SAE hlásí zásah íránského dronu a popírají útok na základnu Al Minhad

Spojené arabské emiráty 31. srpna uvedly, že jejich letectvo zasáhlo dron přilétající z Íránu nad emirátskými teritoriálními vodami. Zároveň odmítly zprávy, podle nichž Írán zaútočil na leteckou základnu Al Minhad poblíž Dubaje, kde působí američtí vojáci. Íránská státní média předtím tvrdila, že na základnu zamířily desítky útočných dronů. Dostupné zprávy zatím nedokážou nezávisle potvrdit, která z obou verzí odpovídá skutečnosti. 117

Co SAE potvrdily

Ministerstvo obrany SAE uvedlo, že dron byl zaznamenán nad teritoriálními vodami země při přiblížení ze směru od Íránu. Veřejně však neuvedlo, co bylo jeho cílem ani zda formulace „zasáhly“ znamená, že byl dron sestřelen. 35

Ministerstvo dodalo, že emirátské ozbrojené síly zůstávají ve vysokém stupni pohotovosti a systémy protivzdušné obrany nepřetržitě sledují vzdušný prostor země. Ministerstvo zahraničí SAE označilo incident za nebezpečnou eskalaci a uvedlo, že si země vyhrazuje právo reagovat způsobem, který ochrání její národní bezpečnost. 214

Abú Dhabí samostatně označilo zprávy o raketovém útoku na základnu Al Minhad za nepravdivé či nepodložené. Íránská armáda podle státních médií uvedla, že desítkami dronů zaútočila na americká vojenská aktiva na základně v odvetě za americký úder na ostrov Lárak. 1417

Reakce sousedních zemí

Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) odsoudila to, co označila za agresivní íránský útok dronem. Událost podle ní představuje nebezpečnou eskalaci a porušení svrchovanosti a bezpečnosti SAE.

Incident odsoudilo také Jordánsko, které jej označilo za porušení emirátské svrchovanosti a hrozbu pro bezpečnost i územní celistvost země. Kuvajt vyjádřil Abú Dhabí plnou solidaritu a podporu jeho svrchovanosti.

Diplomatická reakce ukazuje, proč má událost význam i mimo samotný spor o dron. Jakýkoli útok týkající se státu Perského zálivu, který hostí americké síly, může rozšířit konfrontaci mezi Spojenými státy a Íránem v širší regionální krizi.

Co předcházelo: útok na ostrově Lárak

Incident následoval po amerických úderech na dvě íránská odpalovací zařízení na ostrově Lárak v Hormuzském průlivu. Americký představitel uvedl, že příslušníci íránských Revolučních gard byli pozorováni při přípravě raket nesoucích námořní miny k odpalu do této vodní cesty.

Írán následné útoky na cíle spojené s americkou armádou v Jordánsku a SAE označil za odvetu. Jordánsko uvedlo, že jeho protivzdušná obrana zachytila osm raket, které po údajných útocích na americké základny pronikly do jordánského vzdušného prostoru.

K dalším tvrzením z bojiště je nutné přistupovat opatrně. Íránské síly tvrdily, že sestřelily americký dron MQ-9, zatímco námořnictvo Revolučních gard uvedlo, že tanker začal hořet po nárazu do dvou námořních min. Zde citované zdroje ani jednu z těchto událostí nezávisle nepotvrzují.

Proč je incident důležitý

Bezprostřední fakta jsou užší než některá tvrzení, která se kolem události šíří: SAE potvrdily jeden dron přilétající z Íránu nad svými vodami, popřely úspěšný útok na základnu Al Minhad a uvedly své síly do zvýšené pohotovosti. Rozsah i výsledek íránské údajné operace s drony zůstávají neověřené. 13

Strategické riziko je však širší. Vojenská aktivita v okolí Láraku, údajné přípravy k rozmístění min, útoky či údajné útoky na lodní dopravu a údery namířené proti základnám s americkou přítomností zvyšují možnost chybných rozhodnutí v okolí Hormuzského průlivu. Podle zpráv je konfrontace součástí konfliktu a blokády trvajících téměř šest měsíců. Írán a Omán zároveň údajně zkoumají možnost dočasného navigačního koridoru. 21

SAE již dříve až do odvolání pozastavily obchod, komerční výměnu i finanční transakce s Íránem poté, co Teherán obvinily z odpálení dvou balistických raket směrem k zemi. Írán toto obvinění odmítl. 181920

Vývoj tak ukazuje, že konflikt už není omezen pouze na přímou konfrontaci Spojených států s Íránem. Součástí eskalace se stává vzdušný prostor států Perského zálivu, vojenské základny, obchodní lodní doprava i ekonomické vztahy. Zároveň zůstává klíčovou otázkou, nakolik lze věřit konkurenčním tvrzením o průběhu vojenských operací.