EU chystá pravidla „Kupujte evropské“: co by změnil 50% podíl evropského obsahu

Veřejné zakázky se v EU mají stát výraznějším nástrojem průmyslové politiky a hospodářské bezpečnosti. Připravovaný zákon o veřejných zakázkách (Public Procurement Act) má podle dostupného návrhu sjednotit dosavadní pravidla a dát zadavatelům větší prostor zohledňovat původ dodavatelského řetězce, vzájemný přístup na trhy i strategickou závislost na zahraničí. Návrh se však ještě může změnit a před účinností ho musí schválit Evropský parlament a Rada EU, tedy členské státy. 1719

Jedno nařízení místo tří směrnic

Nejzásadnější institucionální změnou by bylo nahrazení tří hlavních směrnic o veřejných zakázkách z roku 2014 — pro veřejný sektor, síťová odvětví a koncese — jediným nařízením EU. Na rozdíl od směrnice se nařízení používá přímo ve všech členských státech, aniž by je každá země převáděla do vlastního zákona.

Cílem revize je soudržnější právní rámec, jednodušší postupy a silnější nástroje pro ekonomickou bezpečnost a suverenitu. 18 Pro firmy ucházející se o veřejné kontrakty by jednotnější pravidla mohla omezit rozdíly mezi národními úpravami. Současně by ale podmínky stanovené v Bruselu měly bezprostřednější dopad v celé Unii.

Co by v praxi znamenalo „Kupujte evropské“

Podle informací o uniklém návrhu nejde o všeobecný příkaz kupovat výhradně výrobky vyrobené v EU. Zadavatelé by však získali nástroje, jak v rozsáhlých či strategických zakázkách upřednostnit evropské dodávky.

Mezi uváděná opatření patří:

• možnost vyřadit nabídku ve velké zakázce, pokud méně než 50 % relevantního obsahu pochází z EU; 19
• možné rozšíření způsobilosti i na partnerské země, které evropským firmám poskytují srovnatelný, vzájemný přístup na své trhy veřejných zakázek;
• zvýhodnění podniků z EU ve strategických odvětvích; 19
• menší důraz na nejnižší cenu tam, kde by zakázka vytvářela strategickou závislost nebo jiná bezpečnostní rizika.

Klíčové detaily — prahové hodnoty, typy zakázek, výjimky i způsob posuzování obsahu z partnerských zemí — určí až konečný návrh Komise a následné vyjednávání. Zveřejněný text se proto může od popisovaného návrhu podstatně lišit. 19

Proč se pravidla spojují hlavně s Čínou

Čína v návrhu, o němž se psalo v červenci, výslovně uvedena není. Opatření jsou však obecně vnímána jako reakce na obavy EU ze závislosti na zahraničních dodavatelích, včetně silné pozice Číny v kritických surovinách a průmyslových dodavatelských řetězcích. Agentura Reuters uvedla, že záměrem připravovaných kroků je snížit zahraniční závislost v době prohlubujícího se obchodního rozdílu mezi EU a Čínou. 19

Určitý precedens již existuje. Evropská komise v červnu 2025 poprvé využila nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI) a omezila účast čínských subjektů v unijních tendrech na zdravotnické prostředky nad 5 milionů eur. U úspěšných nabídek zároveň omezila podíl zdravotnických prostředků pocházejících z Číny na nejvýše 50 %, s výjimkami pro případy, kdy nejsou dostupní alternativní dodavatelé. Komise uvedla, že postup následoval po zjištění diskriminace evropských výrobců zdravotnických prostředků na čínském trhu veřejných zakázek.

Tato dosavadní opatření jsou omezená na konkrétní sektor a hodnotu kontraktu. Nový zákon o veřejných zakázkách by naproti tomu znamenal širší přestavbu základních pravidel EU.

