Čínská solární kapacita překonala uhlí. Ve výrobě elektřiny ale uhlí stále dominuje

Čínská solární energetika překročila symbolický milník. Na konci července 2026 dosáhla instalovaná fotovoltaická kapacita přibližně 1 286 gigawattů (GW) a těsně překonala zhruba 1 285 GW kapacity uhelných elektráren. Solární energie se tak poprvé stala největším zdrojem instalovaného výkonu v zemi. 12

To ale neznamená, že solární elektrárny už vyrobí více elektřiny než uhlí. Srovnává se zde množství instalovaného zařízení, nikoli skutečný objem dodané elektřiny. Solární panely vyrábějí jen za denního světla a jejich výkon závisí také na počasí. Uhelné elektrárny naproti tomu mohou vyrábět elektřinu podle potřeby. 1

Co přesně se překřížilo

Rozdíl mezi oběma zdroji je velmi malý — přibližně 1 GW. Význam milníku je ale mnohem širší než samotné číslo. Solární kapacita představovala asi 31,5 % celkového instalovaného výkonu čínské elektroenergetiky, což odráží roky rychlé výstavby velkých solárních parků i střešních instalací. 23

Solární výroba navíc dál rychle rostla. Za prvních sedm měsíců roku 2026 se meziročně zvýšila o 15,5 % na 802,4 terawatthodiny (TWh). Na celkové čínské výrobě elektřiny se podle použitého srovnání podílela přibližně jednou osminou až 13 %. 410

Rozdíl mezi jednotlivými ukazateli je zásadní:

• Instalovaný výkon označuje maximální jmenovitý výkon zařízení.
• Výroba elektřiny zachycuje množství elektřiny, které zařízení skutečně vyrobí.
• Využití a řiditelnost určují, jak spolehlivě je elektřina k dispozici ve chvíli, kdy ji spotřebitelé potřebují.

Solární energie tedy už má největší instalovaný park, zatímco uhlí zůstává důležité pro stabilní dodávky, pokrytí špiček a vyrovnávání celé sítě. Milník proto nejlépe ukazuje, že nové čínské energetické kapacity se stále více opírají o obnovitelné zdroje — nikoli to, že uhlí už při výrobě elektřiny přišlo o svou hlavní roli.

Proč solární energie uhlí překonala

Čínská solární flotila rostla kombinací výstavby velkých projektů, střešních instalací a investic podporovaných státní politikou. Solární projekty lze budovat relativně rychle a mimořádně vysoké tempo instalací postupně dostalo fotovoltaickou kapacitu nad úroveň uhelných elektráren. 13

Jde o strukturální změnu energetického mixu. I když jednotlivý solární projekt vyrábí jen za vhodných podmínek, soustava o takové velikosti může během slunečných hodin výrazně snížit množství elektřiny, které musí dodat uhelné elektrárny. Dlouhodobé omezení jejich využití však bude možné jen tehdy, pokud elektrická síť dokáže větší objem obnovitelné výroby přijmout a dopravit ke spotřebitelům.

Po změně pravidel růst instalací prudce zpomalil

Historický milník přišel v období výrazně slabší výstavby nových solárních zdrojů. V prvním pololetí 2026 Čína přidala 72,07 GW solární kapacity, což bylo o 66 % méně než ve stejném období předchozího roku. Srovnání ovlivnil předchozí nápor na připojení projektů před zavedením nových pravidel pro ceny obnovitelné elektřiny.

V červenci se tempo dočasně zlepšilo: přibylo 14,08 GW, tedy přibližně o 28 % více než v červenci 2025. Za prvních sedm měsíců roku však nové instalace dosáhly asi 86,15 GW, což stále představovalo meziroční pokles zhruba o 61 %.

Čísla spíše ukazují na změnu fungování trhu než na prostý kolaps poptávky po solární energii. Developeři uspíšili projekty v době platnosti předchozího systému, a vytvořili tak mimořádně vysokou srovnávací základnu. Po skončení tohoto náporu se nové projekty musí posuzovat podle náročnějších komerčních podmínek.

Tržní ceny ztěžují financování nových projektů

Čínské reformy obnovitelné energetiky odklonily nové větrné a solární projekty od garantovaných pevných příjmů směrem k tržně určovaným cenám elektřiny. Vývoj tím více vystavil provozovatele velkoobchodním cenovým výkyvům a nejistotě ohledně příjmů, zejména u menších solárních projektů. 17

Ekonomika projektů nyní více závisí například na těchto faktorech:

• kvalitě připojení k elektrické síti;
• místních cenách elektřiny a pravidlech trhu;
• riziku omezování výroby;
• dostupnosti bateriových úložišť nebo pružné spotřeby; a
• finanční síle developera či smluvních odběratelů.

