Rekordní růst hladiny oceánu a odumírání korálů staví tichomořské ostrovy do první linie klimatické krize

Klimatické varování, které zaznělo v Palau, se netýká jen nového rekordu v růstu hladiny oceánů. Dvě zveřejněná hodnocení popsala propojenou krizi: stoupající moře vystavují tichomořské komunity mimořádnému tlaku a oteplující se oceány poškozují korálové útesy, na nichž závisí potraviny, obživa i ochrana pobřeží.

Hlavní poselství je naléhavé: s adaptací je nutné začít okamžitě, sama o sobě ale nedokáže nahradit rychlé a výrazné snížení globálních emisí skleníkových plynů.

Co ukázaly zprávy z Palau

• Růst hladiny oceánů zrychluje: Globální průměrná hladina oceánů v roce 2024 stoupla o rekordních 5,9 milimetru. Přispělo k tomu oteplování oceánů i tání ledovců a pevninských ledových štítů. 119
• Tichomořské ostrovy jsou vystaveny nadprůměrnému riziku: Relativní hladina oceánů v tichomořských malých ostrovních rozvojových státech roste více než dvojnásobným tempem oproti světovému průměru. Ohrožuje nízko položenou půdu, zásoby sladké vody, infrastrukturu i zdroje obživy. 2
• Vysídlení může mít obrovský rozsah: OSN uvádí odhady, podle nichž by růst hladiny oceánů mohl do roku 2050 přispět k vysídlení až 1,2 miliardy lidí po celém světě. Nejde o přesný počet lidí, kteří budou nuceni odejít, ale o odhad možného vystavení riziku a migraci. 2
• Finance za potřebami zaostávají: Potřeby rozvojových zemí na klimatickou adaptaci se odhadují na přibližně 310 až 365 miliard dolarů, zatímco v roce 2023 bylo k dispozici zhruba 26 miliard dolarů adaptačního financování.
• Korálové útesy přicházejí o čas na zotavení: Mořské vlny veder a opakované bělení přicházejí příliš často na to, aby se mnohé útesy stačily plně obnovit. Výsledkem může být kumulativní „sestup po schodech“ k úpadku.

Proč na rekordním růstu hladiny záleží

Několik milimetrů za jediný rok může působit zanedbatelně. Hladina však postupně stoupá a její dopady se sčítají s přílivem, bouřkovými přívaly, erozí pobřeží a pronikáním slané vody do půdy i zdrojů pitné vody. OSN upozorňuje, že dopady jsou výrazně nerovnoměrné a u malých ostrovních rozvojových států mohou ohrozit samotnou obyvatelnost některých území.

Tichomořské komunity jsou zranitelné mimo jiné proto, že domy, silnice, hospodářská činnost a základní služby se soustřeďují na úzkých pobřežních pásech. Stoupající moře může poškodit také zásoby sladké vody a tradiční způsoby obživy. Nejde tedy jen o ústup pobřežní čáry, ale o otázku bezpečnosti, kontinuity komunit a jejich budoucnosti. 819

Podle zprávy OSN rostla relativní hladina oceánů v tichomořských malých ostrovních rozvojových státech více než dvojnásobným tempem oproti globálnímu průměru. Vlády tichomořských zemí upozorňují i na rozměr odpovědnosti: jejich státy se na globálních emisích podílely jen minimálně, přesto čelí některým z nejvážnějších následků. Prezident Palau Surangel Whipps Jr. vyzval k naléhavým krokům proti růstu hladiny, bělení korálů, okyselování oceánů a extrémnímu počasí. 5

Co znamená odhad 1,2 miliardy vysídlených lidí

Zpráva OSN varuje, že růst hladiny oceánů by mohl do roku 2050 přispět k vysídlení až 1,2 miliardy lidí na celém světě. 2 Toto číslo nelze chápat jako jistý počet lidí, kteří budou do daného data nuceni opustit své domovy. Skutečný vývoj ovlivní budoucí emise, míra ohrožení pobřeží, adaptační opatření, kvalita infrastruktury, územní plánování i rozhodnutí, zda lze komunity bezpečně udržet na místě.

