NATO nevidí bezprostřední ruský útok. Hybridní operace v Evropě ale sílí

Co NATO skutečně říká

Veřejné hodnocení NATO je v zásadě dvojí: ruská hybridní kampaň v Evropě sílí, ale Aliance v současnosti nevidí známky bezprostředně hrozícího konvenčního útoku na některý ze svých členských států. Neznamená to, že riziko považuje za nulové. Zprávy o amerických zpravodajských scénářích hovoří o možné budoucí, spíše omezené zkoušce odhodlání NATO, zejména na východním křídle. 1012

Hybridní působení označuje kombinaci kroků pod prahem otevřené války – od sabotáží a kyberútoků přes špionáž a dezinformace až po nátlak na kritickou infrastrukturu. Právě nejasnost původu a rozsahu těchto akcí komplikuje rozhodování, zda jde o jednotlivé incidenty, nebo o koordinovanou kampaň.

Proč obavy v Evropě rostou

Evropské vlády a bezpečnostní služby v posledních měsících spojily s ruskými službami či jejich prostředníky rostoucí počet případů. Patří mezi ně žhářství a další sabotáže, pokusy o útoky na infrastrukturu, špionáž, kybernetické operace, rušení signálu GPS a incidenty s drony nebo narušováním vzdušného prostoru. Materiály Evropské unie popisují také hybridní hrozby ze strany Ruska a Běloruska, včetně narušování vzdušného prostoru drony a bojovými letouny a rušení či podvržení signálů globálních navigačních systémů. 12

Zprávy z médií uvádějí, že počet zdokumentovaných incidentů připisovaných Rusku vzrostl od dubna přibližně na 15 měsíčně, zatímco v mnoha měsících od roku 2024 dosahoval nejvýše zhruba deseti. Jde však o odhad zpravodajských služeb a představitelů citovaný v tisku, nikoli o veřejně ověřitelný součet NATO. Odpovědnost Moskvy je v řadě případů připisována evropskými vládami a bezpečnostními službami, není ale soudně prokázána u celého souboru incidentů. Samostatné mapování napojené na americkou vládní instituci eviduje od zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu téměř 150 podezřelých nebo Rusku připsaných hybridních operací na území NATO. 27

Sabotáže, výbušné drony a útoky na pomoc Ukrajině

K případům, které zvyšují alarm, patří údajné nebo plánované sabotáže logistických tras a kritické infrastruktury. Bezpečnostní úřady rovněž prověřují sledování a kybernetickou aktivitu v okolí tras, jimiž do Ukrajiny proudí vojenská pomoc. Pozornost vzbudily také neautorizované drony v blízkosti citlivých míst; v Německu byly podle zpráv nalezeny výbušné drony na letišti nebo v jeho okolí. 57

Polští představitelé uvedli, že překazili Rusku připisované plány na žhářství a násilí. Estonsko mezitím hlásí zintenzivnění sabotáží, elektronického boje a špionáže, které připisuje Moskvě. Evropská komise upozorňuje, že rostoucí počet nepřátelských incidentů na území EU odhaluje přetrvávající bezpečnostní mezery, zejména kolem kritické infrastruktury. 35

Varování z Polska a Pobaltí

Polský premiér Donald Tusk varoval před „kritickými měsíci“ a uvedl, že ruskou provokaci nelze vyloučit proti žádné zemi NATO. Již dříve řekl, že Rusko by mohlo být schopné zaútočit na člena Aliance během několika měsíců. 4153

Litevski prezident Gitanas Nausėda uvedl, že zpravodajské informace naznačují možné ruské útoky na kritickou infrastrukturu v Litvě, dalších pobaltských státech nebo Polsku. Podle jeho vyjádření by mohlo jít o omezené kinetické operace zaměřené na energetická a dopravní zařízení. 18

Obavy východního křídla vycházejí z jeho geografické blízkosti k Rusku a Bělorusku i z toho, že tyto země patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny. Incidenty proto nejsou vnímány jen jako bezpečnostní problém jednotlivých států, ale také jako možný pokus narušit dodávky pomoci a odradit Evropu od další podpory Kyjeva.

Jak reagovali spojenci

Podle zveřejněných zpráv ředitel CIA John Ratcliffe varoval Moskvu před útokem na členské země NATO, zejména Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Německý kancléř Friedrich Merz označil ruské kroky za vážnou hybridní hrozbu a podpořil rozhodnější evropskou reakci. 911

Evropské vlády reagovaly diplomatickými protesty, předvoláváním ruských velvyslanců, koordinovanými sankcemi a veřejným připisováním odpovědnosti. Francie a Spojené království například podpořily opatření proti osobám a subjektům spojovaným s údajnou ruskou zpravodajskou kybernetickou kampaní. 910

Jak by mohl vypadat „test článku 5“

Článek 5 Severoatlantické smlouvy stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu členu je považován za útok proti všem. Jeho praktické uplatnění však neznamená automaticky stejnou vojenskou odpověď všech spojenců; každý stát přijímá kroky, které považuje za nezbytné.

Veřejně popsané americké zpravodajské scénáře sahají od rozsáhlého kyberútoku a sabotáže přes působení neoznačených ozbrojených skupin, které by krátce obsadily menší území, až po omezený konvenční vpád proti zranitelnému členu na východním křídle. Nejde o scénáře bezprostřední velké invaze. Jejich smyslem by podle těchto hodnocení mohlo být zjistit, zda by NATO skutečně společně bránilo malého spojence. 127

Tyto informace jsou krizové a podmíněné zpravodajské odhady, nikoli předpověď, že Rusko už útok nařídilo. Jedna z uváděných analýz pracuje s možností ruského kroku v období od letošního podzimu do roku 2029, zároveň ale označuje pravděpodobnost omezeného pozemního vpádu za nízkou.

Moskva obvinění odmítá

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil obvinění z kybernetických a hybridních útoků za nepodložená. Prohlásil, že Rusko je nepřijímá a že podobná tvrzení jsou opakovaně vznášena bez předložení důkazů. Moskva dlouhodobě popírá také účast na širší kampani sabotáží v Evropě. 127

Tento rozpor je důležitý i při interpretaci jednotlivých případů: evropské úřady často zveřejňují závěry o původu operací na základě zpravodajských informací, jejichž kompletní podklady nejsou veřejné. Ne každý incident proto lze navenek ověřit se stejnou mírou jistoty.

Oslabila kampaň podporu Ukrajiny?

Dostupné důkazy zatím neukazují, že by podezřelá hybridní kampaň dosáhla svého předpokládaného strategického cíle – zlomit evropskou podporu Kyjevu. Polsko a pobaltské státy zůstávají mezi nejpevnějšími podporovateli Ukrajiny a incidenty využívají jako argument pro posílení odstrašení, odolnosti a ochrany tras vojenské pomoci. 356

Kampaň může zvyšovat náklady, vyvolávat politický tlak a testovat schopnost evropských institucí reagovat. Zatím ale není dostatek důkazů, že by podstatně oslabila podporu Ukrajiny u východních členů NATO. Veřejné poselství Aliance tak zůstává vyvážené: bezprostřední konvenční útok nevidí, připravuje se však na širší škálu rizik a ruské hybridní operace bere vážně.