Pšenice po neúspěšných jednáních USA a Ruska prudce zdražila

Trh s pšenicí zareagoval hlavně na návrat geopolitické rizikové přirážky. Před víkendem ceny klesaly, protože obchodníci sázeli na pokrok v jednáních USA a Ruska o Ukrajině. Když se však po jednáních neobjevil náznak dohody, která by zastavila válku nebo chránila obilnou dopravu, znovu se zvýšila obava z dlouhodobě omezeného vývozu přes Černé moře. Po svátku Labor Day tak chicagské futures na pšenici vyskočily až o 3,1 %, nejvíce od 28. srpna. 1

Od diplomatických nadějí zpět k riziku války

Prospekt mírového procesu předtím stlačil prosincový kontrakt pšenice na Chicago Board of Trade (CBOT) 4. září o 2,9 % na 7,32¾ USD za bušl. 7 Zpráva, že víkendová jednání nepřinesla průlom, tento pohyb rychle otočila. Reakci navíc umocnilo znovuotevření trhu po americkém svátku, kdy může nižší likvidita zvýšit rozsah cenového pohybu. 1

Růst navázal na mimořádně neklidný srpen: pšenice během měsíce zdražila o více než 20 % a obchodovala se nad 7 USD za bušl. 3 Často citovaná úroveň 7,67 USD odpovídá jednomu z intradenních maxim 27. srpna. Později kontrakt dosáhl až 7,90¼ USD za bušl a 28. srpna uzavřel na 7,84 USD. 41014

Proč je Černé moře pro cenu pšenice tak důležité

Rusko bylo v sezoně 2025/26 největším světovým vývozcem pšenice: vyvezlo 48 milionů tun, tedy 21,1 % světového exportu. Ukrajina přidala 14,1 milionu tun neboli 6,2 %. Dohromady tak obě země představovaly 27,3 % globálního vývozu pšenice. 23

Vzájemné útoky na přístavy, terminály, lodě a dopravní infrastrukturu proto mohou cenu rozhýbat i bez okamžitého výpadku sklizně. Po ukrajinském útoku například přerušily provoz tři velké obilní terminály v ruském Novorossijsku. Útoky zároveň omezily ukrajinské přístavní toky; podle ukrajinských odhadů země mezi 1. a 28. srpnem vyvezla 1,6 milionu tun pšenice, zhruba pětinu svého potenciálu a přibližně o 60 % méně než o rok dříve. Odhady zároveň uváděly meziroční pokles ruského vývozu pšenice o 56 %. 22

Jinými slovy: úzkým hrdlem je nyní především logistika a přístup k vývozu, nikoli automaticky nedostatek pšenice na polích.

Dovozci hledají náhradní zdroje, levnější obilí ale nenahradí

Největší dopad pociťují státy závislé na dovozu. Asijští zpracovatelé měli na období červenec–září nasmlouváno zhruba 2 až 2,5 milionu tun černomořské pšenice; část dodávek se může zpozdit. Riziku dražších a nejistých dodávek čelí mimo jiné Egypt a Indonésie. 17

Kupující mohou přejít k dodavatelům z Austrálie, Argentiny, Evropské unie nebo Severní Ameriky. Takový přesun ale nevytváří novou světovou nabídku: pouze přelévá poptávku na jiné vývozce a může zvýšit náklady na dopravu i cenu dodaného obilí.

Dopad na potraviny a energie

Růst cen pšenice, kukuřice a ječmene se se zpožděním propisuje do cen mouky, pečiva a krmiv, a následně také masa a mléčných výrobků. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) uvedla, že světové ceny potravin v srpnu vystoupaly na nejvyšší úroveň od konce roku 2022; mezi faktory byly nepříznivé počasí a narušení obchodu v Černém moři. 18

Riziko se netýká jen obilí. Černé moře je významným koridorem také pro ropu a další komodity. Útoky, dražší válečné pojištění, odklánění lodí a vyšší sazby za přepravu mohou zvedat cenu doručení obilí a přidávat nejistotu i energetickým trhům. Dostupné zdroje však nevyčíslují, jak velkou část růstu ceny z 8. září vysvětlily konkrétně pojišťovací podmínky či bezpečnost plavebních tras.

Nejde o jednoznačný globální nedostatek

Pro růst cen existuje i protiváha. FAO ve svém zářijovém výhledu zvýšila prognózu světové produkce pšenice pro rok 2026 o 4,2 milionu tun na 810,7 milionu tun. Systém AMIS, který sleduje zemědělské trhy, připisuje vyšší ceny pšenice a kukuřice omezeným tokům z Ruska a Ukrajiny, faktickému přerušení části černomořských přeprav i nejistotě kolem americké úrody kukuřice, současně ale zmiňuje lepší vyhlídky sklizně pšenice. 20

Dostupná data tedy spíše ukazují na šok v přístupu k exportu a oceňování rizika než na prokázané plošné vyčerpání světových zásob pšenice, ječmene a kukuřice.

Příměří by volatilitu nezrušilo

Důvěryhodné a kontrolované příměří, které by skutečně chránilo přístavy a obchodní lodě, by mohlo rychle odstranit část válečné přirážky. To by mohlo vyvolat prudký pokles cen, pokud by spekulanti začali uzavírat sázky na růst.

Ani tak by se však obchod nevrátil okamžitě do normálu. Oprava poškozených terminálů, dostupnost lodí, pojistné krytí, pravidla kontrol, financování obchodů, sankce a rozhodování zemědělců o výsevu jsou procesy na delší dobu. Výsledkem by proto mohl být nejprve ostrý pokles, ale následně stále velmi kolísavé obousměrné obchodování.

Právě politické signály zůstávají hlavním spouštěčem. Vladimir Putin připustil možnost mírové dohody, současně ale hovořil o okolnostech, které ji ztěžují. Volodymyr Zelenskyj uvedl, že američtí vyjednavači mají jednat v Moskvě i Kyjevě; následná setkání byla popsána jako věcná, bez oznámeného průlomu. Trh proto neobchoduje jen titulky o diplomacii, ale hlavně pravděpodobnost, že se obnoví bezpečný a trvalý přístup k černomořským exportním trasám.