Válka o přístavy a rafinerie: Černé moře i trh s naftou pociťují eskalaci

Rusko a Ukrajina stále více útočí nejen na vojenské pozice protivníka, ale i na jeho schopnost obchodovat, vyvážet a zásobovat se palivy. Rusko se soustředí na ukrajinské černomořské přístavy a lodní dopravu, Ukrajina zase drony zasahuje ruské rafinerie, ropnou logistiku a plavidla. Důsledky proto přesahují bojiště: civilní oběti, omezené možnosti ukrajinského zemědělského vývozu, nedostatek paliv v Rusku a napjatější světový trh s naftou.101722

Tlak na ukrajinskou vývozní trasu přes Černé moře

Přístavy Oděsa, Čornomorsk a Pivdennyj (také Južnyj) tvoří jádro ukrajinského hlubokomořského obchodu. Odbavují obilí i další náklad důležitý pro ekonomiku země za války. Agentura Reuters uvedla, že ruské útoky na hlubokomořské přístavy zesílily v červenci a že údery na exportní infrastrukturu v Oděské oblasti pokračovaly i v září.1720

Ruské ministerstvo obrany 25. srpna oznámilo zásah tří nákladních lodí a tankeru v Pivdenném, další nákladní lodi v Oděse, přístavní infrastruktury v obou místech a skladů paliv v Čornomorsku. Moskva tvrdila, že některá plavidla převážela zásoby pro ukrajinskou armádu. Jde však o ruská tvrzení, která nelze považovat za nezávisle ověřená.18

Už dříve Rusko informovalo o útocích na přístavní zařízení a lodě v Oděse a Čornomorsku. Nejde přitom jen o škody na jednotlivé lodi či terminálu. Opakované útoky mohou zastavovat nakládku, zvyšovat riziko pro posádky a rejdaře a snižovat spolehlivost hlavní ukrajinské námořní exportní cesty.2021

Civilní lodní doprava je stále více v ohrožení

Lidské ztráty jsou bezprostřední. Ukrajinští představitelé uvedli, že raketový útok na loď převážející kukuřici zabil deset lidí, převážně cizinců. Oděská oblastní prokuratura podle zprávy citované Reuters uvedla, že Rusko mezi 20. červnem a 20. červencem zasáhlo 28 civilních lodí a zabilo 21 lidí.22

Tyto počty vycházejí z ukrajinských oficiálních údajů, nikoli z nezávisle prověřeného souhrnu. Provozní dopad byl ale patrný: někteří rejdaři přerušili připlouvání do ukrajinských černomořských přístavů a obchodníci i analytici odhadovali, že útoky do konce července vyřadily zhruba třetinu ukrajinské kapacity pro vývoz obilí přes Černé moře.22

Ukrajina zároveň zasahuje ruská plavidla v Černém a Azovském moři. Velitel ukrajinských dronových sil v polovině července uvedl, že cílem byly tankery, nákladní lodě i remorkéry; Rusko naopak hlásilo útoky na ukrajinské námořní cíle. Tyto informace ukazují, že obchodní a námořní logistika se stala prostorem vzájemné eskalace. Válečná tvrzení obou stran je však nutné posuzovat obezřetně.19

Útoky na rafinerie narušují ruskou palivovou bilanci

Ukrajinská kampaň dálkových dronů opakovaně míří na ruskou infrastrukturu pro zpracování ropy. Rusko při zavádění opatření proti domácímu nedostatku benzinu a nafty i růstu cen odkazovalo na systematické ukrajinské dronové útoky na rafinerie.10

Často se objevuje tvrzení, že bylo vyřazeno 20 až 40 %, případně více, ruské rafinérské kapacity. Dodané zdroje podporují obecný závěr, že výpadky byly vážné a opakované, nedokládají však jediné aktuální nezávisle ověřené procento celostátní rafinérské kapacity. Některé citované údaje se navíc týkají ruské exportní kapacity ropy, nikoli kapacity rafinerií. Spolehlivý závěr je, že kampaň narušila výrobu paliv natolik, že ovlivnila domácí dostupnost i ruskou exportní politiku.210

Zákaz vývozu nafty přenesl otřes do zahraničí

Rusko od 8. července zakázalo vývoz nafty, aby po výpadcích rafinerií posílilo domácí zásobování. Omezení pak prodloužilo do 30. září; vztahovalo se rovněž na lodní palivo a plynový olej vyvážené ruskými producenty.110

Dopad na vývoz byl výrazný. Data o pohybu tankerů, která sestavila agentura Bloomberg, ukázala ruský export nafty a plynového oleje za prvních sedm srpnových dnů jen na úrovni 80 000 barelů denně – nejnižší hodnotě za několik let.5

Nafta je klíčová pro nákladní dopravu, zemědělství, stavebnictví a průmysl, takže omezení ruského vývozu zasáhlo trhy daleko za hranicemi Ruska. Americké futures na naftu bezprostředně po červencovém oznámení zákazu vzrostly o 11 % a přirážka evropského plynového oleje vůči ropě Brent tehdy dosáhla rekordu.11 Další zprávy spojovaly zdražování nafty také s útoky na rafinerie v Rusku a Saúdské Arábii a s širšími riziky konfliktu na Blízkém východě.39

Průměrná cena nafty v USA na začátku září podle dat služby GasBuddy citovaných Reuters dosáhla rekordních 5,820 USD za galon. Bylo by ale zavádějící připisovat tento vývoj výhradně ukrajinským útokům na ruské rafinerie: významnou roli hrály i souběžné odstávky a geopolitické výpadky dodávek.13

Co je podstatou eskalace

Eskalaci je nejpřesnější chápat jako boj o ekonomickou odolnost obou zemí. Rusko tlačí na schopnost Ukrajiny přepravovat přes Černé moře obilí a další vývoz. Ukrajina se snaží omezit ruskou schopnost měnit surovou ropu na paliva, získávat příjmy z exportu a zásobovat domácí trh.

Tato strategie přináší rizika lidem i trhům mimo bezprostřední boje. Posádky obchodních lodí a přístavní pracovníci čelí nebezpečnějším podmínkám, ukrajinští vývozci mají omezenější přístup k námořním trasám a narušení ruského rafinérství i vývozu nafty může zvyšovat náklady na paliva po celém světě. Přesný rozsah škod se rychle mění a řada válečných tvrzení zůstává sporná. Směr vývoje je však zřejmý: obchodní infrastruktura a zásobování palivy se staly hlavními frontami války.11722