MMF: globální ekonomika odolala šoku, její slabiny však nezmizely

Světová ekonomika se s energetickým otřesem vyvolaným konfliktem v Perském zálivu vyrovnala lépe, než se původně obávalo. Tak znělo opatrně povzbudivé sdělení šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové po jednání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20 v Asheville.

MMF nyní počítá s tím, že globální ekonomika v roce 2026 poroste zhruba o 3 %. Nejde však o signál, že by rizika pominula. Přetrvávající nejistota v energetice, veřejný dluh blížící se 100 % světového HDP, zpomalené snižování inflace a rostoucí výnosy dluhopisů mohou výhled rychle zhoršit.

Energetický šok se podařilo ztlumit, nikoli vyřešit

Narušení provozu v Hormuzském průlivu představovalo velký nabídkový šok. Před konfliktem tudy procházela zhruba pětina světových dodávek energie; dřívější vyjádření MMF uvádělo, že válka snížila celosvětovou nabídku ropy o 13 %. 41

Podle Georgievové ekonomiku před silnějším dopadem ochránilo čerpání zásob ropy a plynu, vyšší dodávky mimo oblast Perského zálivu a opatření omezující poptávku. Růst navíc podporuje investiční vlna spojená s umělou inteligencí, zejména ve Spojených státech. Ještě před zasedáním ji popsala jako přetahování mezi negativním energetickým nabídkovým šokem a pozitivním impulzem investiční poptávky.

To ovšem neznamená, že problém zmizel. Pokračující narušení dodávek ponechává ceny energií i inflaci citlivé na další tlak, zvlášť když část zásob už byla použita jako nárazník. Dostupné informace podporují závěr, že energetický šok zůstává nedokončený; nepotvrzují však přesnou prognózu MMF o jeho trvání až do roku 2027 ani konkrétní tvrzení o zimní poptávce či spotřebě elektřiny datovými centry.

Tři procenta růstu, ale na křehkém základě

Odhad růstu kolem 3 % vychází z odolnosti, kterou světová ekonomika dosud prokázala navzdory výpadkům energetických dodávek. Podpůrné a negativní vlivy se přitom navzájem vyvažují:

• bezprostřední dopad šoku zmírnily zásoby, alternativní dodávky a úprava poptávky;
• hospodářskou aktivitu podporují investice související s AI;
• vyšší náklady na energie, rozpočtové napětí a přetrvávající inflace však zůstávají významným rizikem poklesu.

Samotné číslo růstu proto může působit lépe, než jaká je skutečná kondice ekonomiky. Nabídkový šok zpravidla zdražuje produkci a zároveň brzdí aktivitu — vládám i centrálním bankám pak zbývá méně prostoru, jak růst podpořit.

Dluh, inflace a výnosy dluhopisů: hlavní makroekonomické varování

Georgievová upozornila na stagnující dezinflační proces a rostoucí výnosy dluhopisů, které v některých zemích ukazují na zhoršování finančních podmínek. Zvlášť citelné je to pro rozvojové a nízkopříjmové ekonomiky: vysoká potřeba refinancování, dražší obsluha dluhu a omezenější přístup k zahraničnímu financování mohou vytlačovat výdaje na infrastrukturu, zdravotnictví a vzdělávání. Tím se oslabuje nejen růst, ale i dlouhodobá udržitelnost dluhu.

Šéfka MMF současně poukázala na to, že globální veřejný dluh se blíží 100 % HDP. Je tak vyšší než úrovně zaznamenané po druhé světové válce a má dále růst. Vysoký dluh omezuje schopnost zemí reagovat na další otřesy — energetické, obchodní, klimatické i finanční.

Umělá inteligence jako motor růstu i otevřená nejistota

Investice do umělé inteligence dnes podle Georgievové podporují světovou poptávku. Jejich dlouhodobý dopad na produktivitu a finanční stabilitu ale zůstává nejasný.

Praktický závěr je jednoduchý: investiční boom kolem AI nemůže nahradit odpovědnou hospodářskou politiku. Potenciální přínosy pro produktivitu mohou být značné, ale zatím není jasné, jak dlouho vydrží, komu připadnou a jak ovlivní finanční systém.

Co MMF doporučuje vládám a centrálním bankám

Věrohodnou rozpočtovou politiku

Vlády by měly předložit důvěryhodné střednědobé plány, které dostanou dluh na udržitelnou trajektorii. Cílem je zabránit tomu, aby vysoké úroky a refinanční tlak postupně vytlačily nezbytné veřejné investice.

Důsledný boj s inflací

Tam, kde se dezinflace zastavila a energetické ceny jsou dál zranitelné, mají centrální banky zůstat soustředěné na svůj mandát cenové stability.

Rychlejší restrukturalizace státního dluhu

Georgievová zdůraznila potřebu rychlejších a účinnějších mechanismů pro řešení neudržitelných státních dluhů. G20 o restrukturalizacích jednala a šéfka MMF připomněla, že vysoké výnosy dluhopisů jsou problémem pro vyspělé i nízkopříjmové země.

Reformy, které zvýší produktivitu

Jednání G20 se soustředila také na zvyšování potenciálního růstu. Georgievová tento cíl spojila s prioritami MMF: produktivitou, udržitelností dluhu a řešením globálních nerovnováh. Odolnost ekonomik mohou posílit reformy podporující investice, zapojení lidí na trh práce, dovednosti a efektivní energetické dodávky.

Nerovnováhy ve světovém obchodě a pravidla pro digitální finance

Ministři financí G20 — s výjimkou Číny — podpořili kroky proti netržním politikám a praktikám, které prohlubují nadměrné a dlouhodobé vnější nerovnováhy. Předsednické prohlášení varovalo, že mohou vyvolávat přeshraniční dopady, zranitelnost dodavatelských řetězců a riziko chaotického přizpůsobení ekonomik.

V digitálních financích G20 podpořila „odpovědné a účinné“ regulační a dohledové rámce pro digitální aktiva, aniž by schválila konkrétní pravidla či harmonogram. Na pořadu dne byla i práce na přeshraničních rizicích a dopadech globálních stablecoinů.

Shrnutí

Hodnocení Kristaliny Georgievové nebylo ani předpovědí světové recese, ani tvrzením, že je krize zažehnána. Růst kolem 3 % ukazuje, že ekonomika zatím odolala výraznému energetickému narušení lépe, než se čekalo. Nárazníky, které jí pomohly — včetně čerpání zásob a alternativních dodávek — však základní zranitelnosti neodstranily.

Vzkaz MMF zemím G20 je proto jasný: chránit cenovou stabilitu, obnovit odolnost veřejných financí, rychleji řešit neudržitelné dluhy, provádět reformy pro vyšší produktivitu a spolupracovat na přeshraničních rizicích dříve, než přijde další otřes.