Tiangong Ultra překonal na robotických hrách Boltův rekord. Pak narazil do bariéry

Druhé Světové hry humanoidních robotů skončily v Pekingu 26. srpna 2026 po pěti dnech soutěží — nikoli 27. srpna, přestože některé zprávy o výsledcích vyšly až následující den. Nejvýraznějším momentem bylo vítězství robota Tiangong Ultra ve finále běhu na 100 metrů ve velké kategorii. Čas 8,64 sekundy byl téměř o sekundu rychlejší než lidský světový rekord Usaina Bolta 9,58 sekundy. 19

Skutečné poselství her však nebylo jen v rychlosti. Soutěž ukázala, že humanoidní roboti se rychle zlepšují v přesně vymezených a měřitelných úkolech, zároveň ale stále zápasí s brzděním, obnovou rovnováhy, přehříváním, poškozením a nepředvídatelnými podmínkami.

Tiangong Ultra překonával vlastní rekord

Robot vyvinutý Pekingským centrem pro inovace humanoidních robotů zrychloval v průběhu celých her:

• 9,39 sekundy v úvodním rozběhu 22. srpna,
• 8,86 sekundy v semifinále,
• 8,64 sekundy ve finále 26. srpna. 1238

Finálový výkon výrazně překonal i nejlepší čas z prvního ročníku her, který podle zveřejněných zpráv přesahoval 12 sekund. 8

Srovnání s Boltem poutá pozornost, ale nejde o rovnocenný sportovní výkon. Robotické závody se konají podle jiných pravidel, s odlišnou konstrukcí strojů i bezpečnostními podmínkami. Výsledek je proto přesvědčivým měřítkem pokroku v robotickém pohybu, nikoli důkazem, že humanoidi obecně překonali člověka v atletice.

Jiný robot údajně zvládl z místa vyskočit přibližně 2,88 metru, tedy výše než lidský rekord Javiera Sotomayora 2,45 metru. Dostupné zprávy však nepotvrzují, že tento výkon byl změřen podle přímo srovnatelných pravidel nebo oficiálně uznán jako ekvivalent atletického rekordu. 6

Od sprintu k práci v továrně

Hry přivedly do Pekingu více než 2 000 robotů z 666 týmů, které soutěžily v 51 disciplínách. Program zahrnoval tradiční sporty, například běh, fotbal, stolní tenis, kickbox a přetahování lanem, ale také úkoly napodobující práci v továrnách, restauracích, kancelářích a při mimořádných událostech. 513

Tato kombinace byla důležitá. Sportovní disciplíny umožňují přesně měřit rychlost, sílu, rovnováhu a koordinaci. Praktické simulace ale kladou mnohem složitější otázku: dokáže stroj rozpoznat předměty, správně umístit tělo a ruce, vyvinout vhodnou sílu a zotavit se, když se něco pokazí?

Lehce vychýlený kabel, posunutý balík nebo předmět těsně mimo dosah mohou odhalit slabiny, které při přímém sprintu nejsou vidět. Právě takové drobné nepřesnosti jsou bližší podmínkám, s nimiž by se roboti setkali na skutečném pracovišti.

Proč byly pády možná důležitější než rekordy

Několik robotů po dokončení — nebo neúspěšném pokusu o dokončení — běhu narazilo do polstrovaných bariér. Zprávy popisovaly jiskření, krátké vzplanutí některých strojů a odnášení robotů na nosítkách.

Obraz robotů odnášených jako zranění sportovci působil efektně, technický problém je ale vážný. Stroj, který dokáže rychle zrychlit, musí také bezpečně zastavit, udržet stabilitu při změně kroku a ochránit pohony i napájecí systém před přetížením.

Sprint zakončený nárazem ukazuje, že dopředná rychlost a celková kontrola těla jsou dvě rozdílné schopnosti. Jak uvedl Dennis Hong z Kalifornské univerzity v Los Angeles, rychlý běh po dvou nohách je významným milníkem právě proto, že s rostoucí rychlostí se výrazně komplikují rovnováha, řízení, nárazy, výkon pohonů i mechanická odolnost.

Pády tedy neznamenaly, že se roboti neposunuli. Odhalily spíše další vrstvu problémů, které musí vývojáři vyřešit.

Veřejná zkouška z „vtělené“ umělé inteligence

Soutěž posloužila jako veřejné testovací prostředí pro vtělenou umělou inteligenci — tedy systémy, které musí propojit vnímání, rozhodování a fyzickou činnost v reálném světě. Atletické disciplíny prověřují pohyb a řízení, zatímco pracovní simulace testují obratnost, vnímání, dávkování síly a schopnost reagovat na chyby. 5

Podle popisů ze soutěže působili roboti koordinovaněji než při prvním ročníku. Z hlediska budoucího nasazení však mohly být výmluvnější praktické úkoly než nejrychlejší časy. Robot může být dokonale optimalizovaný pro jednu trasu, jeden povrch a předem naprogramovaný pohyb, a přesto selhat v neznámém prostředí.

Právě tady se rozhodne o komerčním úspěchu. Užitečný robot pro pracovní provoz musí úkol nejen předvést, ale opakovaně a bezpečně zvládat jeho různé varianty, nepoškozovat sebe ani okolí a fungovat s omezenou pomocí člověka.

Čínská přehlídka schopností i průmyslových ambicí

Pekingské hry byly současně technologickou přehlídkou a signálem čínských průmyslových ambicí. Konaly se v době sílícího soupeření Spojených států a Číny v oblasti robotiky, umělé inteligence a pokročilé výroby. 3

Geopolitický rozměr byl patrný už v červenci, kdy americká Federální komise pro komunikace (FCC) oznámila omezení dovozu nových čínských humanoidních a dalších pokročilých robotů. Jako důvod uvedla obavy o kybernetickou a národní bezpečnost. Opatření se týkalo nových modelů, nikoli každého robota, který už měl povolení k prodeji.

Agentura Associated Press uvedla odhad, podle něhož Čína představuje přibližně 85 % světového trhu s humanoidními roboty. Jde však o odhad, nikoli o univerzálně uznávané přesné měření.

Hry tak ukázaly dvě skutečnosti najednou: Čína má velké výrobní kapacity, stále schopnější hardware a ochotu roboty veřejně poměřovat. Cesta od působivého rekordu k spolehlivému komerčnímu pracovníkovi ale vede přes bezpečnější brzdění, odolnější konstrukci, lepší autonomii a stabilní výkon v chaotickém světě mimo pečlivě připravené demonstrace.