Trump žádá po Evropě zpětnou úhradu za pomoc Ukrajině. Co ukazují dostupná čísla

Trumpovo vyjádření z 3. září je politický požadavek na zpětnou úhradu, nikoli veřejně vyčíslený účet. Prezident řekl, že evropské země mají Spojeným státům zaplatit za vojenskou pomoc a munici dodanou Ukrajině za administrativy Joea Bidena; hovořil přitom o „stovkách miliard dolarů“. Neurčil však celkovou sumu, země, které by měly platit, ani způsob úhrady. Evropská komise následně uvedla, že z Washingtonu neobdržela žádné oficiální oznámení. 2

To je podstatný rozdíl: požadavek přichází vedle rozsáhlé a pokračující evropské podpory Ukrajiny, tato podpora však není nastavena jako splácení dřívější americké pomoci.

Záleží na tom, co se do pomoci započítává

Porovnání příspěvků USA a Evropy se výrazně mění podle metodiky. Jiný výsledek dá pouze vojenská pomoc, celková pomoc, skutečně vynaložené prostředky nebo peníze schválené americkým Kongresem.

Kielský institut vyčíslil americké výdaje od ledna 2022 do srpna 2025 na 130,6 miliardy dolarů. Oddělený údaj o 187 miliardách dolarů, které Kongres schválil, je širší: zahrnuje například doplňování amerických vojenských zásob a vojensky související náklady USA v Evropě, nikoli jen pomoc dodanou přímo Ukrajině. 18

Také evropský součet je široce pojatý. EU a její členské státy, označované společně jako „Team Europe“, uvádějí od začátku ruské rozsáhlé invaze v únoru 2022 zhruba 200 miliard eur mobilizované finanční, vojenské a humanitární pomoci Ukrajině. 17

Tyto částky nelze mechanicky stavět vedle sebe. Liší se časovým obdobím, měnou, kategoriemi podpory i účetní metodou. Přesto zpochybňují jednoduchý výklad, podle něhož Evropa nepřispěla významně a celé břemeno nesly USA.

Veřejně neexistuje rámec pro zpětný účet

Trump prezentoval dřívější americkou pomoc jako podporu, kterou podle něj měla financovat Evropa, kdyby o to byla požádána. Agentura Reuters uvedla, že USA budou peníze požadovat, byť „poněkud opožděně“. 2

Chybí ovšem zásadní náležitosti: není zveřejněna faktura, vzorec pro rozdělení nákladů mezi evropské státy ani právní základ, který by dřívější americké granty a čerpání ze zásob proměnil v dluh evropských vlád. Bez těchto detailů jde o politický požadavek, nikoli o prakticky proveditelný program náhrad.

Munice a prodej zbraní: Trumpovo odůvodnění

Prezident svůj požadavek spojil i s debatou o amerických zásobách munice. Odmítl tvrzení, že USA mají munice nedostatek; uvedl, že země má značné zásoby a zvyšuje výrobní kapacity. Současně napsal, že USA munici dočasně ponechávají pro vlastní potřebu místo prodeje jiným zemím, dodal však, že prodej spojencům brzy znovu začne. 2

Tím propojil otázku úhrad s širším sporem: zda mají americké zásoby přednostně sloužit domácí připravenosti a zda by případné dodávky Ukrajině měli ve větší míře financovat spojenci.

Součást dlouhodobého sporu o dělení nákladů

Požadavek zapadá do Trumpova dlouhodobého argumentu, že evropští členové NATO mají nést větší díl odpovědnosti za vlastní obranu i za podporu Ukrajiny.

Spojenci NATO se už na summitu v roce 2025 shodli na cíli investovat do roku 2035 ročně 5 % HDP do hlavních obranných potřeb a výdajů souvisejících s obranou a bezpečností. Z toho má 3,5 % HDP připadnout na hlavní obranné požadavky a 1,5 % na související výdaje, včetně infrastruktury a obranně-průmyslových kapacit.

Tento cíl se týká budoucích národních obranných investic, nikoli vyrovnání nákladů na dřívější americkou pomoc. Ukazuje však stejný směr politiky: vyšší evropské výdaje a silnější evropskou roli v obranném průmyslu.

Úvěr EU ve výši 90 miliard eur není splátkou USA

Rozdíl mezi budoucí podporou a zpětnou kompenzací ukazuje úvěr EU na podporu Ukrajiny. Balík zpřístupňuje Ukrajině 90 miliard eur pro roky 2026 a 2027, financovaných společným půjčováním EU na kapitálových trzích. Z toho 60 miliard eur má posílit obranu Ukrajiny a 30 miliard eur je určeno na makrofinanční a rozpočtovou podporu.

Jde o významné financování pro další období. Nevytváří ale povinnost, aby vlády členských zemí EU nahrazovaly Spojeným státům výdaje za zbraně či munici dodané za předchozí americké administrativy.

PURL směřuje evropské peníze do budoucích nákupů amerických zbraní

Stejně výhledově funguje NATO koordinovaný mechanismus PURL (Prioritised Ukraine Requirements List). NATO v jeho rámci koordinuje nákupy kriticky důležité americké obranné techniky spojenci a partnerskými zeměmi pro Ukrajinu. Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě sestavuje balíčky vybavení a munice, které Ukrajina potřebuje a jež mohou USA dodat; zúčastněné vlády je následně financují.

PURL tedy může převádět peníze spojenců do nákupů amerického vybavení a munice pro Ukrajinu. Jde však o pořizování pro budoucí dodávky, ne o splácení už poskytnuté americké pomoci.

Co z toho plyne

Trumpův návrh by znamenal požadavek na zpětnou platbu nad rámec stávajících evropských závazků, nového úvěrového programu EU a nákupů amerických zbraní přes PURL. Spor proto není jen o tom, zda Evropa přispívá. Týká se především metodiky měření pomoci, financování budoucích vojenských potřeb a otázky, zda lze dřívější americkou podporu věrohodně předefinovat jako dluh evropských vlád.

Z veřejně dostupných informací zatím vyplývá neurčitý politický požadavek, nikoli formální transatlantická dohoda o zpětné úhradě. 2