Bessent: Éra abeho­nomiky je u konce. Co to znamená pro japonské sazby a jen

Komentáře amerického ministra financí Scotta Bessenta naznačují změnu v japonské hospodářské politice: podle něj éra abeho­nomiky pravděpodobně skončila. Zároveň vyjádřil důvěru v guvernéra Bank of Japan (BOJ) Kazua Uedu, který má s podporou premiérky Sanae Takaichi zvolit pro japonskou ekonomiku správný postup.

Bessent však současně nevyzval k okamžitému zopakování společného zásahu na devizovém trhu z 31. července. To platilo i poté, co jen znovu oslabil směrem k hranici 160 jenů za dolar a nakrátko se pod ni dostal. Rozlišil totiž mezi samotnou úrovní kurzu a chaotickým, destabilizujícím pohybem. Kurz je podle něj problém, tempo a charakter posledního oslabení však podle jeho hodnocení nevyžadovaly mimořádnou akci. 117

Co znamená konec abeho­nomiky

Abeho­nomika označuje hospodářský rámec spojovaný s dlouhodobě nízkými úrokovými sazbami a výraznou podporou ekonomiky prostřednictvím měnové politiky. Bessent pro další období použil označení „Takaichi-nomika“ a naznačil, že BOJ by měla rozhodovat o normalizaci sazeb samostatně, nikoli zůstávat svázaná dědictvím mimořádně uvolněné politiky. 9

Jeho vyjádření podporovalo vyšší sazby, nešlo ale o přímý pokyn japonské centrální bance. Když dostal otázku, zda by BOJ měla kvůli slabému jenu zvažovat po sobě jdoucí zvýšení sazeb, Bessent odpověděl, že japonským politikům nebude říkat, co mají dělat. Od Uedy očekává, že „udělá správnou věc“ pro japonskou ekonomiku.

Tohle rozlišení je důležité: Bessent naznačil, že přísnější měnová politika by mohla jenu pomoci, zároveň ale formálně ponechal načasování i tempo zvyšování sazeb na BOJ.

Proč může být jen pod 160 stále „pod kontrolou“

Společná americko-japonská operace z 31. července byla prezentována jako reakce na chaotické pohyby měny. Zásah dočasně posílil jen vůči dolaru o více než pět jenů, později však měna část zisků odevzdala a znovu se přiblížila hranici 160 jenů za dolar. 410

Bessentovo hodnocení, že pohyb je „poměrně dobře zvládnutý“, se soustředilo spíše na chování trhu než na jedinou konkrétní kurzovou hranici. Pro obchodníky je 160 jenů důležitá psychologická úroveň, její překročení ale samo o sobě neznamená, že úřady okamžitě zasáhnou. Bessent zřejmě takovou reakci rezervuje pro rychlý nebo destabilizující propad, ne pro pozvolnější oslabování. 817

To také vysvětluje, proč jeho slova nevyvolala výrazné posílení jenu. Nenabídl pevný příslib další intervence ani harmonogram rychlejší série zvýšení sazeb BOJ. Trh proto získal jen málo nové informace, kterou by mohl okamžitě započítat do cen.

Slabý jen zvyšuje tlak na BOJ

Slabší jen zdražuje dovážené zboží a komodity v přepočtu na japonskou měnu, a přispívá tak k inflačnímu problému Japonska. Bessent varoval, že současná úroveň jenu může vytvářet širší rizika včetně konkurenčního oslabování dalších asijských měn. 1

BOJ se zároveň více zaměřuje na riziko vyšší inflace. Po ponechání hlavní sazby na 1 % v červenci centrální banka upozornila, že základní inflace může překonat její cíl, a uvedla, že budoucí debaty budou více zohledňovat růst cenových tlaků.

Japonská centrální banka tak řeší nepříjemný kompromis. Rychlejší růst sazeb by mohl podpořit jen a omezit dovozní inflaci, zároveň by ale přísnější finanční podmínky mohly zpomalit hospodářskou aktivitu. Nejde tedy jen o obranu konkrétního kurzu, ale také o posouzení, zda se inflace stala natolik trvalou, aby ospravedlnila rychlejší ústup od podpůrné měnové politiky.

Proč trhy čekaly zvýšení sazeb v září

K 31. srpnu ukazovaly jednodenní úrokové swapy na 88% pravděpodobnost zvýšení sazeb BOJ na zasedání 17.–18. září. Očekávání podpořilo několik faktorů:

• varování BOJ, že základní inflace může překonat její cíl;
• jestřábí tón shrnutí názorů ze zasedání banky v červenci, na němž tvůrci politiky diskutovali o silnější reakci na inflační rizika; 18
• signály, že BOJ by mohla zrychlit ze současného tempa přibližně dvou zvýšení sazeb ročně;
• Bessentova veřejná podpora Uedy a jeho názor, že Japonsko musí překonat rámec abeho­nomiky. 9

Tržní očekávání se výrazně posunula už před Bessentovými posledními výroky. Impliko­vaná pravděpodobnost zvýšení sazeb v září vzrostla z 24 % 30. července na 76 % v polovině srpna. Pozdější růst na 88 % naznačuje, že sázka na blízké zvýšení sazeb byla v době Bessentova prohlášení z velké části započtena v kurzech.

Co Ueda naznačil o rychlejším růstu sazeb

Ueda uvedl, že BOJ by neměla zaostávat za vývojem inflace. Současně ponechal prostor pro zrychlení zvyšování sazeb, pokud by finanční podmínky zůstaly příliš uvolněné a výhled inflace by silnější reakci odůvodňoval.

To neznamená jistotu čtvrtletního zvyšování sazeb. Tempo normalizace však bude více záviset na nových datech o inflaci a ekonomice než na pevném kalendáři. Zprávy, že BOJ zvažuje agresivnější postup než dosavadní přibližně dvě zvýšení ročně, posílily očekávání zářijového kroku i případného dalšího utahování.

Proč jen na Bessentova slova téměř nereagoval

Omezená reakce trhu byla především důsledkem toho, že očekávání už byla vysoká. Obchodníci již přisuzovali zářijovému zvýšení sazeb značnou pravděpodobnost, takže Bessentovy komentáře spíše potvrdily existující názor, než aby vytvořily nový.

Bessent se navíc vyhnul dvěma výrokům, které by mohly vyvolat výraznější okamžitý pohyb: přímé výzvě k po sobě jdoucímu zvyšování sazeb BOJ a závazku zopakovat americko-japonskou intervenci. Místo toho Uedu pochválil a odkázal na jeho úsudek, takže tempo japonské normalizace zůstalo v rukou Tokia.

Výsledkem je zpráva s významem pro střednědobý výhled, ale s malým krátkodobým překvapením. Bessent podpořil silnější jen a odklon od mimořádně uvolněné politiky, zároveň však jasně uvedl, že o rychlosti normalizace sazeb rozhodne BOJ, nikoli americké ministerstvo financí.