V tichomořských ostrovních státech je přesun obyvatel spojen také s kulturou, suverenitou a právy komunit. Adaptační strategie by proto měly tam, kde je to možné, chránit právo lidí zůstat na půdě předků. Zároveň musí připravovat dobrovolný, kulturně citlivý a na právech založený přesun tam, kde se rizika stanou nevyhnutelnými.

Obrovská mezera ve financování adaptace

Problém nespočívá pouze v tom, že zranitelné země potřebují více peněz. Potřebují také financování, ke kterému se lze snadno dostat, které je předvídatelné a které odpovídá menším místně vedeným projektům. Na jednání v Palau zazněl odhad adaptačních potřeb rozvojových zemí ve výši 310 až 365 miliard dolarů oproti 26 miliardám dolarů dostupným v roce 2023.

Výzkum zaměřený na tichomořské ostrovní státy rovněž ukazuje, že jejich potřeby rychle rostou, zatímco současné financování je výrazně nedostatečné a obtížně dostupné. Chybějící prostředky komplikují opatření, která jsou potřeba už nyní: odolnější infrastrukturu, systémy včasného varování, ochranu pobřeží, zabezpečení sladké vody, lepší klimatická data i promyšlené možnosti přesídlení.

Mechanismy vedené samotným Pacifikem, například navrhovaný Pacific Resilience Facility, mají pomoci nasměrovat peníze k menším komunitním projektům. Ty často jen obtížně získávají podporu z velkých mezinárodních klimatických fondů. 8 Příloha zprávy OSN zároveň zdůrazňuje význam rychlých komunitních grantů a posílení technických kapacit, aby se adaptační finance daly skutečně využít v praxi. 17

Korály už nemají čas se zotavit

Druhé hodnocení přidává k varování před stoupající hladinou oceánů ekologický rozměr. Global Coral Reef Monitoring Network uvádí, že klimaticky podmíněné mořské vlny veder jsou častější a intenzivnější. Korálové útesy tak mají mezi jednotlivými epizodami bělení stále méně času na obnovu.

K bělení dochází, když tepelný stres přiměje korály vypudit organismy, které jim poskytují značnou část barvy a energie. Pokud vysoké teploty trvají dostatečně dlouho, korály mohou uhynout. Nebezpečí může zesílit jev El Niño: teplejší voda spojená s tímto klimatickým vzorcem se přidává k dlouhodobému oteplování a významné epizody bělení se časově překrývaly se silnými projevy El Niño.

Největším problémem proto není jen síla jedné epizody bělení, ale především zkracující se interval do dalšího šoku. Opakovaný tepelný stres může snížit pokryvnost korálů i jejich schopnost rozmnožování dříve, než se útesové společenství znovu ekologicky vzpamatuje. Vědci a zprávy o hodnocení tento proces popisují jako „sestup po schodech“: po každém dalším zásahu je obnova obtížnější a roste riziko fakticky nevratné ztráty.

Místní opatření pomáhají, globální oteplování ale nezastaví

Místní péče o útesy má stále zásadní význam. Omezení nadměrného rybolovu, neudržitelné pobřežní výstavby, znečištění a zhoršené kvality vody může zvýšit odolnost útesů vůči tepelnému stresu. Hodnocení korálů výslovně upozorňuje, že tyto místní tlaky snižují schopnost útesů vyrovnat se s klimaticky poháněnými mořskými vlnami veder.

Místní správa však má své limity. Nedokáže ochladit oceán oteplený globálními emisemi ani vrátit čas na zotavení, o který útesy přicházejí. Ochrana tichomořských komunit a korálů proto vyžaduje dva kroky současně:

1. Rychlé snižování emisí hlavními znečišťovateli, které zpomalí další oteplování a růst hladiny oceánů.
2. Dostupné adaptační financování ve formě grantů pro místně vedenou odolnost, systémy včasného varování, ochranu pobřeží a sladké vody, péči o ekosystémy a plánování přesunů založené na právech komunit.

Z tohoto důvodu představitelé OSN vyzvali lídry skupiny G20, aby navštívili tichomořský atol a na vlastní oči viděli následky změny klimatu. Zároveň požadují smysluplné závazky v rámci procesu navazujícího na jednání v Tuvalu. 2

Poselství z Palau nebylo žádostí o charitu. Tichomořské státy požadují kroky a zdroje odpovídající rizikům, kterým čelí země stojící v první linii klimatické krize.