EU chce snížit závislost na Číně povinnou diverzifikací dodavatelů

Evropská komise chce přejít od dobrovolného „snižování rizik“ k nástrojům, které by podnikům ve strategických oborech mohly ukládat povinnosti zvyšovat odolnost dodavatelských řetězců. Nejde nutně o úplný návrat výroby do Evropy, ale o omezení přílišné koncentrace dodávek z Číny. Současně chce EU využít svou kupní sílu tak, aby veřejné peníze více podporovaly evropskou výrobu. 134

Jak má fungovat diverzifikace dodavatelů

Komise podle dostupných informací připravuje takzvaný diverzifikační nástroj. Jeho účelem má být požadavek, aby společnosti v kritických sektorech rozšířily okruh dodavatelů a snížily nadměrnou závislost na Číně.

Klíčové parametry ale zatím zveřejněny nebyly: není jasné, na která odvětví se pravidla přesně zaměří, jaké hranice závislosti by se posuzovaly ani jak by se povinnost vymáhala. Nástroj je stále ve fázi přípravy.

Vedle toho Komise navrhla Průmyslový akcelerační akt. Ten pracuje především se stranou poptávky: mobilizuje veřejné zakázky a veřejné pobídky ve prospěch nízkouhlíkových výrobků, technologií s nulovými čistými emisemi a produkce vyrobené v Evropě. 13

V praxi tedy nejde o plošný zákaz čínského dovozu. Tam, kde se používají veřejné prostředky, má mít evropská výroba či nízkouhlíkové řešení přednost. Cílem je udržet strategickou výrobní kapacitu v EU a zároveň urychlit dekarbonizaci. 135

Proč Brusel přitvrzuje

EU vnímá současně dva problémy: strategickou závislost na dodávkách z Číny a zhoršující se obchodní bilanci. Německý deficit v obchodě s Čínou dosáhl koncem srpna 89,3 miliardy eur. Německý vývoz do Číny se v prvním pololetí roku 2026 meziročně propadl o více než 12 % na necelých 37 miliard eur. 67

Čína už přitom pro evropské, zejména německé podniky nepředstavuje jen levného dodavatele nebo velký odbytištní trh. Stává se přímým konkurentem v automobilech, průmyslových strojích i stále sofistikovanějších výrobních oborech, včetně zdravotnické techniky. To zasahuje segmenty, v nichž evropské firmy tradičně očekávaly technologickou i cenovou převahu.

Výrazný je zejména vývoj v automobilovém průmyslu. Přestože EU od října 2024 uplatňuje vyrovnávací cla na čínské bateriové elektromobily, obchodní bilance EU s Čínou u osobních vozů se v prvním pololetí 2025 dostala do schodku 1,2 miliardy eur. 2

Politický tlak dále zvyšují ztráty pracovních míst. Volkswagen uvedl, že by kvůli ostré čínské konkurenci a transatlantickým obchodním tlakům mohl potřebovat zhruba dalších 50 000 pracovních míst zrušit. Jde o viditelný příklad širšího přizpůsobování, kterému němečtí průmysloví zaměstnavatelé čelí. 9

Jednání v Pekingu a říjnový termín

Vyjednávací tým EU vedený Denisem Redonnetem jedná v Pekingu s čínskými obchodními představiteli, včetně náměstka ministra obchodu Linga Ťiho. Brusel žádá konkrétní kroky ke zmírnění obchodní nerovnováhy a k řešení růstu čínského vývozu do Unie. 56

Ditte Juul Jørgensenová, generální ředitelka Komise pro obchod a ekonomickou bezpečnost, uvedla, že po Redonnetově misi plánuje cestu do Pekingu. Čínu označila za zapojenou do jednání, zároveň však zdůraznila, že problémy jsou „velmi, velmi významné“. 14

Rozhodující politický moment má přijít v říjnu. Komisař pro obchod Maroš Šefčovič má tehdy vyhodnotit, zda Čína přinesla „hmatatelné výsledky“. Pokud ne, Brusel naznačil možnost širšího využití jednostranných opatření na ochranu obchodu. 56

Trvalé vyrovnání vztahů by ovšem vyžadovalo víc než jednorázové nákupní závazky či monitorovací mechanismus. Z evropského pohledu by se Čína musela zabývat politikami podporujícími průmyslovou nadkapacitu, subvencovanou výrobu a exportně orientovaný růst. Peking současně dává najevo, že jednání nemohou stát na jednostranných požadavcích EU. 5

Pro Komisi jsou proto rozhovory zároveň diplomacií i prostředkem tlaku: do října testuje ochotu Pekingu ke konkrétním ústupkům a paralelně připravuje domácí průmyslové i obchodněobranné nástroje pro případ, že pokrok nepřijde.