Kolaps Langtang Lirungu nebylo běžné zemětřesení. Jak vznikla ničivá povodeň

Katastrofa z 26. srpna poblíž Langtang Lirungu na hranici Nepálu a Tibetu podle dosavadních poznatků nebyla běžným zemětřesením ani jednoduchým protržením ledovcového jezera. Šlo pravděpodobně o rychlou řetězovou událost: selhání ledu a skály se změnilo v mohutný bahnotok a následné ničivé přívalové povodně. Přesný počáteční spouštěč ale zůstává předmětem dalšího zkoumání. 125

Co se podle vědců zřítilo

Předběžná rekonstrukce vychází ze satelitních snímků a terénních pozorování. Podle ní selhalo nestabilní skalní podloží pod ledovcem nebo v jeho těsné blízkosti a současně se odtrhla spodní část ledovce. Ta se zřítila o stovky metrů na dno údolí. 125

Náraz uvedl do pohybu skálu, led, sedimenty i vodu. Vznikla lavina ledu a horniny, která se následně proměnila v rychlý, energetický bahnotok. Ten se šířil propojenými říčními údolími a zasáhl obydlí i infrastrukturu v Nepálu a tibetské oblasti Číny. 125

Proč mohl být svah nestabilní

Dlouhodobé oteplování atmosféry v Himálaji vede k ústupu ledovců. Tím se mění jejich mechanická opora, kterou poskytují strmým svahům, a zároveň se zvyšuje namáhání skalních stěn. Oteplování navíc rozmrazuje vysokohorský permafrost — trvale zmrzlou směs půdy, kamenů a organického materiálu, která může v puklinatém podloží působit jako pojivo. 3911

Tyto procesy zvyšují pravděpodobnost lavin tvořených ledem a horninou, neprokazují však, co přesně kolaps spustilo právě 26. srpna. K tomu je zapotřebí podrobná analýza konkrétního svahu a časové posloupnosti události.

Jakou roli sehrála klimatická změna

Vědecké hodnocení je opatrné. Oteplování podle odborníků zvýšilo základní pravděpodobnost podobného selhání tím, že destabilizovalo horský led a skálu. Z dostupných údajů ale nelze tvrdit, že klimatická změna byla jediným přímým spouštěčem katastrofy. 38

Výzkum ukazuje, že laviny ledu a horniny jsou v Himálaji častější v podmínkách ústupu ledovců, degradace permafrostu a extrémních srážek. Pozorování zároveň potvrzují, že úbytek himálajského ledu se v posledních desetiletích zrychlil; průměrná rychlost úbytku byla v 21. století přibližně dvojnásobná oproti závěru 20. století. 34

Oběti a pátrání

Bilance se s postupem záchranných prací rychle měnila. Agentura Reuters 28. srpna uvedla nejméně 579 mrtvých v Nepálu a sedm v Tibetu. Počet pohřešovaných v Nepálu podle tehdejších údajů vzrostl na 1 924; dřívější zprávy hovořily o více než 1 300 pohřešovaných včetně zahraničních návštěvníků. 14

Tyto údaje je třeba považovat za průběžné, nikoli za konečnou bilanci. Záchranářům komplikovaly práci zničené silnice, nestabilní svahy, počasí a riziko dalších povodní. Do pátrání se zapojily vrtulníky i nepálské a čínské záchranné týmy, které prohledávaly odříznutá údolí pokrytá sutí. 914

Proč varovné systémy nestačily

Nepálské konvenční varovné systémy jsou vhodnější pro sledování srážek, hladin řek a známých rizik spojených s ledovcovými jezery. Tento případ však představoval náhlý a složený kolaps ve vysokých horách, který mohl zanechat jen velmi málo času — nebo žádný — na varování obyvatel po proudu.

První seismická měření byla vyhodnocena jako zemětřesení o magnitudu 4,4. Pozdější analýza ale dospěla k závěru, že zaznamenaný signál vznikl samotným kolapsem, a zprávy uváděly revidované magnitudo 5,2. 415 Rozdíl je důležitý: seismické stanice mohou pohyb masy ledu a horniny zachytit, samy o sobě však nemusí poskytnout využitelné varování před selháním svahu.

Hrozí další povodně?

Sutí se zablokovaly vodní toky a vznikla nejméně dvě jezera zadržená sesuvem. Úřady varovaly, že jejich přelití nebo protržení by mohlo vyvolat další přívalovou povodeň. Jedno z jezer podle dostupných zpráv přeteklo, což zvýšilo naléhavost monitorování a případných evakuací. 67

Návrhy na odvedení vody kanály nebo na kontrolované snížení hladiny mohou v některých případech ulevit hrázím vytvořeným sesuvem. Jde však o nebezpečné zásahy, které vyžadují podrobné posouzení stability. Z dostupných spolehlivých informací nevyplývá, že by na místě již byl schválen nebo proveden konkrétní projekt odvodňovacího kanálu.

Co případ ukazuje

Rizika v Himálaji nelze sledovat pouze pomocí srážkoměrů a map známých ledovcových jezer. Do budoucna bude zapotřebí soustavné satelitní, seismické i pozemní monitorování nestabilních skalních, ledových a permafrostových svahů — a také rychlé varovné protokoly, které dokážou fungovat přes hranice. 39