Konflikt USA s Íránem poslal evropské trhy k měsíčním minimům

Evropské akcie ve středu reagovaly na další vyhrocení konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem opatrně až negativně. Investoři se obávali, že dražší energie znovu rozdmýchají inflaci, zatímco globální výprodej dluhopisů zvýší náklady financování a oddálí případné snižování úrokových sazeb.

Panevropský index STOXX 600 nakonec uzavřel o 0,2 % níže na 645,94 bodu. Během seance se přitom dostal na nejnižší úroveň za více než měsíc. Německý DAX v průběhu dne ztrácel přibližně 0,2 %. 9

Výnosy dluhopisů zvyšují tlak na akcie

Výnos desetiletých německých státních dluhopisů, takzvaných bundů, vystoupal na nejvyšší úroveň od dubna 2011. Vyšší výnosy zvyšují diskontní sazbu používanou při oceňování firem, a nejvíce proto obvykle dopadají na růstové a další úrokově citlivé akcie.

Obavy investorů se přitom netýkaly jen samotného konfliktu. Vyšší ceny energií se přidaly k již existujícím obavám z vysokého a dále rostoucího veřejného zadlužení. To tlačilo náklady na obsluhu dluhu vzhůru na mezinárodních trzích. 1

Eurozónová inflace už před středeční seancí posílila očekávání, že ECB na následujícím zasedání úrokové sazby zvýší. Trh nyní viděl téměř 40% šanci, že depozitní sazba ECB dosáhne do března 2027 3 %, oproti 25 % o týden dříve. 5

Ropa zdražila, plyn také rostl

Obnovené útoky mezi USA a Íránem vynesly cenu ropy Brent nad 95 dolarů za barel, což představovalo šestitýdenní maximum. Růst cen ropy zvýšil obavy z energetického inflačního šoku — tedy ze situace, kdy dražší paliva a vstupy zdraží zboží i služby a současně podpoří tlak na úrokové sazby.

Dostupné podklady potvrzují také růst evropských cen zemního plynu v předchozích dnech. Neuvádějí však spolehlivě jeho přesný středeční pohyb, rozsah případných výpadků dodávek ani konkrétní narušení infrastruktury. Tyto údaje proto nelze z poskytnutých zdrojů přesně vyčíslit. 5

Které sektory a firmy ztrácely

Nejhůře si vedl sektor médií, který oslabil o 1,5 %. Naopak telekomunikace patřily k odolnějším částem trhu. Akcie Nokie vzrostly téměř o 2 % poté, co bylo oznámeno její plánované znovuzařazení do indexu Euro STOXX 50. Nokia má v indexu nahradit Volkswagen, jehož akcie v reakci na očekávané vyřazení klesaly. 6

Italská sázková společnost Lottomatica oslabila o 6,3 % a její obchodování bylo dočasně pozastaveno poté, co oznámila převzetí španělské společnosti Cirsa. 6

STOXX 600 přitom klesal už v úterý, kdy ztratil 0,6 % a uzavřel na více než měsíčním minimu. Navzdory tomuto krátkodobému výprodeji si v srpnu připsal pátý měsíční růst v řadě. 25

Lufthansa a další dopady na firmy

Pozastavení některých letů Lufthansy ilustrovalo, jak může regionální nestabilita narušit běžný provoz leteckých společností. Poskytnuté zdroje však neuvádějí konkrétní trasy, délku pozastavení ani přesný dopad na cenu akcií Lufthansy, takže podrobnější závěr by nebyl podložený.

Nokia naopak získala jasný individuální impuls díky plánovanému návratu do Euro STOXX 50. Uvedené materiály neposkytují dostatek detailů k ověření zmiňovaného zvýšení doporučení od Deutsche Bank ani konkrétního výhledu UBS pro akcie eurozóny.

Co může změnit americká zaměstnanost

Nadcházející údaje z amerického trhu práce představují pro investory obousměrné riziko. Silná čísla by mohla podpořit názor, že inflační tlaky zůstávají trvalé a sazby budou vyšší po delší dobu. To by mohlo prohloubit výprodej dluhopisů a dále zatížit akcie.

Slabší zpráva o zaměstnanosti by naopak mohla zmírnit tlak na sazby, ale současně by zvýšila obavy, že energetický šok poškozuje hospodářský růst. Jde o analytický scénář vyplývající z tržní logiky, nikoli o samostatně doložený fakt z poskytnutých zdrojů.

Spíše stagflace než bezpečný přístav

Přes geopolitické napětí dostupné podklady nedokládají konkrétní pohyb ceny zlata, přesný rozsah změn cen plynu, nedávné toky do evropských akciových fondů ani přesnou týdenní výkonnost jednotlivých indexů. Tyto položky proto nelze spolehlivě kvantifikovat.

Celkový obraz evropských trhů byl spíše stagflační: dražší energie zvyšovaly inflační tlak, rostoucí výnosy zdražovaly peníze, nejistota ohrožovala ekonomickou aktivitu a vysoké veřejné zadlužení zvyšovalo citlivost dluhopisových trhů. Evropské akcie tak nereagovaly klasickým přesunem do bezpečných přístavů, ale kombinací obav z inflace, vyšších sazeb a slabšího růstu. 1