Peking chce před jednáním o AI záruky od Washingtonu. Spor s Anthropic může dialog zablokovat

Co Čína požaduje před věcným jednáním

Peking podle veřejně dostupných vyjádření podmiňuje skutečně věcný dialog o bezpečnosti umělé inteligence změnou toho, co označuje za nátlakovou technologickou politiku Washingtonu. Čínský státní účet Yuyuantantian, napojený na televizi CCTV, uvedl, že Spojené státy musí prokázat, že jejich AI firmy podléhají stejným pravidlům v oblasti bezpečnosti, zveřejňování informací a auditů. Zároveň podle Pekingu musí být jasně rozlišeno mezi skutečnou bezpečnostní hrozbou a pouhou technologickou konkurencí. 1

Čína také požaduje, aby Washington přestal využívat obvinění z krádeže duševního vlastnictví a porušování exportních kontrol k potlačování čínských vývojářů AI. Přesný seznam formálních a operativních podmínek ale z dostupných zpráv nevyplývá; podrobnější tvrzení by proto byla spekulací. 15

Jednání se mají uskutečnit v září, pravděpodobně před plánovanou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Spojených státech 24. září. Termín, účastníci i přesný rozsah rozhovorů však podle dostupných informací ještě nebyly definitivně dohodnuty. 56

Proč Peking mluví o „hegemonii v AI“

Čínské ministerstvo obchodu v červenci označilo možné americké vyšetřování, sankce a obchodní restrikce vůči čínským AI firmám za „hegemonii v AI“. Washington podle Pekingu hrozí tresty na základě dosud neprokázaných obvinění, že čínské společnosti pomocí takzvané destilace kopírují pokročilé americké modely. Čína uvedla, že na kroky, které by zásadně poškodily její zájmy, odpoví protiopatřeními. 4

Spor se tak netýká jen bezpečnosti modelů nebo ochrany duševního vlastnictví. V pozadí je otázka, zda mají Spojené státy právo omezovat přístup čínských firem k americkým čipům, modelům a know-how, aby neposilovaly čínské vojenské a kybernetické kapacity. Peking naopak tvrdí, že taková omezení mají především udržet americkou technologickou převahu.

Co Anthropic vytýká laboratoři Qwen

Americká společnost Anthropic, která vyvíjí model Claude, v dopise z 10. června adresovaném předním americkým senátorům obvinila operátory napojené na Alibaba a její laboratoř Qwen z rozsáhlé kampaně zaměřené na získání schopností Claude. Podle firmy bylo mezi 22. dubnem a 5. červnem vytvořeno téměř 25 000 podvodných účtů, přes které proběhlo více než 28,8 milionu interakcí s modelem. 23

Anthropic tvrdí, že cílem byla takzvaná destilace modelu. Při ní vývojáři systematicky využívají odpovědi pokročilejšího modelu k trénování jiného, obvykle levnějšího nebo menšího systému. V tomto případě měla kampaň podle Anthropic těžit především ze schopností Claude v oblasti programování, práce se softwarem a agentního či autonomního uvažování, aby je bylo možné napodobit v systémech Qwen. 10

Jde o tvrzení společnosti Anthropic, nikoli o pravomocně potvrzený závěr. Z dostupných podkladů rovněž nevyplývá podrobná reakce společnosti Alibaba, takže není možné prezentovat obvinění jako prokázaný fakt.

Jak reaguje Peking a co může udělat s vlastními modely

Čínské úřady vykreslují stížnost Anthropic i zvažované americké sankce jako součást širší snahy Washingtonu udržet si technologický náskok, nikoli jako neutrální prosazování bezpečnostních či autorskoprávních pravidel. Zároveň se v Číně diskutuje o zrcadlovém omezení přístupu zahraničních uživatelů k nejpokročilejším čínským modelům, včetně některých dosud nevydaných systémů. Do těchto úvah byly zapojeny přední technologické firmy a jednání vedlo čínské ministerstvo obchodu. 610

