Karp varuje Francii: digitální suverenita může Evropu v AI zpomalit

Francouzské rozhodnutí nahradit v domácí zpravodajské službě software Palantiru otevřelo ostrou evropskou debatu: vede digitální suverenita k větší odolnosti, nebo se může proměnit v nákladný protekcionismus?

Generální ředitel Palantiru Alex Karp na ministerském setkání G20 pro inovace v Chapel Hill tvrdil, že francouzská omezení amerického softwaru i širší evropský regulatorní přístup podkopávají konkurenceschopnost. Francouzská vláda naopak považuje snížení závislosti na zahraničních technologiích u zpravodajství a dalších kritických veřejných systémů za strategickou bezpečnostní nutnost. 18

Karpův argument: suverenita nemá znamenat horší technologie

Karp v rozhovoru pro AFP uvedl, že francouzská regulační omezení včetně limitů pro používání softwaru vyrobeného v USA ve státní správě jsou kontraproduktivní. Podle něj současné regulatorní prostředí nepomáhá ani Francii, ani Evropě. 18

Jeho kritika míří zejména na představu, že systém je skutečně suverénní už jen proto, že mezi zákazníkem a technologií stojí francouzská firma. Pokud se klíčové systémy stále opírají o modely AI nebo infrastrukturu vyvinuté jinde, závislost podle Karpa nezmizela. Stát pak může nést náklady a provozní rizika migrace, aniž získá srovnatelně nezávislou technologickou základnu. 18

Jde především o schopnosti a rychlost nasazování. Karpův pohled je, že Evropa má v sílící globální soutěži v AI upřednostnit využití, škálování a přístup k nejlepším dostupným nástrojům — nikoli nejprve omezit dodavatele a spoléhat na to, že domácí alternativy je později doženou.

DGSI jako praktický test francouzské strategie

Francouzská domácí zpravodajská služba DGSI vybrala firmu ChapsVision, která má nahradit analytické nástroje Palantiru. Úřad premiéra Sébastiena Lecornua rozhodnutí popsal jako nahrazení americké společnosti francouzským konkurentem. Reuters ovšem uvedl, že přechod bude pravděpodobně trvat několik let, protože dlouhodobá smlouva Palantiru byla obnovena na konci roku 2025.

Výměna zpravodajského systému je mimořádně náročná: takové nástroje jsou hluboce zapojené do citlivých operací, datových toků i pracovních postupů zaměstnanců. Přechod tak prověří, zda domácí dodavatel dokáže splnit vysoké provozní požadavky a zároveň Francii přinést větší kontrolu nad kritickou technologií.

Paříž prezentuje tento krok jako součást širší politiky technologické suverenity. Lecornu při oznámení změny v DGSI připomněl i přesun hostování zdravotních dat od Microsoftu ke společnosti Scaleway.

Francouzský pohled: rizikem je už samotná závislost

Francie svůj postoj nestaví jen na tom, že domácí firmy mají dostávat přednost. Její deklarovanou obavou je strategická závislost — tedy zda si stát dokáže zachovat skutečnou kontrolu nad technologiemi používanými pro citlivé veřejné úkoly.

U zpravodajské služby nejsou rozhodující jen parametry produktu. Podstatné je také, kdo ovládá vztah s dodavatelem, kde se pracuje s citlivými daty, jak se systém udržuje a zda zahraniční poskytovatel nebo jurisdikce jeho domovské země nevytvářejí nepřijatelný bod závislosti. Lecornu podle France 24 vysvětlil cíl jako snahu nepřipustit nové strategické závislosti v digitální sféře.

Tato logika přijímá i nepříjemnou výměnu. Budování domácích kapacit či migrace k nim může trvat déle a v počátku přinést provozní náklady. Francie však sází na to, že se taková cena v dlouhém horizontu vyplatí, pokud sníží zranitelnost kritických systémů.

Akt o AI EU spor o DGSI neřeší

Není přesné redukovat spor na jednoduchý střet francouzské suverenity s evropským Aktem o umělé inteligenci. Akt u systémů AI ve své působnosti používá přístup založený na míře rizika, výslovně však vyjímá systémy používané výhradně pro vojenské, obranné či národněbezpečnostní účely. Zároveň nezasahuje do pravomocí členských států v oblasti národní bezpečnosti. 13

Zakázku DGSI lze proto chápat především jako otázku národní bezpečnosti a strategického zadávání veřejných zakázek, nikoli jako běžný případ uplatnění civilních pravidel EU pro AI. Výjimka se přitom odvíjí od účelu použití: mimo působnost Aktu je systém jen v rozsahu, v němž slouží výhradně vojenským, obranným nebo národněbezpečnostním účelům. 3

Širší politický rozpor ale zůstává. Karp vidí evropskou regulaci jako brzdu zavádění AI. Francie považuje bezpečnostně citlivé technologie za oblast, kde nemůže být jediným kritériem krátkodobé pohodlí nebo otevřený přístup na trh.

Americký důraz na mírnější pravidla

Debata se odehrála v době, kdy Spojené státy vyzvaly země G20, aby nevytvářely nové specializované dozorové orgány pro AI ani široká nová pravidla, která by mohla zpomalit inovace. Podle Reuters americký technologický poradce Michael Kratsios prosazoval takzvané Carolina Principles: nové regulace by se měly zavádět jen pro skutečně nové problémy, ne automaticky pro každou nastupující technologii.

Tento přístup odpovídá Karpovu důrazu na rychlé nasazování a konkurenceschopnost. Současně odráží zájem USA na mezinárodním prostředí, které nevytváří zásadní nové překážky pro největší společnosti v oblasti AI, z nichž většina je americká.

Skutečná cena volby

Ani jedna strana zatím nepředložila definitivní důkaz, že má pravdu. Karp varuje, že politika suverenity, která jen vymění výkonného zahraničního dodavatele za méně schopného prostředníka, může snížit evropskou konkurenceschopnost, aniž přinese skutečnou nezávislost. Francie naopak upozorňuje, že závislost na zahraničních technologiích ve zpravodajství, zdravotnictví a státní správě se může stát strategickou slabinou, i když je daný produkt kvalitní.

Úspěch francouzské cesty nebude záviset především na národnosti dodavatele. Rozhodne, zda domácí alternativy nabídnou spolehlivé schopnosti, dlouhodobé investice a skutečnou kontrolu nad citlivými systémy. Přechod DGSI bude významnou zkouškou této teze.