AI může do roku 2050 přilákat do datových center až 50 bilionů dolarů

Investiční vlna, která nekončí dokončením budovy

Umělá inteligence podle PwC nastartuje jeden z nejdelších investičních cyklů v moderní infrastruktuře. Společnost ve svém výhledu Global Data Centre Outlook odhaduje, že globální kapitálové výdaje na datová centra a výpočetní techniku uvnitř nich dosáhnou do roku 2050 v základním scénáři 31,6 bilionu dolarů. Pokud se AI bude rozšiřovat rychleji, než se očekává, může celková částka vzrůst téměř na 50 bilionů dolarů. 45

Nejde přitom pouze o výstavbu nových serveroven. PwC zadala modelování společnosti Oxford Economics, která do analýzy zahrnula 46 zemí a teritorií a jak samotné budovy datových center, tak technologie, které je pohánějí. 5

Roční výdaje vzrostou na 1,8 bilionu dolarů

Roční globální kapitálové výdaje na datová centra mají podle základního scénáře růst z přibližně 800 miliard dolarů v roce 2026 na 1,1 bilionu dolarů v roce 2030 a až na 1,8 bilionu dolarů v roce 2050. 5

Klíčová změna se odehrává ve složení těchto výdajů. Zatímco u tradiční infrastruktury představuje významnou část nákladů výstavba, u AI datových center budou stále důležitější opakované technologické obměny. Servery, úložiště, síťové prvky, procesory a především GPU — grafické procesory používané k trénování a provozu modelů AI — se musí obnovovat přibližně každé čtyři až šest let. 5

Podíl ICT vybavení na celkových kapitálových výdajích proto podle PwC vzroste zhruba ze 70 % v roce 2026 na 93 % v roce 2050. Jinými slovy, dlouhodobý trh nebude stát jen na tom, kolik nových datových center se postaví, ale také na tom, jak často se v nich bude měnit výpočetní technika. 5

Spojené státy získají téměř polovinu investic

V základním regionálním výhledu připadá na Spojené státy 15,1 bilionu dolarů, na asijsko-pacifický region 8,2 bilionu, na Evropu 5,6 bilionu, na Blízký východ 1,1 bilionu a na Afriku 255 miliard dolarů. Spojené státy by tak získaly přibližně 48 % celosvětového objemu. V Asii mají největší část přírůstkové poptávky vytvářet Čína a Indie. 5

Rozložení investic však není předem dané. PwC upozorňuje, že rychlejší adopce AI by mohla celkovou částku posunout k 50 bilionům dolarů, zatímco pomalejší vývoj by ji snížil přibližně na 22 bilionů. Přísnější kontroly vývozu, které by narušily dodávky pokročilých čipů, by podle odhadu stlačily investice zhruba na 25,5 bilionu dolarů do roku 2050. 45

Silnější důraz na digitální suverenitu — tedy snahu uchovávat data a výpočetní kapacity pod vlastní jurisdikcí — by měl na celkový objem menší vliv. Investice by ale přesměroval do zemí s velkou domácí poptávkou a dosud nedostatečnou kapacitou datových center. 5

Nejdůležitější surovinou bude elektřina

O tom, kde nové projekty skutečně vzniknou, nebude rozhodovat pouze zájem o AI. Zásadní bude přístup k levné, spolehlivé a nízkouhlíkové elektřině ve velkém měřítku. Roli budou hrát také kapacita elektrických sítí, konektivita, kybernetická bezpečnost, předvídatelnost regulace, souhlas místních komunit a dostupnost GPU. 5

Energetická náročnost přitom rychle roste. Základní scénář Mezinárodní energetické agentury (IEA), citovaný v aktuálních zprávách, počítá s tím, že globální spotřeba elektřiny datových center vzroste z přibližně 485 TWh v roce 2025 na zhruba 945 až 950 TWh v roce 2030 — tedy téměř na dvojnásobek během pěti let. 36

To omezuje představu, že z růstu AI automaticky vytěží každý trh. Kapitál bude pravděpodobně proudit především do míst, která dokážou současně nabídnout elektřinu, volnou kapacitu sítí, čipy, konektivitu, bezpečnost a stabilní pravidla. Samotná očekávaná poptávka po umělé inteligenci stačit nebude. 5