Proč 240 000 řidičů Uberu žaluje firmu kvůli algoritmickému odměňování

Řidiči Uberu ze Spojeného království, Francie, Německa, Nizozemska, Belgie, Polska a Rumunska zahájili v Amsterdamu hromadné řízení proti platformě kvůli systému „Upfront Pricing“, tedy ceně a odměně nabídnuté před přijetím jízdy. Organizace Worker Info Exchange International (WIE) uvádí, že se žaloba týká zhruba 240 000 řidičů. Tvrdí, že Uber využívá automatizované rozhodování a profilování k určování odměn i přidělování práce. Jde o tvrzení předložená soudu, nikoli o pravomocně zjištěné skutečnosti. 34

V čem řidiči vidí změnu

Žalobci uvádějí, že Uber opustil srozumitelnější model, v němž se odměna odvíjela od času a vzdálenosti a platforma si účtovala standardní provizi. Nahradil jej nabídkami stanovenými Uberem před každou jízdou. Podle žaloby systém pracuje s historickými a behaviorálními daty řidičů a nabídky upravuje mimo jiné podle toho, jakou částku by konkrétní řidič mohl být ochoten přijmout. 46

Podstata sporu podle GDPR — obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů — nespočívá jen v tom, že se odměny mění. Řidiči namítají, že datový proces stojící za nabídkou není dostatečně transparentní a může představovat nezákonné automatizované rozhodování a profilování. WIE rovněž tvrdí, že data řidičů byla používána k trénování modelů umělé inteligence a strojového učení. 3

Amsterdam je místem sporu proto, že zde sídlí evropská centrála Uberu. Dřívější soudní řízení ve městě již přiměla Uber objasnit některé aspekty využívání dat řidičů a profilování v systémech předem stanovené odměny, cenotvorby a přidělování práce. 15

Jaké důkazy a ztráty žalobci uvádějí

Studie Oxfordské univerzity analyzovala výpisy získané v rámci žádostí o přístup k osobním údajům od 258 britských řidičů Uberu. Zahrnovala více než 1,5 milionu jízd z let 2016 až 2024. Výzkum zjistil, že po zavedení dynamického cenového modelu vzrostly ceny pro cestující, klesly příjmy řidičů a zvýšil se podíl Uberu na tržbách z jízd. 1819

Za rok po zavedení dynamického cenového modelu v Londýně studie uvádí průměrnou hodinovou odměnu řidičů po zohlednění inflace 19,06 libry, oproti 22,20 libry v předchozím roce. Mediánový „take rate“ Uberu — tedy podíl z jízdného cestujícího, který si platforma ponechá — vzrostl z 25 % na 29 % a u některých jízd překročil 50 %. 1719

WIE odhaduje, že britští řidiči po změně přicházeli v reálném vyjádření v průměru o více než 5 000 liber ročně. Jde o odhad organizace zastupující žalobce, nikoli o výši škody potvrzenou soudem. 3

Vyšší podíl Uberu z jízdného sám o sobě neprokazuje vyšší čistý zisk společnosti. Ukazuje podíl na ceně jízdy před náklady, jako jsou pojištění, pobídky, zákaznická podpora, technologie či daně. Výzkum proto podporuje užší závěr: u zkoumaných jízd si Uber ponechal větší část tržeb z jízdného. 1718

Čeho se žaloba domáhá

Řízení směřuje k odškodnění dotčených řidičů a k soudnímu zákazu jednání, které má podle žalobců porušovat GDPR. Řidiči také požadují srozumitelné informace o datech, profilování a automatizovaných systémech používaných při stanovování odměn a přidělování práce. 3

Ve veřejně dostupných zprávách není uvedena soudem ověřená celková hodnota žaloby. Případné odškodnění bude záviset na právním posouzení, prokázání příčinné souvislosti i rozsahu vzniklé škody.

Jak reaguje Uber

Uber odmítá tvrzení, že by cenu nabídnutou za jízdu upravoval podle chování jednotlivého řidiče. Uvedl, že historie přijímání či odmítání jízd se nepoužívá ke změně ceny nabídnuté pro konkrétní jízdu.

Právě zde leží hlavní spor. Řidiči tvrdí, že nabídky jsou individuálně optimalizovány pomocí datového profilování; Uber říká, že k takovému zohledňování individuálního chování nedochází. Soud bude muset posoudit skutečné fungování systému i to, jaké informace musí Uber řidičům poskytnout.

Proč jsou důležité dřívější nizozemské postihy podle GDPR

Spor o odměňování je oddělený od předchozích nizozemských rozhodnutí, ta však dostala nakládání Uberu s daty řidičů a automatizované řízení práce pod silný právní dohled.

Nizozemský úřad pro ochranu osobních údajů uložil Uberu v roce 2024 pokutu 290 milionů eur za předávání osobních údajů evropských řidičů do Spojených států bez odpovídajících záruk. Regulátor uvedl, že Uber porušování mezitím ukončil.

V srpnu 2026 úřad uložil další pokutu ve výši 824,99 milionu eur za automatizovaná rozhodnutí týkající se účtů řidičů, včetně deaktivací. Podle zpráv regulátor dospěl k závěru, že Uber řidiče o automatizovaném pozastavení účtů dostatečně neinformoval; Uber uvedl, že se odvolá.

Ani jedna z těchto pokut neurčuje, že systém odměňování Uberu je nezákonný. Ukazují však, proč se nynější žaloba soustředí na transparentnost, důsledky automatizovaných rozhodnutí a možnost pracovníků pochopit a napadnout systémy, které rozhodují o jejich obživě.

Jaký precedens může přinést verdikt v Amsterdamu

Rozhodnutí ve prospěch řidičů by mohlo posílit argument, že platforma se nemůže vyhnout kontrole podle GDPR jen tím, že algoritmicky vytvořenou nabídku práce označí za dobrovolný obchodní návrh. Soud by mohl vyžadovat užitečnější informace o vstupních datech, profilování a dopadech automatizovaných systémů odměňování a přidělování práce. Zároveň by mohl otevřít cestu k nárokům na náhradu škody, pokud nezákonné zpracování dat způsobilo újmu.

Verdikt ve prospěch Uberu by naopak platformám ponechal širší prostor popisovat jednotlivé nabídky jízd jako volbu nezávislých pracovníků, nikoli jako automatizované rozhodnutí o nich. Výsledek bude důležitý pro taxislužby na objednávku, rozvoz i další práci zprostředkovanou aplikacemi. Rozsudek okresního soudu v Amsterdamu by ovšem nezavazoval soudy v celé Evropě tak jako rozhodnutí Soudního dvora EU.

Zatím je podstatné především toto: jde o významný test, zda může algoritmické řízení práce určovat ekonomické podmínky výkonu práce, aniž pracovníci dostanou jasné a napadnutelné vysvětlení, jak tyto podmínky vznikly.