Jižní Korea čeká prudký růst spotřeby elektřiny. Ministr Kim nevylučuje další jaderné zdroje

Jihokorejský ministr klimatu, energetiky a životního prostředí Kim Sung-hwan uvedl, že spotřeba elektřiny v zemi výrazně poroste. Hlavními důvody jsou rozšiřování výrobních kapacit společností Samsung Electronics a SK Hynix, rychlý růst datových center pro umělou inteligenci a elektrifikace dopravy i vytápění.

Z toho podle něj vyplývá, že připravovaný dlouhodobý plán dodávek elektřiny do roku 2040 nemůže automaticky vycházet ze stávajících předpokladů. Vláda má znovu posoudit složení zdrojů — včetně možnosti další jaderné kapacity. Nejde však o rozhodnutí, že nové reaktory budou bez dalšího schváleny; Kim mluvil o nutnosti vyhodnotit, zda budou pro spolehlivé a nízkoemisní dodávky nutné. 24

Odhad poptávky se během několika měsíců prudce zvýšil

Revidovaný odhad počítá pro rok 2040 se špičkovou spotřebou až 165 GW. To je o 26,8 GW více než prognóza zveřejněná jen o několik měsíců dříve. 6

Samotná vyspělá průmyslová výroba a datová centra AI mají ve špičce vyžadovat 36,2 až 36,5 GW. 7 Pro srovnání: pokud by celé navýšení odhadu o zhruba 26,8 GW pokryly výhradně reaktory typu APR1400 o výkonu 1,4 GW, odpovídalo by to přibližně 19 reaktorům. Jde o srovnání rozsahu výkonu, nikoli o schválený stavební plán. 6

Mimořádně energeticky náročný je i plánovaný polovodičový projekt na jihozápadě země. Čtyři zamýšlené továrny na čipy by mohly spotřebovat elektřinu odpovídající 70 až 80 % současné roční spotřeby v Gwangdžu a provinciích Severní a Jižní Čolla. 4

Jádro, obnovitelné zdroje a plyn: rozhodnutí ještě nepadlo

Kimův postoj není jednoznačným příslibem nových jaderných elektráren. Vláda má nejprve posoudit, jak zajistit nepřetržité dodávky nízkoemisní elektřiny pro továrny a datová centra, jejichž odběr je stabilní a vysoký. Jádro je v této debatě považováno za obtížně nahraditelné, protože dodává velké objemy elektřiny bez přímých emisí CO₂ a nezávisle na počasí. 4

V roce 2024 vyrobily jaderné elektrárny v Jižní Koreji 188,8 TWh, tedy 31,7 % celkové výroby, a staly se největším jednotlivým zdrojem elektřiny v zemi. Uhlí i zkapalněný zemní plyn (LNG) dodaly po 167,2 TWh, neboli po 28,1 %, zatímco obnovitelné zdroje vyrobily 63,2 TWh, tedy 10,6 %. 1

Země provozuje 26 jaderných reaktorů. 5 Debata o jejich dalším rozšíření však zahrnuje také bezpečnost, nakládání s radioaktivním odpadem, umístění elektráren a souhlas místních komunit. Poskytnuté zdroje neobsahují spolehlivý aktuální celostátní průzkum veřejného mínění, takže nelze přesně vyčíslit míru podpory či odporu vůči jádru.

Obnovitelné zdroje mají růst šestinásobně

Vláda zároveň deklarovala velmi výrazné rozšíření obnovitelných zdrojů. Jejich instalovaný výkon má vzrůst z přibližně 37 GW v roce 2025 na 220 GW v roce 2040 — tedy zhruba šestinásobně. 8

Ani takový růst ale sám o sobě neřeší všechny otázky spolehlivosti soustavy. Výroba ze slunce a větru kolísá podle počasí, zatímco čipové továrny a datová centra potřebují dodávky nepřetržitě. Z předložených podkladů proto vyplývá směr politiky: masivně více obnovitelných zdrojů, možné doplnění jaderné výroby a pokračující úloha plynových elektráren při zajišťování stability sítě. 148

Klíčové nebude jen množství elektřiny, ale i její doprava

Otázkou není pouze celkový výkon v celé zemi. U polovodičového klastru na jihozápadě Koreje bude rozhodující také to, zda se dostatečně spolehlivá elektřina dostane do místa spotřeby prostřednictvím přenosové sítě a zda region dokáže vybudovat vlastní obnovitelné zdroje. 4

Možným směrem je další rozvoj solární energetiky na jihozápadě, kde jsou pro ni relativně vhodnější podmínky, a nasazení LNG zdrojů tam, kde je potřeba rychle dostupný výkon při nízké výrobě z obnovitelných zdrojů. Nejde ale o konečné rozhodnutí vlády o umístění konkrétních elektráren, nýbrž o závěr vyplývající z oznámeného rozvoje obnovitelných zdrojů a rozsahu očekávané průmyslové poptávky. 48

I při formálním ukončování uhlí do roku 2040 by některé uhelné bloky teoreticky mohly zůstat v nouzové záloze pro výpadky přenosové soustavy, období vysoké spotřeby, slabou výrobu z větru a slunce nebo narušení dodávek LNG. Poskytnuté zdroje však nepotvrzují přijetí konkrétní politiky, která by určovala, které uhelné elektrárny by takovou záložní úlohu měly plnit.