Čína buduje základ pro vojenské humanoidní roboty, ne armádu robotických vojáků

Čína si vytváří předpoklady pro možné vojenské nasazení humanoidních robotů: propojuje rozsáhlý civilní robotický průmysl s výzkumem, zakázkami, výcvikovými systémy a operačními experimenty Lidové osvobozenecké armády (PLA). Dostupné podklady ale neukazují na hotovou sílu ozbrojených robotů. Reuters nenašel důkaz, že by ozbrojený humanoidní robot již sloužil u operační jednotky PLA. 1

Co ukazují armádní záznamy

Reuters prověřil více než 100 čínských vojenských zadávacích dokumentů, akademických studií, patentů, oficiálních publikací, vládních záznamů a materiálů zbrojních firem. Z nich vyplývá, že činnost kolem vojenských humanoidů zrychlila v letech 2025 a 2026. Instituce napojené na PLA roboty testovaly vůči armádním požadavkům, pořizovaly samotné stroje i technologie k jejich výcviku a zkoumaly jejich součinnost s vojáky. 1

Nejde přitom hlavně o efektní veřejné ukázky. Výzkum se soustředí na základní schopnosti, bez nichž robot v terénu nebude použitelný:

• vnímání okolí – aby dokázal rozpoznat prostředí a bezpečně se pohybovat v blízkosti lidí;
• obratnou manipulaci – tedy uchopení a fyzickou práci s předměty;
• trénovací data – sběr a označování dat z kamer, radarů, pohybových senzorů a informací o průchodnosti terénu;
• spolupráci člověka a stroje – tedy způsoby, jak by robot mohl vojáky podporovat, ne jen plnit izolované demonstrační úkoly. 1

Reuters zaznamenal květnovou zakázku PLA z roku 2025 na humanoidního robota, jeho instalaci a technické školení. V září 2025 se objevilo oznámení spojené s Národní univerzitou obranných technologií (NUDT) na systém inteligentního vnímání a obratné práce pro humanoidního robota. Rozpočet PLA z června 2026 ve výši zhruba 300 000 dolarů pak mířil na systém pro sběr a označování senzorických a pohybových dat. Reuters nedokázal ověřit, zda dřívější zakázky byly dokončeny ani kdo je získal. 1

Od robotických her k vojenskému výcviku

Světové hry humanoidních robotů se konaly v srpnu 2026, nikoli v roce 2025. Ukázaly pokrok v pohyblivosti a dalších schopnostech, ale i nápadná selhání. To je podstatný rozdíl mezi působivou prezentací a strojem, který by obstál v bojových podmínkách. 1

O dva dny později vyzval list PLA Daily, oficiální deník čínské armády, k rychlejšímu převodu špičkových technologií z laboratoří na vojenská cvičiště pro robotické „bojovníky“. Veřejně tak podpořil přesun civilního pokroku v humanoidní robotice do vojenských experimentů. 1

Zájem armádních institucí se projevoval už dříve. Fórum v roce 2024 zahrnovalo debatu NUDT a Akademie vojenských věd o vojenském využití humanoidních systémů. Soutěž NUDT v roce 2025 simulovala mimo jiné infiltraci do týlu nepřítele, mapování a vyhledávání cílů; zvažovala také ochranu základen, hlídkování a inspekční úkoly. 1

Výhoda velkého civilního průmyslu

Podle BofA Global Research, citované Reuters, připadalo v roce 2025 na čínské výrobce přibližně 95 % světových dodávek humanoidních robotů. PLA tím získává širokou domácí základnu platforem, součástek, softwaru a technického know-how. 1

Neznamená to, že civilní humanoid je automaticky připraven pro válku. Rozsáhlý civilní trh ale může urychlit vývojové cykly, zlepšit dostupnost dílů a snížit náklady při rozšiřování výroby. Současně rozšiřuje objem dat a technických zkušeností, z nichž mohou vojenští výzkumníci čerpat.

Robot určený do továrny nebo na výstavu však musí před případným bojovým použitím obstát na nerovném terénu, v nepříznivém počasí, při rušení spojení, po fyzickém poškození a s omezenou kapacitou baterie. Musí také zvládat nepředvídatelné lidské chování. 1

Jaké role se zvažují

Nejkonkrétnější popsaný koncept se týká městského boje. Studie NUDT z srpna 2025 modelovala šest „bojových robotů“ — kombinaci humanoidů, robotických psů a bezpilotních vozidel — rozdělených do dvou útočných týmů. Ty měly podporovat pozemní vojáky při čištění budovy obsazené nepřítelem, místnost po místnosti a patro po patru. Studie předpokládala dostupnost relevantního vybavení za pět až deset let. Neuváděla však výzbroj, pravidla použití síly ani postup vůči civilistům. 1

Materiály napojené na PLA popisují i další možné úkoly:

• průzkum a strážní službu;
• bezpečnostní hlídky a kontroly;
• nebezpečné mise;
• logistiku a odstraňování překážek;
• práci v budovách, tunelech a interiérech lodí;
• případně útočné a obranné operace v městské zástavbě. 1

