Lavrov: NATO se mělo rozpustit. Evropa tvrdí, že Rusko ukazuje, proč se tak nestalo

Rusko a NATO předkládají dvě zcela odlišná vysvětlení současné evropské bezpečnostní krize. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku tvrdil, že NATO po rozpadu Sovětského svazu a Varšavské smlouvy ztratilo původní důvod své existence. Generální tajemník NATO Mark Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naopak v Bruselu argumentovali, že právě ruská válka proti Ukrajině a údajné hybridní aktivity v Evropě dělají kolektivní obranu i pokračující podporu Kyjevu naléhavějšími.

Lavrovův argument: NATO přežilo studenou válku

Lavrov uvedl, že NATO se mělo po rozpadu Sovětského svazu rozpustit stejně jako Varšavská smlouva. Aliance podle něj místo toho hledá nové záminky, jak prodloužit svou „umělou existenci“.

Takový výklad staví poválečné — přesněji poststudenoválečné — aktivity NATO do role hlavního zdroje nestability. Z pohledu Moskvy není větší pozornost Aliance věnovaná severní Evropě a Arktidě obrannou adaptací, ale důkazem organizace, která si hledá nové úkoly a další prostory pro vojenskou činnost.

Arktida jako další bod střetu

Lavrov kritizoval také operaci NATO Arctic Sentry, zahájenou v únoru 2026 s cílem posílit přítomnost Aliance na Dálném severu. Aktivitu NATO v Arktidě označil za přímou hrozbu pro ruskou bezpečnost a varoval, že militarizace v blízkosti ruských severních hranic může vyvolat incidenty, které by přerostly v přímý ozbrojený střet s „katastrofálními důsledky“. 17

Nejde jen o jedinou misi. Arktida se tím zařazuje do širšího rusko-natovského sporu: Moskva ji vykresluje jako další prostor, v němž vojenské přípravy NATO zvyšují riziko konfliktu. Aliance současně posiluje svůj severní fokus v době zvýšeného napětí s Ruskem. 17

Brusel: odstrašení je reakcí na ruské kroky

Rutte a von der Leyenová odmítli představu, že by evropské bezpečnostní obavy byly uměle vytvářené. Ve společném vystoupení v Bruselu 2. září poukázali na pokračující ruskou válku proti Ukrajině, opakované narušování vzdušného prostoru, drony ochromující provoz letišť a zásahy do kritické infrastruktury. Von der Leyenová uvedla, že tyto okolnosti vyžadují posílení evropských obranných schopností a další podporu Ukrajiny.

Podle jejich interpretace nejsou bezpečnostní opatření NATO a EU hledáním nového smyslu po studené válce, ale odpovědí na ruské jednání. Rutte zdůraznil, že hrozby z Ruska spojence nerozdělí ani je neodradí od pomoci Ukrajině.

Leipzig/Halle: údajný hybridní útok jako politická zkouška

Konkrétním příkladem se stal pokus o útok na letišti Leipzig/Halle. Německo uvedlo, že 4. srpna byl poblíž ukrajinského letadla nalezen dron s výbušninami a že následně dospělo k závěru, že zapojení lidé jednali jménem ruských státních struktur. 24

Toto připsání odpovědnosti vycházelo z hodnocení německých zpravodajských a policejních orgánů; nejde o zjištění potvrzené nezávislým soudním řízením. Rusko obvinění odmítlo a prezident Vladimir Putin prohlásil, že Německo důkazy zfalšovalo. 47

Případ přesto získal výrazný politický význam. Němečtí představitelé uvedli, že konfigurace dronu, jeho součástky, výbušniny a rozbuška se podobají prvkům známým z dřívějších ruských hybridních operací a z ruské války proti Ukrajině. 12 Pro evropské lídry to byl argument, že bezpečnostní dopady války nekončí na ukrajinském bojišti.

Pomoc Ukrajině jako součást vzkazu Moskvě

Praktickým důsledkem tohoto sporu je pokračující vojenská a finanční pomoc Ukrajině. Spojenci NATO přislíbili pro rok 2026 vojenské vybavení, pomoc a výcvik v hodnotě 70 miliard eur. Evropská komise navíc v červenci vyplatila 3,47 miliardy eur z obranné části úvěru na podporu Ukrajiny; peníze mají pokrýt naléhavé potřeby včetně protivzdušné obrany.

Vzkaz Rutteho a von der Leyenové byl tedy obranný i politický: nátlak, údajné sabotáže ani zastrašování nemají ukončit pomoc Kyjevu.

Co tento střet ukazuje

Lavrovova slova a bruselská reakce odhalují strategický spor, který se sám posiluje. Moskva popisuje aktivitu NATO — zvlášť v Arktidě — jako nepřátelské obkličování zvyšující riziko konfrontace. Představitelé NATO a EU naopak označují ruskou invazi na Ukrajinu a údajné přeshraniční hybridní operace za důkaz, že je nutné posílit odstrašení, odolnost i podporu Ukrajiny. 17

Obě strany se neshodují nejen v hodnocení jednotlivých incidentů. Rozcházejí se v samotné příčině zhoršování bezpečnostního prostředí v Evropě. A právě tato propast komplikuje snižování napětí — od Dálného severu až po evropskou dopravní a logistickou infrastrukturu.