Výhodu tak mohou získat projekty, které vyrábějí elektřinu tam a tehdy, kde ji síť skutečně potřebuje — nikoli pouze projekty postavené za účelem splnění instalovaných kapacit. Změna zároveň vytváří tlak na developery a výrobce, kteří spoléhali na rychlý růst objemu a předvídatelné výnosy.

Další překážkou je elektrická síť

Čínský solární milník upozorňuje na základní omezení energetické transformace: přidávat výrobní kapacitu je snazší než ji začlenit do fungující elektrizační soustavy.

Problém ilustrují údaje o nevyužité čisté elektřině. Od ledna do června 2026 Čína podle zpráv založených na analýze organizací Global Energy Monitor a Centre for Research on Energy and Clean Air nevyužila nebo odmítla 360 TWh čisté energie, o 49 % více než ve stejném období předchozího roku.

K omezování výroby dochází například tehdy, když obnovitelné zdroje vyrábějí více elektřiny, než odpovídá místní poptávce, přenosovým možnostem nebo schopnosti sítě vyrovnat výrobu a spotřebu. Více solárních panelů proto automaticky neznamená stejně velký nárůst elektřiny, která se skutečně dostane ke spotřebitelům.

Do popředí se proto dostávají zejména tyto priority:

• posílení dálkových přenosových sítí;
• bateriová a další úložiště energie;
• pružnější průmyslová i domácí spotřeba;
• lépe fungující regionální trhy s elektřinou; a
• zdroje schopné zajistit stabilní výkon v době, kdy solární výroba klesá.

Dokud se tyto systémy nerozvinou, bude uhlí pravděpodobně zůstávat cenné pro spolehlivost dodávek, i když jeho podíl na nově přidávané kapacitě klesá.

Co milník znamená pro uhlí

Skutečnost, že solární energie překonala uhlí v instalovaném výkonu, jasně ukazuje, že směr čínské energetické expanze se změnil. Nová kapacita je stále více obnovitelná a rostoucí solární výroba může za příznivého počasí a při dostatečné kapacitě sítě vytlačovat část výroby z uhlí.

Úlohu uhlí však nelze posuzovat pouze podle instalovaného výkonu. Uhelné elektrárny poskytují řiditelnou výrobu a mohou fungovat i v době, kdy slunce nesvítí. Nahrazení těchto služeb vyžaduje kombinaci přenosových sítí, akumulace, řízení poptávky, vodních a jaderných elektráren a dalších flexibilních zdrojů.

V blízké budoucnosti proto půjde spíše o soužití obou technologií: solární energie bude dominantním zdrojem z hlediska instalovaného výkonu, zatímco uhlí zůstane významným zdrojem spolehlivě dodávané elektřiny. Rychlost skutečného odklonu od uhlí bude méně záviset na počtu nově instalovaných panelů než na schopnosti využít jejich výrobu ve chvíli, kdy je potřeba.

Dopad na čínský solární průmysl a globální dodavatelské řetězce

Zpomalení domácí výstavby představuje pro čínské výrobce fotovoltaiky obtížné období. Slabší růst projektů, nadbytečná výrobní kapacita a tvrdá cenová konkurence mohou tlačit na marže v celém dodavatelském řetězci. Analytici už spojili změnu čínské politiky s očekávaným zpomalením solární expanze a pokračujícími problémy výrobců, kteří se potýkají s nadprodukcí.

Dopad může být globální. Pokud budou čínští producenti kvůli slabší domácí poptávce agresivněji hledat odbyt v zahraničí, nižší ceny panelů mohou podpořit rozvoj solární energetiky na dalších trzích. Dlouhodobý přebytek nabídky však zároveň může urychlit zavírání továren, konsolidaci odvětví a odchod méně konkurenceschopných firem.

Pro investory proto není hlavní zprávou jen to, že solární energie vyhrála závod o instalovanou kapacitu nad uhlím. Čínský fotovoltaický sektor vstupuje do tržněji orientované fáze právě ve chvíli, kdy se jeho instalovaný park stal klíčovou součástí celé energetické soustavy. Úspěšnější budou stále více firmy a projekty, které dokážou řídit cenová rizika, zajistit si připojení k síti a pomoci proměnit proměnlivou výrobu ve spolehlivě dostupnou elektřinu.

Závěr

Překonání uhlí solární kapacitou v Číně v červenci 2026 je historickým symbolem rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů. Zatím však nejde o příběh vytlačení uhlí z výroby elektřiny. Solární výroba rychle roste, nové instalace po cenové reformě výrazně zpomalily a rozhodující další krok bude představovat výstavba sítí, úložišť a tržní infrastruktury, která umožní proměnit rekordní solární kapacitu ve větší podíl spolehlivě dodávané elektřiny.