Pro řadu těchto úkolů nemusí být lidská podoba nejlepší volbou. Kolové, pásové či čtyřnohé roboty mohou být pro běžný průzkum, přepravu nebo dohled jednodušší a levnější. Humanoidní konstrukce dává větší smysl tam, kde je potřeba zvládnout schody, dveře, místnosti a další prostředí navržená pro lidi — právě to je však technicky mimořádně náročné. 1

Fuxi od Norinca a dálkové ovládání

Státní zbrojní firma Norinco uvádí, že její humanoid Fuxi v plné velikosti zvládne strážní službu, celoroční průzkum za každého počasí, inteligentní hlídkování a nebezpečné úkoly. Materiály firmy popisují rovněž systém dálkového ovládání, s jehož pomocí by robota řídil vzdálený lidský operátor. 1

Dálkové ovládání je důležité, protože ponechává člověka v rozhodovacím řetězci tam, kde by autonomní úsudek robota nebyl spolehlivý nebo přijatelný. Jde ovšem o tvrzení společnosti, nikoli o nezávisle ověřený důkaz výkonu v bojových podmínkách. 1

Hlavní překážky: energie, spolehlivost a úsudek

Humanoidní roboti mají vysokou spotřebu energie a mimo kontrolované prostředí jsou stále nespolehliví. Bojiště tyto problémy násobí: stroj musí udržet rovnováhu, vnímat rychle se měnící okolí a správně rozhodovat v poškozené infrastruktuře, obtížném terénu, nepřízni počasí, při rušení i nepředvídatelném lidském jednání. 1

Sama čínská vojenská komentářová literatura poukazuje na nevyřešené problémy s pohybem, vnímáním a inteligencí. Pro širší nasazení by podle ní byly nutné další technologické průlomy, nižší náklady a sériová výroba. 1

Důkazy tedy podporují střízlivější závěr než představu robotické pěchoty: Čína vyvíjí a testuje zázemí pro vojenské humanoidy, ale nepředvedla schopnost nasadit ve velkém počtu ozbrojené humanoidní roboty schopné boje.

Srovnání se Spojenými státy

Vojenské humanoidy zkoumají také Spojené státy. Americká armáda v roce 2025 vyhlásila soutěž na „militarizované humanoidní schopnosti“. Mezi zvažovanými úkoly byly průzkum, ochrana objektů, odstraňování překážek, práce s nebezpečnými materiály a útočné či obranné operace ve městech. Program mohl vybrat až deset finalistů pro testování s vojenskými odborníky a nabízel až 1,25 milionu dolarů na navazující kontrakty. 1

Reuters hodnotil, že americký robotický průmysl za Čínou zaostává v dvou- a čtyřnohých platformách, ačkoli inovace financované americkou armádou ovlivnily některé přední čínské konstrukce robotických psů. 1

Čínská výhoda je především průmyslová a dodavatelská, nikoli důkaz lepší autonomie na bojišti. O výsledku nerozhoduje jen objem výroby, ale také odolný pohyb, vnímání, komunikace, energetické systémy, velení člověk–stroj a důkladné operační zkoušky.

Kdo rozhodne o použití smrtící síly

Nejtěžší otázkou není pouze to, zda robot projde budovou. Jde o to, zda může stroj nést odpovědnost za rozhodnutí, které může zabít člověka.

Mezinárodní humanitární právo vyžaduje rozlišovat mezi bojovníky a civilisty a chránit zraněné či vzdávající se vojáky. Mezinárodní výbor Červeného kříže upozornil, že autonomní systémy mohou mít problém rozpoznat kapitulaci, protože závisí na kontextu, chování a úmyslu. 1

Čínské ministerstvo obrany v březnu uvedlo, že zbraně s umělou inteligencí mají zůstat pod lidskou kontrolou. Článek v PLA Daily z července 2025 rovněž rozebíral nutnost lidského ověření, než by robot mohl vystřelit na živý cíl. 1

Pravděpodobným prvním modelem proto budou roboti pro dohled, přepravu, hlídkování, průzkum nebo vstup do vysoce rizikových prostor pod těsným lidským dohledem — ne stroje, které samostatně vybírají a napadají cíle.

Co lze čekat v příštím desetiletí

Malcolm Davis z Australian Strategic Policy Institute považuje humanoidy v současnosti za nepraktické bojové systémy, zároveň ale připouští, že by se mohly stát použitelnými během pěti až deseti let. 1

Tento odhad se shoduje s časovým rámcem scénáře NUDT pro městský útok. Je ale třeba jej chápat jako aspiraci, nikoli jako předpověď nasazení. Nejsilnější důkazy dnes ukazují, že Čína investuje do výzkumu, nákupů a datové infrastruktury nutné pro experimenty s vojenskými humanoidy. Nejpravděpodobnějšími krátkodobými úkoly jsou dálkově kontrolovaný průzkum, hlídkování, logistika a vstup do nebezpečných míst — nikoli autonomní ozbrojené formace. 1