Co se stalo při útoku na muniční sklad v My­le u Kyjeva

Ruský dron zasáhl 28. srpna kolem 20:10 areál v obci Myla v Bučanském okrese Kyjevské oblasti, zhruba několik kilometrů západně od Kyjeva. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o sklad muničních zásob ukrajinských obranných sil. Po prvotním zásahu vypukl požár a začala explodovat uložená munice – dělostřelecké granáty, miny, další výzbroj a drony. 2514

Jak se výbuchy rozšířily do okolí

Řetězové detonace proměnily zásah vojenského objektu v rozsáhlou civilní katastrofu. Sklad se nacházel v blízkosti obytných budov, takže tlakové vlny, požár a úlomky zasáhly také okolní domy a infrastrukturu. Ukrajinské úřady uvedly, že poškozeno bylo přibližně 50 obytných budov. Další zprávy hovořily také o škodách na zařízení pro seniory a lidi se zdravotním postižením. 91314

Protože exploze pokračovaly a hrozily další výbuchy, byla oblast dočasně nebezpečná i pro záchranáře. Úřady z ohroženého území evakuovaly více než 370 lidí; některé zprávy uváděly téměř 400 evakuovaných. 101321 Výbuchy zároveň narušily dopravu v okolí silnice mezi Kyjevem a Čopem. 71114

Bilance obětí a zásah záchranářů

Počet obětí podle ukrajinských zpráv postupně vzrostl na nejméně 37. Zraněno bylo 42 lidí, včetně čtyř dětí. Rozsah požáru, opakované detonace a rozmetaná munice komplikovaly hašení i pátrání po zraněných. 571114

Záchranné složky se soustředily především na evakuaci obyvatel z nebezpečné zóny, likvidaci požáru a zajištění místa. Vzhledem k přítomnosti výbušnin musely záchranné a hasičské práce probíhat v mimořádně rizikových podmínkách. 713

Co podle Ruska bylo cílem

Ruské ministerstvo obrany popsalo širší noční operaci jako útok na infrastrukturu spojenou s ukrajinskou armádou, včetně logistických center a dalších zařízení. Podle účtu zveřejněného ukrajinskými médii Moskva tvrdila, že se v areálu v My­le nacházely komponenty a urychlovače pro dálkové bezpilotní letouny FP-1 a FP-2. Toto tvrzení nebylo v dostupných podkladech nezávisle ověřeno.

Ukrajinská verze je konkrétnější: Zelenskyj uvedl, že první zásah dopadl na sklad obranných sil s granáty, minami, další municí a drony. Bez ohledu na deklarovaný vojenský cíl vedl útok v My­le kvůli blízkosti obytných budov k rozsáhlým civilním ztrátám. 2522

Myla byla součástí mnohem většího útoku

Útok na My­lu nebyl izolovanou událostí. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 267 dronů, protilodní střelu Oniks a balistickou střelu Iskander-M. Ukrajinská protivzdušná obrana podle těchto údajů sestřelila nebo jinak zneškodnila 233 dronů. Zásahy byly přesto zaznamenány na 15 místech a trosky dopadly na další čtyři lokality.

Útok následoval po dalších ruských úderech na ukrajinské přístavy, průmyslové podniky a distribuční centra. Reuters v předchozích dnech informoval také o zásazích zařízení vyrábějících komponenty pro drony, vojenského skladu a logistického uzlu v okolí Kyjeva.

Proč Zelenskyj nařídil vyšetřování

Zelenskyj označil uložení výbušnin v blízkosti lidí za „strašlivou nedbalost“ a prohlásil, že munice na tomto místě „rozhodně neměla být“. Nařídil vyšetřit, kdo za rozhodnutím stál. 210

Ukrajinská generální prokuratura zahájila řízení kvůli ruskému útoku i kvůli možnému pochybení ukrajinských představitelů. Vyšetřovatelé prověřují, zda byly výbušné materiály v areálu uloženy legálně, zda existovala potřebná povolení a schválení a zda odpovědní činitelé dodrželi bezpečnostní pravidla platná pro objekty v blízkosti obytných oblastí. 919

Jde tedy o dvě oddělené otázky: odpovědnost Ruska za samotný útok a případnou odpovědnost ukrajinských úřadů či provozovatelů za vytvoření zbytečného rizika pro civilisty. Dostupné zprávy zatím nepředstavují konečné právní závěry.

Souvislost s červencovým výbuchem ve Vyšneve

Myla byla popsána jako druhý podobný incident během přibližně dvou měsíců. Dne 6. července zasáhl ruský útok muniční sklad ve Vyšneve západně od Kyjeva. Následovaly rozsáhlé sekundární exploze a také v tomto případě bylo zahájeno trestní vyšetřování. 17

Opakování podobných událostí zvýšilo tlak na prověření pravidel pro skladování munice během války. Ukrajina potřebuje účinnější protivzdušnou obranu, zároveň však musí zajistit, aby sklady výbušnin byly dostatečně oddělené od obydlených míst a splňovaly zákonné i bezpečnostní požadavky. Z dostupných podkladů nelze určit, zda oba případy souvisely se stejnými provozovateli nebo skladovacím systémem.

Co případ ukazuje

Tragédie v My­le ukazuje, jak se jediný zásah vojenského objektu může změnit v hromadné neštěstí, pokud v jeho blízkosti žijí civilisté a uskladněná munice začne řetězově explodovat. Zároveň připomíná, že úspěšnost protivzdušné obrany nelze posuzovat pouze podle počtu zachycených cílů. I po zneškodnění většiny dronů mohou jednotlivé zásahy způsobit rozsáhlé škody a ztráty na životech.

Bezprostřední bilance činí nejméně 37 mrtvých, 42 zraněných a stovky evakuovaných. Dlouhodobé otázky se týkají jak dalšího posilování ukrajinské protivzdušné obrany, tak zákonnosti umístění skladu a odpovědnosti za jeho provoz. Odpovědi mají přinést probíhající vyšetřování.