Co měla přinést tajná Ratcliffeova cesta do Moskvy

Tajnou cestu šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy je podle dostupných informací nejlepší chápat jako sondu přes zpravodajské kanály: Washington zjišťoval, zda by ruští bezpečnostní představitelé mohli pomoci přivést Vladimira Putina zpět k jednáním o válce na Ukrajině. Nešlo o prezidentský summit ani o potvrzený průlom. Ratcliffe do Moskvy odcestoval 25. srpna, zprávy o cestě se objevily veřejně o den později. Kreml uvedl, že se setkal s ruskými zpravodajci, nikoli s Putinem. 12

Co je o návštěvě potvrzené

Nejlépe doložená je schůzka Ratcliffa se Sergejem Naryškinem, šéfem ruské zahraniční rozvědky SVR. Naryškin ji označil za „pracovní schůzku“, na níž se probíraly citlivé otázky spadající do působnosti obou služeb. Zároveň prohlásil, že kontakty mezi šéfy zpravodajských služeb představují běžný pracovní formát. 3

Kreml uvedl, že Putin byl o výsledku návštěvy informován, žádná schůzka mezi ruským prezidentem a Ratcliffem však naplánována nebyla. Americký prezident Donald Trump cestu označil za „tak trochu rutinní“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přitom neposkytl podrobnější informace o obsahu jednání. 1

Podle některých zpráv se schůzky účastnil také Alexandr Bortnikov, ředitel ruské Federální bezpečnostní služby (FSB). Moskva ani Washington však podrobnosti o případném jednání Ratcliffa s Bortnikovem veřejně nepotvrdily a nevydaly oficiální zápis. 45

Co měl Ratcliffe podle zdrojů projednávat

Podle lidí obeznámených s rozhovory měla cesta mimo jiné zjistit, zda by vedení ruských zpravodajských služeb mohlo přesvědčit Putina k obnovení jednání s Ukrajinou prostřednictvím amerického zprostředkování. Jako potenciálně důležitý komunikační kanál byl zmiňován právě Bortnikov, který má přístup ke Kremlu a významné postavení v ruském bezpečnostním aparátu. 9

Jiné zprávy uváděly, že Ratcliffe Moskvu vyzval k zahájení skutečně vážných jednání a předložil pesimistické hodnocení ruské vojenské a ekonomické situace. Tyto informace pocházejí z anonymních zdrojů a nelze je zaměňovat za oficiálně potvrzený popis schůzky. 8

Objevily se také zprávy, že Ratcliffe Rusko varoval před testováním odhodlání NATO, mimo jiné prostřednictvím možných kroků proti pobaltským státům. CIA, Bílý dům ani Kreml toto tvrzení veřejně nepotvrdily. Veřejná vyjádření se navíc rozcházela: Trump odmítl, že hlavním účelem mise bylo varování, zatímco jiné zprávy tento záměr připisovaly americkým představitelům. 14

Návrh summitu Trump–Putin–Zelenskyj

Nejambicióznější údajnou součástí jednání měl být návrh třístranné schůzky Donalda Trumpa, Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Server Axios s odvoláním na dva lidi obeznámené s rozhovory uvedl, že Ratcliffe tuto možnost v Moskvě nadhodil. Podobně informovala i další média, žádná ze tří vlád však summit neoznámila. 96

Rozdíl je podstatný: návrh probíraný neveřejným zpravodajským kanálem není totéž jako dohoda o summitu. Po Ratcliffově návštěvě nebylo veřejně potvrzeno datum, místo, program ani vyjednávací rámec takového setkání.

Jak reagovala Ukrajina

Zelenskyj 28. srpna uvedl, že Spojené státy Kyjev informovaly o několika schůzkách v Moskvě. Washingtonu poděkoval za informace i za podle něj potřebný tón rozhovoru s Ruskem, veřejně však nepotvrdil podrobnosti schůzek ani zprávy o návrhu summitu.

Širší obava Kyjeva spočívá v tom, zda Moskva kontakty nevyužívá především k získání času, místo aby se připravovala na skutečné ústupky. To je důležité i při hodnocení zpráv o ruských záměrech nebo možných vojenských plánech: zpravodajský odhad či tvrzení anonymního představitele není totéž co veřejně ověřený důkaz.

Mohou se rozhovory obnovit v září?

Pro opatrný optimismus existuje určitý základ. Kyrylo Budanov, který je ve zprávách označován za šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta, uvedl, že ukrajinské a ruské týmy by se mohly v září setkat za účasti amerických zástupců. Předchozí americky vedený proces se zastavil kvůli neshodám ohledně ruských územních požadavků a také kvůli tomu, že se Washington stále více soustředil na konflikt s Íránem. 17

Budanovovo vyjádření ale popisovalo možnost, nikoli hotovou diplomatickou dohodu. Veřejně nebylo oznámeno datum jednání, jeho program, podoba příměří ani souhlas s uspořádáním summitu nejvyšších představitelů.

Závěr

Ratcliffeova mise podle všeho znovu otevřela citlivý zpravodajský kanál mezi USA a Ruskem a měla prověřit, zda by ruští bezpečnostní představitelé mohli podpořit návrat k jednáním. Naryškinovo vyjádření potvrzuje, že se uskutečnila alespoň jedna schůzka na vysoké úrovni. Údajné jednání s Bortnikovem, varování před NATO i návrh třístranného summitu však zůstávají převážně u informací založených na nejmenovaných zdrojích.

Nejstřízlivější interpretace proto zní: šlo o průzkumnou diplomacii, nikoli o ověřený mírový průlom. Rozhodující bude, zda neveřejné kontakty povedou k formálním jednáním za účasti Ukrajiny a Spojených států, nebo zůstanou jen další výměnou soukromých vzkazů mezi Washingtonem a Moskvou.