Tlak průmyslu: odolnost versus cena

Evropské výrobní svazy vyzývají Brusel k razantnějšímu postupu. Oborová organizace Eurometal, která zastupuje zájmy distribuce a zpracování kovů, odhaduje, že ve zbytku roku 2026 může EU kvůli silnější konkurenci čínských dodavatelů komponentů přijít o 300 000 pracovních míst ve výrobě. Jde o prognózu průmyslového sdružení, nikoli o oficiální odhad nebo součet již oznámených propouštění. 616

Eurometal na protestu v Bruselu 7. září použil deset symbolických rakví. Měly upozornit na obavy o konkurenceschopnost, průmyslová pracovní místa a evropské továrny. 21

Zastánci přísnějších podmínek argumentují, že evropští výrobci čelí nákladům na energie, povinnostem spojeným s uhlíkem i dalším regulačním požadavkům, zatímco soutěží s levnějším dovozem. Tyto argumenty mají v politice značnou váhu, samy o sobě však nedokazují, že preference ve veřejných zakázkách zachrání pracovní místa nebo zvýší konkurenceschopnost. Jádrem sporu je poměr mezi budováním odolné evropské výrobní kapacity a zachováním otevřené soutěže i nízkých cen pro veřejné zadavatele.

Vzájemnost jako princip, odvetná opatření jako riziko

Komise omezení v zadávání zakázek prezentuje jako nástroj k dosažení spravedlivého a vzájemného přístupu na trhy, nikoli jako prosté uzavření evropského trhu. Opatření týkající se zdravotnických prostředků z roku 2025 mělo výslovně motivovat Čínu, aby ukončila diskriminační zacházení s firmami a výrobky z EU.

Stejnou logiku má i možné zvýhodnění zemí, které EU nabídnou srovnatelný přístup do vlastních systémů veřejných zakázek.

Komentáře napojené na Čínu označily zamýšlenou reformu za protekcionistickou a varovaly, že vyloučení levnějších čínských dodavatelů by mohlo zvýšit náklady veřejných institucí v Evropě a omezit konkurenci. Taková reakce ukazuje i diplomatické riziko: širší systém evropských preferencí může vyvolat právní spory, obchodní protiopatření nebo nové překážky pro evropské vývozce.

Co bude následovat

Představení návrhu Komisí by bylo jen začátkem legislativního procesu. Konečné znění musí vyjednat a schválit Evropský parlament a Rada EU, v níž zasedají vlády členských zemí. Harmonogram Evropského parlamentu uvádí jako cíl ukončení jednání ve 4. čtvrtletí 2027; nejde ale o závazný termín. 17

Mezi sporné body budou pravděpodobně patřit:

• na které zakázky a sektory se podmínky podle původu vztáhnou;
• jak se bude počítat a ověřovat podíl obsahu z EU a partnerských zemí;
• jaké výjimky ochrání soutěž, cenovou dostupnost a kontinuitu dodávek;
• jak budou pravidla slučitelná s mezinárodními závazky v oblasti veřejných zakázek;
• zda členské státy přijmou centralizovanější režim, který se bude používat přímo.

Veřejné nákupy jako součást „snižování rizik“

Zákon o veřejných zakázkách zapadá do širšího unijního trendu: ve strategických odvětvích chce EU využívat kritéria místního obsahu, nízkých emisí a odolnosti dodavatelských řetězců. Samostatný Industrial Accelerator Act například navrhuje požadavky na výrobu v EU a nízkou uhlíkovou stopu pro vybrané výdaje na výrobu a technologie hrazené z veřejných peněz. 20

Směr je tedy zřejmý, i když konečná podoba pravidel zatím ne: Brusel chce, aby veřejné nákupy nesloužily pouze k získání nejlevnější nabídky, ale také k podpoře odolných dodavatelských řetězců, vzájemného přístupu na trhy a průmyslové kapacity. Zda to výsledný zákon dokáže bez růstu nákladů, omezení konkurence či vyvolání odvety, rozhodnou až nadcházející jednání. 171819