Americké automobilky tlačí na Kongres: zákaz čínských propojených aut má být trvalý

Americké automobilky vyzývají Kongres, aby ještě před koncem roku schválil trvalý zákonný zákaz čínských propojených vozů a souvisejícího čínského softwaru a hardwaru na americkém trhu. Chtějí, aby omezení nemohla snadno zrušit některá budoucí administrativa. 4

Proč automobilky spěchají

Podle odvětví čínští výrobci ve světě rychle rozšiřují prodej vozů, které jsou výrazně podporované státními dotacemi. I kdyby byl omezen přímý dovoz hotových automobilů, mohly by si podle nich cestu na americký trh najít přes komponenty, technologie nebo jiné obchodní uspořádání. 4

Druhým argumentem je národní bezpečnost. Propojené auto není jen dopravní prostředek: využívá software, datové systémy, bezdrátové spojení a elektronický hardware. Tyto prvky mohou shromažďovat citlivá data nebo teoreticky umožnit vzdálený přístup k funkcím vozidla. Pravidlo zavedené za administrativy Joea Bidena proto postupně vyřazuje čínský software pro konektivitu z vozů modelového roku 2027 a čínský hardware od modelového roku 2030. 8

Zákon by tento přístup zakotvil natrvalo a rozšířil jej na dovoz, prodej, výrobu i provoz propojených vozů z Číny a dalších zemí označených USA za zahraniční protivníky; týkal by se také technologií pro propojená vozidla vyvinutých v Číně. 2

Kdo za výzvou stojí

Požadavek tlumočila Alliance for Automotive Innovation, hlavní americké oborové sdružení výrobců automobilů. Mezi firmami, které sdružení zastupuje a které jsou s výzvou spojovány, jsou General Motors, Ford, Toyota, Volkswagen, Hyundai, Honda a Stellantis. 6

Co obsahují návrhy v Senátu a Sněmovně reprezentantů

Senátní výbor pro obchod schválil návrh označovaný jako Connected Vehicle Security Act, za nímž stojí republikánský senátor Bernie Moreno z Ohia a demokratická senátorka Elissa Slotkinová z Michiganu. Jeho cílem je zpřísnit dosavadní omezení zavedená exekutivou. 7

Návrh by z amerického trhu vyloučil čínská propojená vozidla, včetně vozů firem jako BYD, Chery a SAIC Motor. Zakázal by také software a datové systémy pro propojená auta vyvinuté v Číně. 2

Související návrhy ve Sněmovně reprezentantů i Senátu zakazují vstup propojeného vozu do USA, pokud pochází ze země považované za zahraničního protivníka nebo tam byl navržen. Omezení by se vztahovalo také na některé společné podniky a výrobce spadající pod takto vymezenou kontrolu. 13

Sporná hranice 15 %: problém pro Mercedes-Benz

Nejcitlivějším bodem je navrhovaná hranice vlastnictví. Zákon by mohl blokovat prodej vozů automobilek, v nichž čínské subjekty drží více než 15 %. Takto široké pravidlo by mohlo dopadnout i na Mercedes-Benz, protože čínští investoři vlastní téměř pětinu společnosti. 10

Není rozhodnuto, zda Kongres tuto hranici upraví nebo doplní výjimky. Konečný rozsah případného zákona proto zůstává nejistý.

Dopady amerického postupu už jsou patrné u značky Polestar. Švédská automobilka, kterou většinově vlastní čínská Geely, byla kvůli samostatnému federálnímu zásahu vytlačena z amerického trhu. Ukazuje to, že pravidla mířená na čínské technologie mohou zasáhnout i značky, které navenek nevystupují jako čínské. 5

Reakce Pekingu

Čína snahu o zákaz odmítá. Její velvyslanectví ve Washingtonu uvedlo, že Čína odstranila omezení přístupu zahraničních investic do výroby a nadále je otevřená mezinárodním automobilkám, které se chtějí podílet na jejím velkém trhu. 4