Útok na sklady DNS a Ozonu rozšiřuje ukrajinskou kampaň proti ruské logistice

Co se stalo v Rostovské oblasti

V noci z 28. na 29. srpna 2026 se terčem dronového útoku stala komerční logistická infrastruktura v Rostovské oblasti. Dostupné zprávy uvádějí zásah nebo požár ve skladu elektronického prodejce DNS v Aksaji a poškození logistického centra společnosti Ozon v Rostově na Donu. Ozon následně oznámil dočasné pozastavení provozu, aby mohly místo prověřit záchranné složky a zajistit jeho bezpečnost.

Otevřené zdroje zároveň zmiňovaly sklad supermarketového řetězce Čižik v obci Leninskoje. Tato část informací však není stejně dobře doložena jako zprávy o objektech DNS a Ozonu. U některých dalších údajných cílů, včetně průmyslových podniků v regionu, zůstává rozsah škod předmětem ověřování.

Kolik lidí bylo zraněno?

Pro tuto konkrétní noc není k dispozici spolehlivě potvrzený souhrnný počet zraněných. Některá předběžná hlášení uváděla, že ve skladu DNS nebyl nikdo zraněn a zaměstnanci byli včas evakuováni, zatímco jiné zprávy se soustředily především na požáry a materiální škody.

Nejopatrnější závěr proto zní: počet zraněných při útocích na objekty DNS, Ozonu a údajně Čižiku v noci z 28. na 29. srpna nelze z dostupných kvalitních zdrojů spolehlivě sjednotit. Nelze do něj automaticky započítávat oběti z jiných ruských regionů ani z předchozích útoků na sklady Ozonu.

Bezprostřední provozní dopady byly konkrétnější: hašení požárů, evakuace pracovníků, kontrola budov, dočasné uzavření zasaženého centra a pravděpodobné přesměrování části objednávek a skladových toků. Podobný postup Ozon použil i po dřívějších útocích, kdy v poškozených centrech přerušil práci a přesouval logistiku jinam. 6

Proč je zásah skladu DNS významný

DNS patří mezi velké ruské prodejce elektroniky a domácích spotřebičů. Útok na jeho sklad proto neznamená pouze výpadek běžného maloobchodního provozu. Distribuční centrum může soustřeďovat velké objemy elektroniky, komunikační techniky, součástek a dalšího zboží, které lze využít jak civilně, tak v rámci vojenských nebo dobrovolnických dodavatelských řetězců.

Právě tato takzvaná duální povaha je důležitá pro ukrajinské zdůvodnění útoků. Kyjev tvrdí, že velké maloobchodní sítě nepůsobí jen jako prostředníci mezi výrobci a spotřebiteli, ale mohou také skladovat a rozvážet elektroniku, komunikační vybavení, drony a jejich komponenty, uniformy nebo náhradní díly pro vozidla. Ukrajinské ministerstvo obrany a někteří analytici proto charakterizují síť Wildberries jako logistickou infrastrukturu s významem pro ruskou obrannou průmyslovou základnu. 8

Jde však o sporné tvrzení. Ozon, Wildberries i ruští představitelé označují zasažené objekty za civilní komerční sklady. Dostupné zprávy také nedokládají, že každý jednotlivý sklad v okamžiku útoku skutečně obsahoval vojenský náklad. Přesnější formulace proto je, že Kyjev míří na údajnou duální kapacitu a hospodářský význam celé sítě, nikoli že prokázal, že každý zasažený objekt byl samostatným vojenským skladem.

Od Wildberries k Ozonu

Útoky proti maloobchodní logistice začaly výrazněji 18. července, kdy Ukrajina zahájila sérii úderů proti skladům Wildberries, největšího ruského internetového tržiště. Do začátku srpna byly podle dostupných zpráv zasaženy nejméně dvě desítky jeho objektů. Požáry ničily zásoby a narušovaly celostátní síť pro vyřizování objednávek; satelitní analýza agentury Reuters odhadla poškozenou nebo zničenou skladovou plochu na 1,18 milionu metrů čtverečních.

Následně se pozornost přesunula na Ozon, druhého největšího ruského internetového prodejce. Během tří dnů v druhé polovině srpna bylo podle Reuters napadeno šest jeho skladů. V některých centrech vypukly požáry, provoz byl přerušen a zaměstnanci evakuováni. Po zveřejnění informací o útocích výrazně klesla také cena akcií společnosti. 18

Úder na Rostovskou oblast tak zapadá do širšího vzorce: snaha zasáhnout distribuční uzly, které jsou rozptýlené po celém Rusku, ale zároveň propojují spotřebitelskou ekonomiku, zásobování a případné vojenské objednávky. Nejde nutně o okamžité vyřazení celé sítě. Každý zásah však může zvýšit náklady na skladování, ochranu, opravy, pojištění a přesměrování zásilek. 4

Dopad na přístavy a vývoz obilí

Kampaň se neomezila na maloobchodní sklady. Ukrajinské útoky poškodily také významné terminály v černomořském přístavu Novorossijsk. Dva velké obilné terminály musely přerušit provoz a podle průmyslových zdrojů se poškození dotklo celkem tří hlavních zařízení. Bezprostředně po útoku nebylo možné z Novorossijska nakládat obilí v běžném rozsahu.

