Jak Mark Carney reaguje na zhroucení obchodních jednání mezi Kanadou a USA

Krach obchodních jednání mezi USA a Kanadou vede premiéra Marka Carneyho ke strategii o třech bodech: nepřijmout dohodu, kterou Ottawa pokládá za škodlivou, odpovědět na nová americká cla odpovídajícími opatřeními a posilovat domácí průmysl i obchodní vazby mimo Spojené státy.

Nejde přitom jen o zavedení cel. Kanada uvádí, že jejím cílem zůstává bezcelní přístup na americký trh pro většinu kanadských podniků, stabilnější obchodní vztah, nižší americká cla ve strategických odvětvích, ochrana malých a středních firem a zachování svobody Kanady určovat vlastní politiku. 12

Za jakých podmínek by se Kanada vrátila k dohodě

Carney 21. srpna jednání přerušil s tím, že navrhované americké podmínky nesplňovaly kanadské cíle. Následně uvedl, že rozhovory nemohou pokračovat, dokud Washington nezačne jednat „vážně“, místo aby se pouze snažil vystupovat tvrdě. 4

Zásadní jsou zejména odvětví, jejichž dodavatelské řetězce vedou přes hranici, především automobilový průmysl. Carney označil navržené podmínky za nedostatečné pro silně provázaný automobilový sektor. Veřejně stanovené vyjednávací cíle Ottawy navíc počítají s výrazným snížením amerických cel v klíčových strategických oborech. 412

Premiér zároveň zdůraznil, že Kanada nebude kvůli dohodě obětovat svou suverenitu ani oslabovat klíčová průmyslová odvětví. Podle kanadských médií se americké požadavky na poslední chvíli týkaly kanadské kultury, automobilového sektoru, suverenity i možnosti Kanady uzavírat obchodní dohody s jinými zeměmi. Carney tento postup označil za mocenský tah: USA podle něj požadovaly příliš mnoho a nabízely příliš málo. 1668

Cla: 50 % z USA a kanadská odpověď od 8. září

Spojené státy po neúspěchu jednání uvalily 50% cla na vybrané kanadské zboží v hodnotě přibližně 20 miliard USD. Vedle toho už platila americká cla zasahující mimo jiné ocel, hliník, automobily a dřevo.

Kanada oznámila odvetná cla nastavená v principu „dolar za dolar“ na americké výrobky v hodnotě zhruba 20 miliard USD. Platit mají začít 8. září a týkat se mají oceli, mléčných výrobků, spotřebičů, zemědělských strojů, celulózy a papíru i elektroniky. 10

Nejde tedy o plošné clo na veškerý dovoz z USA, ale o cílenou odvetu. Carney však připustil i její domácí cenu: opatření mohou zdražit zboží, omezit výběr pro kanadské spotřebitele a zasáhnout americké firmy, které samy spor nezpůsobily.

Ekonomický krok s politickým dopadem

Výběr zasaženého zboží má rovněž politický rozměr. Kanada je největším vývozním odběratelem pro 26 amerických států a patří mezi tři největší odběratele pro 45 států. Ottawě to dává určitý vyjednávací vliv ve státech s těsnými obchodními vazbami na Kanadu, například v Maine, Michiganu nebo Wisconsinu.

Kanadští představitelé označují reakci za „přiměřenou, cílenou a strategickou“, aniž by výslovně tvrdili, že má ovlivnit volby do Kongresu v listopadu 2026. Analýzy ale upozorňují na možné dopady na odvětví a volební souboje v příhraničních a nerozhodnutých státech.

Odvetná cla tak fungují dvojím způsobem: jsou hospodářskou odpovědí na americká opatření a zároveň signálem, že pokračování obchodního sporu může mít pro USA vlastní politické náklady.

Domácí výroba jako součást odpovědi: VIA Rail

Carney propojuje obchodní spor i s širším programem podpory kanadské výroby. Ottawa 3. září oznámila investici přes 4,7 miliardy kanadských dolarů do pořízení a údržby 313 osobních železničních vozů pro státního dopravce VIA Rail od společnosti Alstom Canada. Vozy se mají vyrábět v Thunder Bay v Ontariu a v La Pocatière v Québecu. 2122

Podle vlády půjde poprvé po čtyřech desetiletích o vozy VIA Rail vyrobené kompletně v Kanadě, nikoli nakoupené ve Spojených státech. 21 Zakázka je praktickým příkladem využití veřejných nákupů k podpoře domácích výrobních kapacit v době nejistých přeshraničních vztahů.

Dlouhodobý plán: více trhů a více kapitálu

Carneyho širším cílem je snížit zranitelnost Kanady vůči změnám americké obchodní politiky. Po přerušení jednání popsal další směr jako budování hospodářské síly doma a diverzifikaci obchodních vztahů v zahraničí.

Součástí plánu je Canada Investment Summit, který se má konat 14. a 15. září v Torontu. Kanadská vláda uvádí, že chce během pěti let podnítit celkové investice v zemi ve výši 1 bilionu kanadských dolarů.

Diverzifikace obchodu je také výslovným politickým cílem: kanadská strategie má do roku 2035 zdvojnásobit vývoz mimo USA. To samozřejmě nemůže rychle nahradit význam amerického trhu. Vysvětluje to však, proč Ottawa považuje právo uzavírat dohody s dalšími partnery za zásadní bod jednání, nikoli za okrajovou otázku.

Co bude rozhodující dál

Nejbližším testem bude, zda Kanada 8. září skutečně zavede oznámená odvetná cla a zda některá ze stran upraví svou vyjednávací pozici. Trvalejší dohoda by podle cílů Ottawy musela přinést větší jistotu pro kanadské firmy a smysluplné podmínky pro strategická odvětví, aniž by omezila suverenitu Kanady nebo její možnost rozšiřovat obchodní vztahy mimo USA. 124

Carneyho postoj je nyní zřetelný: Kanada je připravena nést náklady cílené odvety a současně posilovat svou vyjednávací pozici prostřednictvím domácí výroby, investic a nových zahraničních partnerství.