Peskov nevidí cestu ke zlepšení vztahů mezi Moskvou a EU

Peskovův vzkaz Evropě

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 29. srpna uvedl, že Moskva v současnosti nevidí žádný důvod doufat ve zlepšení vztahů s Evropskou unií. Současné evropské politiky označil za konfrontační nejen ve slovech, ale i v činech. 57

Peskov zároveň tvrdil, že evropské výroky naznačují, že Rusko je vnímáno jako „protivník“ nebo dokonce „nepřítel“. Podle něj evropské úřady mobilizují vojenské kapacity proti Rusku a přímo se účastní bojových operací. 56

Konkrétní evropská prohlášení, na která Peskov odkazoval, nebyla v dostupných zprávách upřesněna. Jeho tvrzení je proto třeba chápat jako stanovisko Kremlu, nikoli jako nezávisle potvrzený fakt v dostupném zpravodajství. 5613

Od opatrného otevření k novému ochlazení

Peskovova srpnová slova působí výrazně tvrději než vyjádření Kremlu z jara. Dne 8. května uvedl, že Vladimir Putin je připraven jednat „se všemi“, včetně evropských zemí. Moskva však podle něj první kontakt iniciovat nebude, protože za zhoršení vztahů téměř k nule považuje Brusel a jednotlivé evropské metropole. 316

Dne 17. května Kreml prohlásil, že Rusko je připraveno jednat se státy EU s cílem obnovit bilaterální vztahy. Jako možnou cestu zpět k dialogu tehdy zmiňoval pragmatický evropský přístup. 14

Ani toto otevření však nebylo bez podmínek. V červnu Peskov říkal, že Rusko je dialogu s evropskými zeměmi otevřené, zároveň ale odmítá nátlak a ultimáta. Podle něj musí Evropa nejprve změnit svůj přístup k Moskvě, aby rozhovory mohly přinést výsledek. 112

Nešlo tedy o přechod od bezpodmínečné spolupráce k nepřátelství. I během dřívějšího diplomatického otevření Moskva trvala na tom, že první krok musí učinit Evropa a že jednání se musí řídit ruskými podmínkami. Srpnové vyjádření však odsunulo i samotné očekávání, že by se vztahy mohly v dohledné době zlepšit.

Proč se diplomatické oteplení neuchytilo

Základní spor se týkal vztahu mezi diplomacií a válkou na Ukrajině. Evropská unie dál označovala ruskou invazi za agresivní válku a potvrzovala podporu nezávislosti, suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny. Její reakce zahrnovala politickou, finanční, ekonomickou, humanitární, vojenskou i diplomatickou pomoc Ukrajině a pokračující tlak na Rusko prostřednictvím sankcí.

Moskva naopak odmítala jednání, která vnímala jako vynucená. Ruští představitelé také uváděli, že každý mírový návrh musí zohlednit „realitu na místě“ — formulaci, která staví vojenskou situaci a ruské požadavky do středu případného urovnání.

Mezi oběma postoji tak zůstal jen malý průnik. Evropské vlády zvažovaly, jak by se EU mohla zapojit do budoucí diplomacie mezi Ruskem a Ukrajinou, zároveň ale někteří představitelé EU zpochybňovali, zda má Moskva skutečný zájem o mír. Trvali také na tom, že jednání nesmí jednoduše legalizovat ruské územní nároky.

Jednání stagnovala, boje pokračovaly

Diplomatické snahy navíc zastínil vývoj na bojišti. Kreml 16. července uvedl, že bezprostřední obnovení mírových rozhovorů s Ukrajinou není na pořadu dne, přestože Rusko podle něj zůstává jednání otevřené.

Na konci srpna ukrajinští představitelé hovořili o možnosti nových technických rozhovorů, rychlou dohodu však neočekávali. 1920 Samostatné zprávy popisovaly rusko-ukrajinská jednání jako jednání v „hluboké pauze“, zatímco ruské síly pokračovaly ve vojenském tažení.

Agentura Reuters zároveň informovala o pokračujících ruských raketových a dronových útocích na Ukrajině. 17 Kombinace omezených diplomatických kontaktů a pokračujících bojových operací tak ukázala, že letní dialog byl spíše průzkumným pokusem než skutečným návratem k předválečným vztahům.

Co to znamená pro vztahy Ruska a EU

Peskovovy výroky je nejlepší chápat jako přiznání, že předběžné diplomatické otevření překryly neslučitelné postoje, nikoli jen jako izolovanou změnu rétoriky. Moskva dál vykreslovala Evropu jako nepřátelského aktéra, který podporuje Ukrajinu a vyvíjí tlak na Rusko. EU naopak považovala invazi za zásadní porušení evropské bezpečnosti a pokračovala v podpoře Ukrajiny i v sankcích.

Prostor pro diplomacii proto zůstal úzký a nestabilní. Kreml mohl tvrdit, že je jednání otevřený, současně ale odmítal ultimáta, požadoval první krok od Evropy a trval na ruských podmínkách pro případné urovnání. Evropské vlády mohly zkoumat diplomatické kanály, zároveň však trvaly na tom, že trvalý mír musí chránit ukrajinskou suverenitu a respektovat Chartu OSN i mezinárodní právo. 112

Vyjádření z 29. srpna proto neznamená úplný konec všech možných kontaktů. Ukazuje ale, že Moskva už zlepšení vztahů s EU nepředstavuje jako realistický krátkodobý výhled. Dokud zůstanou nevyřešené otázky války, sankcí, bezpečnostních požadavků a podmínek mírové dohody, zůstane diplomatické oteplení z poloviny roku 2026 pozastavené.