Srpen přinesl ve Francii i Španělsku vyšší inflaci. Hlavním viníkem byla energie

Předběžné údaje za srpen ukázaly nové zrychlení inflace ve Francii i Španělsku. V obou zemích byl hlavním motorem růstu energetický šok, především dražší ropa a pohonné hmoty. Výrazně silnější byl dopad ve Španělsku, kde se meziroční inflace dostala nad 4 %.

Nešlo zatím o jasný důkaz plošného návratu domácích cenových tlaků. Většina dostupných údajů ukazovala spíše na nabídkový šok spojený s konfliktem na Blízkém východě. Pro centrální banku však zůstávalo rizikem, že se vyšší náklady na energie postupně promítnou do potravin, mezd a služeb. 415

Francie: inflace vzrostla na 2,4 %

Francouzský index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl o 2,4 %, zatímco v červenci činil růst 2,1 %. Výsledek odpovídal očekávání trhu. Harmonizovaný index spotřebitelských cen, který se používá pro srovnání mezi zeměmi Evropské unie, zrychlil na 2,7 % z červencových 2,4 %.

Hlavním důvodem byl skok cen energií. Energetická inflace se zvýšila na 16,7 % z 12,6 % v červenci, zejména kvůli ropným produktům. Ceny potravin rostly o 1,1 %, oproti 1,0 % v předchozím měsíci, přičemž čerstvé potraviny zdražily výrazněji. Naopak inflace ve službách zpomalila na 2,0 % z 2,2 % a ceny průmyslového zboží meziročně klesly o 0,4 %.

To je důležitý detail: francouzské zrychlení nebylo rovnoměrné napříč celým spotřebním košem. Energie růst celkového indexu výrazně zvedly, ale mírnější tlak ve službách naznačoval, že se cenový šok zatím nešíří do ekonomiky v plné šíři.

Na měsíční bázi předběžné údaje ukazovaly růst francouzského indexu přibližně o 0,7 % v srpnu. Přesné měsíční tempo harmonizovaného ukazatele však z dostupných podkladů nelze spolehlivě potvrdit.

Španělsko: inflace překvapila směrem nahoru

Ve Španělsku dosáhla meziroční inflace 4,3 %, což představovalo nárůst o 0,7 procentního bodu z červencových 3,6 %. Trh přitom očekával 4,2 %. Harmonizovaná inflace vzrostla na 4,5 % z 3,9 % a dostala se tak na více než dvojnásobek 2% cíle ECB. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní energie a nezpracované potraviny, naopak o desetinu klesla na 2,9 %.

Také ve Španělsku byly hlavním příspěvkem pohonné hmoty a maziva pro osobní automobily. Jejich ceny v srpnu rostly, zatímco ve stejném měsíci předchozího roku klesaly. Do meziročního srovnání se tak promítla nejen aktuální cena paliv, ale také takzvaný srovnávací základ z loňska. Potraviny a nealkoholické nápoje přispěly k růstu v menší míře, protože jejich ceny letos klesaly pomaleji než před rokem.

Měsíční změna španělského národního indexu činila podle předběžných údajů 0,7 %, zatímco harmonizovaný index vzrostl o 0,6 %. Jádrový index se meziměsíčně zvýšil o 0,2 %.

Jak údaje zapadají do vývoje v eurozóně

Inflace v celé eurozóně už v červenci vzrostla na 2,9 % z červnových 2,8 % a zůstala nad 2% cílem ECB. Hlavním impulzem byly vyšší ceny ropy, paliv a zemního plynu. Srpnová čísla z Francie a zejména ze Španělska naznačila, že energetický tlak pokračoval i ve třetím čtvrtletí. 1015

Španělsko se během roku 2026 postupně stalo výrazným inflačním odchylujícím se případem mezi velkými ekonomikami eurozóny. Červencových 3,6 % na národním indexu vystřídalo v srpnu 4,3 %. Přestože jádrová inflace mírně klesla, celkový údaj pro domácnosti znamenal rychlejší růst nákladů na dopravu a energie.

Co to znamenalo pro ECB

Srpnová data posílila tehdejší očekávání, že ECB na zasedání 10. září zvýší základní úrokové sazby o 25 bazických bodů a poté je delší dobu ponechá beze změny. Průzkum agentury Reuters z 10.–13. srpna ukazoval, že takový krok očekávala velká většina ekonomů. 7

ECB už dříve uvedla, že válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky. Zároveň upozornila, že ceny energií jsou velmi volatilní, zůstávají nad úrovněmi před konfliktem a plný dopad energetického šoku se teprve může projevit. 45

Pro měnovou politiku proto nebyl klíčový pouze jeden měsíc dražší ropy. Větší obavu představovaly takzvané druhotné dopady: vyšší ceny paliv mohou zvýšit náklady firem, dopravy a výroby, zdražit potraviny a následně podpořit požadavky na růst mezd. Pokud by se tlak přesunul také do služeb, inflace by mohla být trvalejší a obtížněji vratná.

Riziko stagflačního tlaku

Vyšší ceny ropy působí na ekonomiku dvěma směry. Domácnostem snižují reálné příjmy, protože za palivo, vytápění a dopravu zaplatí více. Firmám zvyšují výrobní a přepravní náklady. Současně mohou vedra, sucho a požáry poškodit zemědělskou produkci, zkomplikovat dodavatelské řetězce a zvýšit ceny potravin. 19

Jedna externí analýza citovaná agenturou Reuters odhadovala, že narušení způsobené horkem by mohlo ubrat evropskému hospodářství zhruba 1 % HDP. Nejde však o prognózu ECB. Analýza zároveň upozorňovala na nižší produktivitu práce, vyšší ceny potravin a elektřiny i komplikace v silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravě. 18

ECB tak čelila nepříjemnému kompromisu: vyšší sazby mohou brzdit poptávku a pomoci ukotvit inflační očekávání, zároveň ale dále zatěžují ekonomiku, která už čelí dražší energii a klimatickým výpadkům.

Fed, dolar a kurz EUR/USD

Pohled na americkou centrální banku se během srpna změnil. Po dřívějších slabších inflačních údajích trhy očekávaly, že Fed v září sazby ponechá beze změny. Po novějších datech a vystoupeních předsedy Kevina Warshe však pravděpodobnost zářijového zvýšení podle tržního ocenění vzrostla přibližně na 60 % z předchozích zhruba 40 %. 1720

Z toho nevyplývala spolehlivá konkrétní prognóza amerických sazeb na konec roku. Případné uvolňování měnové politiky se stalo nejistějším a více závislým na dalších inflačních datech. Dostupné podklady rovněž neposkytují ověřenou aktuální úroveň kurzu EUR/USD pro konec srpna ani přesné tržní ocenění koncoroční sazební trajektorie.

Jeden srpnový tržní přehled uváděl spotový kurz EUR/USD 1,1523, nešlo však o koncoroční prognózu. 16 Směrově by jestřábí ECB mohla podporovat euro, zatímco současné přecenění směrem k jestřábímu Fedu by nahrávalo dolaru. Výsledek proto závisel na tom, která z obou centrálních bank bude podle investorů nucena zpřísnit politiku více. 16

Srpnová inflace ve Francii a Španělsku tedy přinesla ECB důvod k opatrnosti, nikoli však jednoznačný důkaz, že se v eurozóně rozhořela široká domácí inflační spirála. Zatím šlo především o energetický šok. Pro další rozhodování bude klíčové, zda se jeho dopad zastaví u paliv, nebo se postupně promítne také do potravin, mezd a služeb.