Korálové útesy dostávají na zotavení stále méně času

Hlavní zjištění zprávy Status of Coral Reefs of the World: 2025, kterou vydala Globální síť pro monitorování korálových útesů (GCRMN), nespočívá jen v tom, že korálů ubývá. Marine heatwaves neboli mořské vlny veder se vracejí dříve, než se mnohé útesy stačí plně zotavit. Korálům se tak zkracuje období potřebné k růstu, dospívání a rozmnožování. Opakované poškození se proto může změnit v dlouhodobý a potenciálně nevratný úpadek. 15

Dosud nejrozsáhlejší globální hodnocení

Zpráva sleduje změny v letech 1980 až 2024. Vychází z více než 21 milionů pozorování, z více než 87 000 průzkumů a z 36 886 lokalit ve 124 zemích, teritoriích a ekonomikách. Tak rozsáhlý soubor dat umožňuje porovnávat dlouhodobé trendy mezi regiony, místo aby každé bělení bylo vnímáno jako izolovaná krize. 813

Klíčovým ukazatelem je pokryv tvrdými korály — podíl povrchu útesu pokrytý živými korály, které budují útesovou strukturu. V období 2020–2024 byl globální pokryv tvrdými korály o 9,5 % nižší než průměr referenčního období 1980–2009. Neznamená to, že během samotných let 2020–2024 zmizelo 9,5 procentního bodu pokryvu; jde o rozdíl mezi průměry obou období. 3411

Proč je kratší čas na zotavení tak důležitý

Po bělení se korály mohou zotavit, pokud přeživší kolonie znovu nabydou zdraví a na útesu dorostou nové korály. Problémem je stále častější opakování tepelných šoků. Globální epizody bělení se nyní vracejí přibližně po pěti až šesti letech, zatímco v minulosti mezi nimi bývaly mnohem delší přestávky. 5

Když mají útesy dostatek času, dokážou se do určité míry obnovit. Po třetí globální epizodě bělení se globální pokryv tvrdými korály mezi lety 2017 a 2019 zvýšil přibližně o 6 %. Tak dlouhé období na zotavení je však stále obtížnější získat: další silná vlna veder může přijít dříve, než korály dorostou do velikosti a věku potřebného k rozmnožování a obnově útesové struktury. 1

Vědci tento mechanismus popisují jako postupný, „schodovitý“ úpadek. Každá epizoda odstraní část korálů a další poškození může přijít ještě předtím, než ekosystém nahradí předchozí ztráty.

Bělení v letech 2023–2025 překonalo dosavadní měřítko

Čtvrtá globální epizoda bělení korálů začala v roce 2023 a podle programu NOAA Coral Reef Watch pravděpodobně skončila v roce 2025. Od ledna 2023 do září 2025 zasáhl tepelný stres na úrovni způsobující bělení přibližně 84,4 % světové plochy korálových útesů. Hromadné bělení bylo zaznamenáno nejméně v 83 zemích a teritoriích. 17

Samostatná akademická analýza odhadla, že tepelný stres zasáhl přibližně 87 % světových útesů. Medián kumulovaného tepelného stresu byl podle této studie téměř o 50 % vyšší než při předchozím globálním rekordu. Rozdíl mezi hodnotami 84,4 % a 87 % vyplývá z odlišných metod a měřených ukazatelů. Oba zdroje se však shodují, že šlo o mimořádnou událost rozsahem i intenzitou. 18

Tato epizoda ukazuje, proč jsou rekordně teplé oceány pro útesy tak nebezpečné. Bělení už není vzácným narušením, mezi kterým mají ekosystémy dlouhé období klidu. Stává se součástí opakujícího se cyklu tepelného stresu a nedokončené obnovy.

Další tepelný šok může přijít příliš brzy

Vědci nyní sledují nejen dopady dlouhodobě teplých oceánů, ale také možnost dalšího silného jevu El Niño. Ten může k už tak vyšší teplotě oceánu přidat krátkodobé oteplení a zvýšit riziko dalších mořských vln veder a epizod bělení. 18

Některé analýzy korálových záznamů naznačují, že El Niño mohlo být v posledních desetiletích intenzivnější. Tato možnost však zůstává předmětem vědeckého výzkumu a nejde o definitivně potvrzené vysvětlení všech změn v chování tohoto jevu.

Bez ohledu na tuto dosud otevřenou otázku je bezprostřední riziko zřejmé: vyšší základní teplota oceánů znamená, že útesy jsou zranitelnější ve chvíli, kdy přirozená klimatická variabilita přidá další vlnu horka.

Proč byla zpráva představena v Palau

Hodnocení bylo představeno v Palau v souvislosti se zasedáním Fóra tichomořských ostrovů. Globální data se tak dostala přímo před představitele regionu, jehož komunity, ekonomiky a pobřežní prostředí jsou úzce spjaty s oceánem. Načasování zároveň dává zjištěním politický význam před konferencí COP31, kde představitelé tichomořských států prosazují důraznější klimatická opatření.

Tento kontext posiluje hlavní politické poselství zprávy: ochranu útesů nelze oddělit od klimatické politiky. Místní péče může zvýšit šanci konkrétního útesu přežít tepelný stres, sama však nezabrání dalšímu oteplování oceánů, pokud globální emise skleníkových plynů zůstanou vysoké.

Co je podle vědců potřeba

Řešení má dvě vzájemně propojené části:

• Rychle a výrazně snížit emise skleníkových plynů. Omezení oteplování oceánů je jediný způsob, jak snížit četnost a intenzitu vln veder, které stojí za hromadným bělením. GCRMN považuje za zásadní udržet oteplování výrazně pod 2 °C a usilovat o limit 1,5 °C. 1
• Omezit místní tlaky. Chráněná mořská území, menší znečištění a splachy sedimentů, udržitelný rybolov, adaptivní řízení a dlouhodobé monitorování mohou zvýšit odolnost útesů a jejich šanci na obnovu. 1

Výhled je vážný, ale zpráva neříká, že každý útes je odsouzen k zániku. Korály už ukázaly, že se při ústupu tepelného stresu a příznivých místních podmínkách dokážou zotavit. Klíčová otázka zní, zda budou budoucí období mezi vlnami veder dostatečně dlouhá — a zda snižování emisí přijde včas, aby tato odolnost měla význam v celosvětovém měřítku.