Islandské referendum z 29. srpna klade záměrně omezenou otázku: Má země znovu zahájit přístupová jednání s Evropskou unií? Nejde o hlasování o samotném vstupu do EU. V případě vítězství „ano“ by se obnovila jednání přerušená v roce 2013; výsledek „ne“ by podle vlády mohl islandskou kandidaturu odsunout na celou generaci nebo do nedohledna.
3
8
Rozdíl je zásadní. Voliči nerozhodují o přijetí podmínek členství, ale o tom, zda se Island pokusí tyto podmínky vůbec vyjednat.
Co by znamenalo „ano“
Hlasování pro obnovení jednání by otevřelo rozhovory s Bruselem v 35 tematických oblastech. Proces by měl trvat přibližně 18 až 24 měsíců a umožnil by Islandu zjistit, jaké podmínky členství by mohl získat – včetně otázek, které už dříve vyvolávaly největší politické spory.
5
7
Ani dokončená přístupová smlouva by z Islandu automaticky člena EU neudělala. Dohoda by stále musela získat podporu islandského parlamentu, vyžadovala by změnu ústavy, jednomyslný souhlas všech 27 členských zemí EU a další referendum na Islandu.
5
7
„Ne“ by na současném vztahu Islandu s EU nic bezprostředně nezměnilo. Vláda však odmítnutí představuje jako krok, který by mohl na dlouhou dobu uzavřít možnost návratu k přístupovému procesu.
3
10
Proč se hlasuje dříve, než se původně plánovalo
Islandská vláda dříve avizovala, že referendum proběhne nejpozději v roce 2027. Termín 29. srpna přišel dříve v době zhoršujícího se bezpečnostního prostředí. Válka Ruska proti Ukrajině, sílící soupeření v Arktidě a nejistota ohledně budoucích závazků Spojených států dodaly debatě o místě Islandu v Evropě na naléhavosti.
3
4
6
Napětí ještě zvýšily opakované hrozby Donalda Trumpa, že chce ovládnout nebo získat nedaleké Grónsko. Ačkoli se jeho výroky týkaly Grónska – a Trump podle zpráv několikrát omylem označil Grónsko za Island –, v islandské debatě zarezonovaly. Země leží v severním Atlantiku a její bezpečnost stojí mimo jiné na členství v NATO a na obranných vztazích se Spojenými státy.
2
3
12
Zastánci obnovení jednání tvrdí, že pevnější institucionální vazby na Evropu by mohly přinést dodatečnou politickou a ekonomickou jistotu. Referendum však nenahrazuje členství Islandu v NATO ani jeho obranné partnerství s USA; podle představitelů by oba pilíře zůstaly důležité bez ohledu na výsledek.
1
Ekonomický argument: króna, inflace a euro
Kampaň za „ano“ staví do popředí životní náklady. Kolísavý islandský krón, inflace a vysoké úrokové sazby posílily zájem o to, zda by členství v EU a pozdější přijetí eura mohly přinést větší měnovou stabilitu a levnější financování. Zastánci poukazují také na hlubší zapojení do jednotného evropského trhu.
2
5
Přijetí eura by ale nebylo okamžité ani automatické. Záviselo by na výsledku jednání a podmínkách případné přístupové dohody, o níž by Islanďané hlasovali ještě jednou.
5
19
Pro voliče podporující „ano“ je proto referendum příležitostí ověřit, zda by ekonomické výhody a nevýhody členství mohly zlepšit situaci domácností a dlouhodobou stabilitu země. Není to slib, že vstup do EU nebo přijetí eura rychle vyřeší inflaci či vysoké úroky.
Rybolov a suverenita: hlavní argument proti
Nejsilnější argument odpůrců se týká kontroly nad vlastními záležitostmi. Rybolov a přístup k islandským vodám jsou úzce spojené s národní suverenitou a právě rybolov patřil při předchozích přístupových jednáních k nejspornějším tématům.
1
9
Odpůrci se obávají, že společná rybářská politika EU by mohla omezit schopnost Islandu určovat kvóty a rozhodovat o tom, kdo smí v jeho vodách lovit. Tvrdí, že své zájmy dokáže země lépe chránit mimo Unii, bez převodu dalších pravomocí na evropské instituce.
1
2
Tato obava dává referendu význam přesahující samotnou techniku vyjednávání. „Ano“ by znamenalo ověřit, zda je možné najít přijatelný kompromis v otázce rybolovu a dalších témat spojených se suverenitou. „Ne“ by zachovalo současné uspořádání, ovšem bez zjištění, zda by Island mohl s EU vyjednat výhodnější podmínky.
Proč je výsledek prakticky nečitelný
Kampaň rozdělila voliče mezi dvě odlišné představy o bezpečnosti. Jedni vidí v ekonomickém a politickém propojení s Evropou pojistku proti nejisté geopolitické situaci. Druzí považují za základ bezpečnosti a prosperity především národní kontrolu – zejména nad rybolovem.
1
4
Průzkumy tento rozkol potvrzují. Průzkum agentury Maskína z 21.–25. srpna přisoudil obnovení jednání 51,3 % podpory, zatímco proti bylo 48,7 % respondentů. Pozdější průzkum Gallupu naopak ukázal těsný náskok odpůrců, což naznačovalo posun směrem k variantě „ne“ v závěru kampaně.
18
20
Žádný z těchto průzkumů proto neurčuje jasného favorita. Rozhodnout může volební účast i lidé, kteří zůstali nerozhodnutí až do volebního dne.
Kdy se hlasuje a kdy čekat výsledky
Volební místnosti se otevřely v 9:00 GMT a měly se uzavřít ve 22:00 GMT 29. srpna. Do pozdního pátečního večera odevzdalo předčasný hlas více než 63 000 lidí, tedy přes pětinu oprávněných voličů. Předběžné výsledky se očekávaly brzy v neděli.
Bezprostředním výsledkem bude rozhodnutí, zda Island znovu otevře jednání s EU. O větší otázce – zda má země do Unie skutečně vstoupit – by se rozhodovalo až později, po skončení jednání a po další sérii islandských i evropských schvalovacích kroků.