AI přehledy Googlu mohou novým konspiracím dodat zdání legitimity

Výzkum Queenslandské technické univerzity (QUT) naznačuje, že AI přehledy ve vyhledávači Google reagují na konspirační dotazy nerovnoměrně. U dlouhodobě známé konspirace o takzvaných chemtrails ji systém většinou vyvracel. U novějšího konspiračního narativu o 15minutových městech však někdy nepravdivým tvrzením přisoudil váhu, kterou nemají.

Na rozdílu záleží. 15minutové město je urbanistický koncept, podle něhož by lidé měli mít základní služby dostupné přibližně do 15 minut pěšky nebo na kole. Nejde o plán na omezování pohybu obyvatel.

Co výzkumníci porovnávali

Autoři studie porovnali AI přehledy Googlu, zdroje, na něž tyto přehledy odkazovaly, a běžné seznamy výsledků vyhledávání. Zaměřili se na dvě témata: chemtrails a 15minutová města. Zároveň zkoumali rozdíl mezi dotazy formulovanými konspiračně a neutrálněji.

Konspirace o chemtrails tvrdí, že kondenzační stopy za letadly jsou tajným rozprašováním škodlivých látek. Akademický výzkum přitom jednoznačně uvádí, že chemtrails nejsou reálné, ačkoli víra v tuto konspiraci přetrvává.

U známé konspirace převažovalo vyvracení, často ale příliš stručné

AI přehledy se o chemtrails zmiňovaly poměrně zřídka a konspiračně laděné dotazy zpravidla vyvracely. Podle studie však tato vyvrácení někdy zůstávala na povrchu: systém pouze označil tvrzení za „dezinformaci“, aniž by vysvětlil, jaké důkazy mu odporují.

Takový rozdíl není nepodstatný. Stručné odmítnutí sice nemusí nepravdivé tvrzení zbytečně opakovat, čtenáři ale nepomůže pochopit, proč je nepodložené a podle čeho hodnotit podobný obsah, na který narazí jinde.

Rizika se navíc netýkala jen AI souhrnu. Konspiračně formulované vyhledávání v běžných výsledcích vedlo také na odkazy, mimo jiné na videa na YouTube a příspěvky na Facebooku, které tyto narativy podporovaly.

U 15minutových měst se objevil problém falešné rovnováhy

Nejzávažnější zjištění se týkalo 15minutových měst. V 12,5 % relevantních zkoumaných AI přehledů byla nepravdivá konspirační tvrzení podána jako jedna strana zdánlivě legitimní debaty.

Nejde nutně jen o přímou faktickou chybu. Když systém postaví vedle sebe vysvětlení opřené o důkazy a nepodložené obvinění, jako by šlo o dva srovnatelně silné postoje, může tím druhému tvrzení dodat nezaslouženou důvěryhodnost.

Autoři studie upozorňují, že ochrany nastavené pro pevně daný seznam známých konspirací mohou selhávat u narativů, které jsou nové, proměňují se nebo ještě nejsou všeobecně rozpoznané. Čekat, až se nepravdivé tvrzení rozšíří natolik, že si vyslouží zvláštní ochranné opatření, znamená zasahovat až poté, co už získalo publikum.

Důležité jsou i odkazy, nejen samotný souhrn

AI přehled není celý zážitek z vyhledávání. Směr, kterým se uživatel vydá dál, určují i jeho citace a běžné výsledky na stránce. Proto analýza QUT nehodnotila jen strojově vytvořený odstavec, ale i zdroje a výsledky nabízené u konspiračních dotazů.

Souhrn může určité tvrzení odmítnout, ale současně uživatele nasměrovat do informačního prostředí, které je opakuje, přeformulovává nebo na nich vydělává. Hodnotit jen text AI přehledu by proto nevystihlo celé riziko.

Google čelí širší debatě o přesnosti a odpovědnosti

Studie vychází v době, kdy AI souhrny ve vyhledávání čelí rostoucí kontrole. Google uvedl, že na generativní funkce ve Vyhledávání dlouhodobě uplatňuje základní pravidla proti spamu a ochranné mechanismy a své postupy průběžně vylepšuje.

Na přesnosti přehledů záleží o to víc, že uživatelé po jejich zobrazení méně často klikají na další odkazy. Takový výsledek zjistilo Pew Research Center.

Roste i právní a regulatorní tlak. Agentura Reuters v červnu 2026 informovala, že Google se odvolá proti rozhodnutí německého soudu, který firmu označil za odpovědnou za nepravdivá tvrzení v AI přehledech. Google případ označil za týkající se konkrétních a úzce vymezených chyb a uvedl, že naprostá většina jeho přehledů je přesná. 2 Německý mediální regulátor následně uvedl, že AI generované zpravodajské souhrny a odpovědi chatbotů jsou obsahem vytvářeným samotnými poskytovateli, a podléhají proto německému mediálnímu právu. 1

Závěr studie: ochrany je třeba rozšiřovat i na nové narativy

Výzkum QUT netvrdí, že každý AI přehled o konspiračních teoriích selhává. Jeho hlavní závěr je přesnější: opatření, která poměrně dobře fungují u zavedené konspirace, nemusí být spolehlivá u nové.

Silnější přístup by podle této logiky měl:

• nabízet smysluplnou opravu opřenou o důkazy, ne jen strohé odmítnutí;
• vyhnout se rámování „obou stran“, pokud jsou důkazy jednoznačně na jedné straně;
• posuzovat kvalitu odkazovaných zdrojů stejně jako vytvořenou odpověď;
• průběžně aktualizovat ochranné mechanismy pro nově vznikající konspirační narativy.

Pro uživatele z toho plyne jednoduché pravidlo: AI přehled berte jako začátek hledání, ne jako konečný verdikt. Platí to zvlášť tehdy, když souhrn označuje tvrzení za sporné, aniž by bylo jasné, zda pro ně existují důvěryhodné důkazy.