmám vyvíjejícím umělou inteligenci trénovat modely na knihách, hudbě, výtvarných dílech a dalším obsahu chráněném autorským právem. Současně mají podle Washingtonu zůstat zachovány ochrany pro autory. Do středu debaty se tak dostává americký princip fair use – zákonná výjimka, která za určitých okolností dovoluje využít chráněné dílo i bez souhlasu držitele práv. 1

Co USA po zemích G20 chtějí

Na technologicky zaměřeném jednání G20 v Chapel Hill v Severní Karolíně vyzval americký ministr obchodu Howard Lutnick vlády, aby přijaly rámce umožňující trénování AI na tvorbě autorů. Podle něj je nutné chránit umělce a vynálezce, aniž by pravidla vytvářela překážky pro inovace. 1

Lutnick výslovně odkázal na fair use. Neřekl však, jak přesně mají státy sladit volnější přístup k trénovacím datům s ochranou tvůrců. Zůstávají proto otevřené klíčové praktické otázky: kdy bude potřeba souhlas, zda mají autoři dostávat odměnu a jak by se případná pravidla vymáhala. 1

To je podstatné i proto, že autorské právo se mezi jednotlivými zeměmi liší. Zákonnost využívání chráněných děl při trénování modelů AI je navíc stále předmětem sporů.

Spory o trénovací data míří k soudům

Společnosti Anthropic, OpenAI, Google a Meta čelí žalobám autorů, nakladatelů, mediálních organizací i dalších tvůrců. Žalující strany tvrdí, že jejich díla byla při vývoji AI využita bez oprávnění. Firmy naopak zastávají názor, že trénování tímto způsobem je legální. 1

Americké ministerstvo spravedlnosti zaujalo výrazný postoj ve sporu OpenAI s deníkem The New York Times a dalšími novinami. Soudu sdělilo, že trénování AI obecně představuje fair use chráněných děl. 1

Nejde ale o konečné vyřešení všech kauz. Uplatnění fair use se posuzuje v soudním řízení a může záviset na konkrétních okolnostech daného použití. Probíhající spory proto budou mít význam jak pro firmy vyvíjející AI, tak pro autory, kteří chtějí rozhodovat o nakládání se svou tvorbou.

Regulovat skutečné škody, nikoli hypotetická rizika

Autorskoprávní debata byla součástí širšího amerického argumentu proti rozsáhlým novým pravidlům pro AI. Generální ředitel Nvidie Jensen Huang představitelům G20 doporučil, aby se vlády vyhnuly regulacím zaměřeným na „teoretické škody“ a soustředily se místo toho na konkrétní problémy, které technologie působí v praxi. 1

Tento přístup dává přednost zásahům proti prokázaným rizikům před plošnými omezeními zaváděnými předem. Jeho zastánci tvrdí, že tím lze zachovat prostor pro inovace. Kritici naopak mohou namítat, že čekání na vznik škody může nechat lidi a tvůrce bez dostatečné ochrany. Jednání G20 tento rozpor nevyřešilo.

Co stojí ve společném prohlášení G20

Společné prohlášení G20 uvádí, že budoucí regulace specificky zaměřená na AI by se měla omezit na „nové okolnosti“, které už nepokrývají existující zákony. Dokument podepsala také Čína, přestože již má rozsáhlá pravidla pro umělou inteligenci. 1

Tento směr vychází i z obav, že rozsáhlé státní požadavky by mohly zasáhnout ekonomiku celého odvětví a plány vývoje produktů – například pokud by zdržovaly uvádění nových modelů nebo nutily společnosti měnit fungování produktů kvůli bezpečnostním požadavkům. 1

Kompromis, jehož podoba zatím chybí

Debata G20 naznačuje hledaný kompromis: ponechat vývojářům AI možnost pracovat s trénovacími daty podle principů fair use, ale zároveň chránit tvůrce, jejichž práce tyto systémy pomáhá budovat.

Nejtěžší část však zůstává nevyřešená. Dokud nebudou jasně určena pravidla pro licence, odměňování, souhlas autorů či vymáhání práv, bude rovnováhu mezi AI a autorským právem nadále určovat hlavně národní legislativa a rozhodnutí soudů. 1