Důležitost přístavu souvisí s postavením Ruska jako největšího světového vývozce pšenice. Velká část ruského exportu běžně proudí přes černomořské přístavy, takže poškození terminálů může zpozdit nakládky, zvýšit přepravní náklady a přimět obchodníky hledat jiné trasy. Kreml následně uvedl, že přijímá opatření ke zmírnění dopadu útoků na vývoz obilí.

Dostupné podklady ale neumožňují spolehlivě potvrdit přesné množství ruské srpnové exportované pšenice ani jednoznačně doložit, že právě tyto útoky způsobily konkrétní obilnářskou krizi nebo vyhlášení mimořádného stavu v Rostovské oblasti. Některá hlášení hovořila o problémech s vývozem a o přerušení provozu přístavů v Azovském moři, jejich přesný rozsah a příčiny však vyžadují regionální a přepravní data.

Mohou Rusko zachránit alternativní trasy?

Rusko může část nákladu přesměrovat přes jiné černomořské a azovské přístavy, Balt, Kaspické moře, železnici nebo pozemní koridory. Tyto cesty ale nejsou bezproblémovou náhradou za Novorossijsk. Mají omezenou kapacitu, delší přepravní řetězce, vyšší náklady na manipulaci a v některých případech vlastní bezpečnostní rizika.

Problém se navíc odehrává v období intenzivního vývozu. Průmyslové odhady uváděly, že útoky a omezení plavby ohrozily významnou část ruské exportní kapacity v azovsko-černomořské oblasti; jiné analýzy hovořily o riziku pro 1,7 až 2,1 milionu tun obilí plánovaného na červenec a srpen. Tato čísla je však třeba chápat jako odhady ohrožených nebo dočasně omezených objemů, nikoli automaticky jako množství definitivně ztraceného exportu.

Putinova reakce a širší dopady

Dne 24. srpna Vladimir Putin podepsal dekret, který umožňuje státu dočasně převzít kontrolu nad kritickou infrastrukturou, pokud ji soukromí vlastníci podle úřadů nedokážou dostatečně chránit před ukrajinskými útoky nebo ji po poškození dostatečně rychle neopraví. Opatření se týká mimo jiné energetiky, dopravy, komunikací, průmyslu a logistiky. 4 15

Dekret lze číst jako pokus zvýšit odolnost infrastruktury, ale také jako rozšíření státní kontroly nad soukromým majetkem. Někteří právní experti krok označili za možný nástroj „hybridní nacionalizace“. 11 Politicky zároveň ukazuje, že Moskva považuje rozptýlenou civilní a komerční infrastrukturu za trvalou zranitelnost.

Pro Rusko znamenají opakované útoky vyšší výdaje na protivzdušnou obranu, fyzické zabezpečení, opravy, pojištění, zásobní kapacity a méně efektivní trasy. Válka se tím stává citelnější i pro spotřebitele a firmy daleko od fronty: prostřednictvím zpožděných dodávek, zničeného zboží a vyšších cen. Ekonomický účinek je kumulativní; jeden zasažený sklad sám o sobě ruskou ekonomiku nerozhodí, série úderů však může postupně zvyšovat tlak.

Dopady jsou zároveň oboustranné. Ruské útoky na ukrajinské přístavy podle Kyjeva snížily ukrajinský vývoz obilí v prvních dvou srpnových týdnech o 75 procent. Ukrajina také kvůli útokům na přístavy v Oděské oblasti snížila odhad vývozu obilí v sezoně 2026/27 až o 12 procent.

Celkový obraz proto připomíná vzájemný ekonomický nátlak. Ukrajina se snaží proměnit rozsáhlou ruskou obchodní, logistickou a exportní síť v náklad války. Rusko současně útočí na ukrajinské přístavy, distribuční centra, průmysl a energetiku. Krátkodobým výsledkem jsou přerušení provozu a vyšší náklady; dlouhodobý dopad bude záviset na tom, zda Ukrajina dokáže tempo útoků udržet a zda Rusko dokáže své sítě rychleji chránit, rozptylovat, opravovat a přesměrovávat.