Tento krok by znamenal, že Peking považuje přístup k nejlepším modelům za strategickou páku, ne pouze za obchodní otázku. Zvažovaná omezení se mají týkat uzavřených i modelů s otevřenými vahami. Nejde však o potvrzené, již přijaté opatření. 610

O čem se mohou rozhovory skutečně bavit

Pokud se dialog uskuteční, realistická agenda může zahrnovat především technické a bezpečnostní otázky:

• Rizika nejpokročilejších modelů: například ztrátu kontroly nad jejich chováním, nebezpečné zneužití nebo schopnost pomáhat při rozsáhlých kybernetických útocích. 7
• Kybernetickou bezpečnost a destilaci: obě strany mohou diskutovat o krádeži modelů, neoprávněném získávání jejich výstupů a o tom, jak bránit využití AI při kybernetických operacích. 4
• Definici „frontier“ neboli špičkového modelu: společný technický práh by mohl být základem pro budoucí hlášení rizik, testování nebo výměnu informací.
• Modely s otevřenými vahami: jejich parametry lze stáhnout, upravovat a provozovat mimo kontrolu původního vývojáře. Čínské firmy v této oblasti rychle postupují, zatímco americké společnosti jako Anthropic, OpenAI nebo Google udržují své hlavní modely pod přísnější kontrolou. Rozdílná míra otevřenosti proto vede k odlišným představám o vymahatelnosti pravidel a bezpečnostních pojistkách. 89

Nejpravděpodobnějším konkrétním výsledkem by tak mohla být shoda na vymezení špičkové AI nebo na základních bezpečnostních principech. Dohoda o exportních kontrolách, ochraně duševního vlastnictví, pravidlech pro přístup k modelům či přeshraničních auditech je podstatně méně pravděpodobná.

Proč širší dohoda zůstává nepravděpodobná

Bezpečnostní rozhovory probíhají uvnitř rychle se vyostřujícího mocenského soupeření. Washington chce zabránit tomu, aby americké čipy, modely a technické znalosti posilovaly čínské vojenské a kybernetické schopnosti. Peking zase odmítá omezení, která podle něj pouze konzervují americkou převahu. Právě hrozba sankcí kvůli obviněním kolem Anthropic už podle analytiků ohrožuje samotný plánovaný dialog. 34

Zářijové schůzky proto mohou být spíše pokusem o snížení napětí a nastavení komunikačních kanálů než cestou k vyřešení celého sporu. I případná technická shoda by se nemusela přenést do oblasti obchodu, sankcí nebo kontroly strategických technologií.

Soupeření pokračuje i mimo bilaterální jednání

Konflikt se neodehrává pouze u jednacího stolu. Huawei nabídla egyptské vládě vybudování AI datových center pro veřejný sektor včetně vojenského a dohledového využití. Návrh počítá s čipy Ascend a Washington podle dostupných zpráv připravuje konkurenční nabídku. 212

Případ Egypta ukazuje, že Spojené státy a Čína soupeří o celý zahraniční technologický ekosystém: o čipy, výpočetní kapacitu, cloudové služby, datová centra i standardy pro jejich správu. Rozhodnutí o infrastruktuře v Africe a na Blízkém východě může na dlouhou dobu ovlivnit, na čí technologie a pravidla se dané země napojí.

Čína zároveň prosazuje otevřenější modely AI jako alternativu k americkým proprietárním systémům a v červenci představila návrh Světové organizace pro spolupráci v oblasti umělé inteligence. Tím se snaží nabídnout vlastní podobu globálního uspořádání AI a omezit vliv Spojených států v tomto sektoru. 13

Dostupné podklady však nepotvrzují konkrétní tvrzení o dronech, úplný rozsah amerických infrastrukturních nabídek v Africe a na Blízkém východě ani přesně vyčíslený růst čínského podílu na globálním využívání AI modelů. Jisté je širší vyústění: bezpečnostní dialog o umělé inteligenci se odehrává v rámci závodu o čipy, modely, data, datová centra, exportní pravidla, komerční přístup a možnost určovat globální normy.