Vesmírný teleskop Roman úspěšně odstartoval. Teď ho čeká milion mil dlouhá cesta

Úspěšný start je za teleskopem, nikoli však jeho nejtěžší část mise. Nancy Grace Roman Space Telescope odstartoval 30. srpna 2026 v 7:26 místního východoamerického času (EDT) na palubě rakety SpaceX Falcon Heavy z rampy Launch Complex 39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Krátce po oddělení od nosiče se podle NASA podařilo rozvinout solární panely i spodní tepelný štít chránící přístroje. 57

První dny po startu

Roman nyní směřuje k druhému Lagrangeovu bodu soustavy Slunce–Země, označovanému L2. Jde o oblast přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země, kde bude observatoř obíhat Slunce po takzvané halo dráze. NASA popisuje let k L2 a související uvádění teleskopu do provozu jako zhruba tříměsíční proces. 3515

Dne 31. srpna provedl Roman první korekci dráhy – přibližně tříminutový zážeh trysek, který upravil jeho trajektorii. Šlo o první ze dvou plánovaných korekcí; další může být potřeba později během letu. 57

Během cesty budou pozemní týmy postupně rozmisťovat anténu a kryt apertury, zapínat jednotlivé systémy a kontrolovat jejich stav. Následovat bude přibližně devadesátidenní fáze kalibrací a testů. Očekávané první snímky na začátku roku 2027 proto představují důležitý milník mise, nikoli automaticky okamžik zahájení plnohodnotného přehlídkového programu. 28

Hubbleovo zrcadlo, ale mnohem širší pohled

Roman má primární zrcadlo o průměru 2,4 metru – stejně velké jako Hubbleův vesmírný teleskop. Jeho hlavní předností však nebude jen ostrost obrazu, ale především výrazně širší zorné pole v infračervené části spektra. 101419

Observatoř ponese dva přístroje:

• Wide Field Instrument bude pořizovat rozsáhlé infračervené přehlídky oblohy. Jeho 300megapixelová kamera umožní sledovat obrovské množství galaxií a objektů v různých obdobích vývoje vesmíru. 14
• Coronagraph Instrument je technologická demonstrace pro přímé zobrazování exoplanet. Pomocí masek a aktivně řízených deformovatelných zrcadel potlačí jas mateřské hvězdy, aby bylo možné lépe zachytit slabší světlo planet v její blízkosti. 101418

Proč se mluví o špionážním satelitu?

Optická sestava Romanu vychází z teleskopu, který NASA získala od amerického Národního průzkumného úřadu (National Reconnaissance Office, NRO). Hardware původně vznikal pro utajovaný průzkumný program. NASA a průmysloví partneři jej však přestavěli, doplnili, integrovali a otestovali pro zcela jiný účel: přesná infračervená astronomická pozorování. 11422

Nejde tedy o použití špionážního satelitu v původní podobě. Zděděné části posloužily jako základ, který byl upraven tak, aby vyhovoval vědeckému programu observatoře. 22

Co chce Roman zjistit?

Temná energie a zrychlující se vesmír

Roman bude mapovat rozložení a vývoj kosmické struktury. Pomocí slabého gravitačního čočkování, shlukování galaxií a měření vzdáleností supernov bude zkoumat, proč se rozpínání vesmíru zrychluje. Výsledky mohou napovědět, zda se vlastnosti temné energie v čase mění, nebo zda bude nutné upravit naše chápání gravitace. 13

Teleskop temnou energii přímo „neuvidí“. Změří však její pozorovatelné účinky na obrovském objemu vesmíru a pomůže zpřesnit statistiku i porovnat různé kosmologické modely. 13

Temná hmota

Stejná široká přehlídka oblohy umožní odvozovat rozložení temné hmoty z její gravitace. Ta ovlivňuje tvary a pohyby galaxií i světlo vzdálených objektů, přestože sama světlo nevyzařuje ani přímo neodráží. 13

Exoplanety včetně planet bez hvězdy

Roman provede také mikročočkový průzkum směrem ke středu Mléčné dráhy. Tato metoda může odhalit chladné a vzdálené planety, včetně takzvaných volně plujících planet, které neobíhají žádnou hvězdu. Koronograf mezitím otestuje technologie potřebné pro budoucí mise zaměřené na přímé zobrazování exoplanet. 34

Supernovy jako kosmické měřítko

Program supernov se zaměří na rozsáhlé a dobře kalibrované vzorky supernov typu Ia v různých obdobích historie vesmíru. Tyto exploze slouží jako standardizovatelná „svíčka“ pro měření kosmických vzdáleností a pomáhají zpřesňovat takzvaný žebřík vzdáleností používaný při výzkumu temné energie. 11

Kolik mise stojí a kdo se na ní podílí?

Úřad generálního inspektora NASA odhadl celkové náklady mise přibližně na 4,3 miliardy dolarů, což je nárůst oproti dřívějšímu odhadu 3,9 miliardy dolarů. Základní plán počítá s pětiletým vědeckým provozem, přičemž NASA usiluje až o desetileté trvání, pokud to dovolí stav observatoře a zásoby pohonných látek. 1115

Misi řídí Goddardovo středisko kosmických letů NASA. Podílejí se na ní také Jet Propulsion Laboratory, Caltech/IPAC, Space Telescope Science Institute, NASA Ames a průmysloví partneři včetně společnosti L3Harris. Součástí projektu je širší vědecký tým i komunita badatelů, kteří budou moci žádat o pozorovací čas. 13144

Jméno po ženě, která pomohla změnit NASA

Observatoř nese jméno Nancy Grace Romanové, první hlavní astronomky NASA a významné zastánkyně kosmické astronomie. Pomáhala prosazovat vědecké i organizační základy, díky nimž se mohly uskutečnit mise Hubbleova teleskopu a dalších vesmírných observatoří. Pojmenování další vlajkové širokoúhlé observatoře po Romanové proto připomíná její dlouhodobý vliv na americký i světový výzkum vesmíru. 12

Start, rozvinutí solárních panelů a první korekční zážeh jsou potvrzené události. Přesný termín příletu k L2, délka jednotlivých kroků uvádění do provozu i vydání prvních snímků na začátku roku 2027 zůstávají plánovanými cíli a mohou se změnit. 58